Pokud všechno půjde, jak má, tak první kolo prezidentské volby startuje 11. ledna 2013. Ústavní soud by proto měl na projednání stížnosti kandidátů, které nezaregistrovalo ministerstvo vnitra, jen velmi málo času.

„Teoreticky může nastat situace, kdy nezbude tomu či onomu soudu než rozhodnutím odložit termín voleb do té doby, než skončí soudní řízení," nechal se již slyšet předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Velmi se obávám, že prezidentská volba dopadne kvůli tomuto ne příliš dobře připravenému zákonu tak, že se bude buď o týdny nebo dokonce o měsíce odkládat,“ zdůraznil před pár dny k přímé prezidentské volbě také politolog a ředitel New Yorské univerzity v Praze Jiří Pehe.

Jenže to není všechno, co Pehe řekl. Napadení u Nejvyššího správního soudu bude totiž prý nahrávat i těm, kdo budou chtít dát celý zákon k Ústavnímu soudu, a to třeba kvůli nesmyslnosti či kvůli porušení principu rovnosti. „Pak se obávám, že může dojít ke zrušení částí onoho zákona. Bude to znamenat buď přijímání nového zákona, nebo opravu parlamentem. A to může celou volbu posunout třeba o rok,“ zdůraznil Pehe s tím, že ale rozhodně není čas na návrat k nepřímé volbě. Pro to by se totiž nenašla ústavní shoda ve sněmovně a v Senátu.

Odpověď je v článku 66 Ústavy

Jenže pokud by opravdu Ústavní soud rozhodl o odložení volby, neměli bychom po jistou dobu prezidenta. Václavu Klausovi totiž vyprší mandát 7. března. Jeho pravomoci by si pak rozdělili premiér, předseda sněmovny a případně předseda Senátu. Jak by se ale kompetence mezi zmiňované konkrétně dělily? „To přesně vymezuje Ústava ČR v článku 66,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Pehe.