Laudát souhlasí s tím, že je nutné omezit naší závislost na EU, která je v ekonomické krizi a více vyvážet do zemí, jako jsou Brazílie, Indie, Čína, Turecko, Rusko a tak dále. Ale má to i svá úskalí.
Podnikatelé musí změnit myšlení
„Před časem proběhl průzkum, ve kterém byly malé a střední firmy dotazovány, zda by byly ochotny uvažovat o vývozu svých produktů a služeb mimo země EU. A 75 procent firem uvedlo, že o to není schopno ani uvažovat. Čili si myslím, že tu přežívá ještě nějaký blok. My dnes kulturně a mentálně obsáhneme Evropu, řada Čechů, již méně, USA a Kanadu, ale se zeměmi BRICS je to již podstatně horší,“ podotknul v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Laudát.
Češi podle něho vybudovali podniky na troskách firem z doby socialismu, velké socialistické firmy jako ČKD neměly šanci se rozvíjet. V poslední době vidí pozitivně, že nedodáváme tolik již jenom subdodávky. Největší zisk má totiž ten, kdo výrobek kompletuje – finální, generální dodavatel.
Dodávat celky, ne součástky
„Zde se blýská na lepší časy. Jsou zde úspěšné rozvíjející se české firmy, o kterých se nemluví. Česká média jsou něco tragického. Pro ně je špatná zpráva dobrou zprávou. Čili tu jsou před veřejností téměř utajováni podnikatelé, kteří už mají ve světě úspěchy. Například v oblasti lékařské techniky, konstrukčních celků, výtahy pro největší budovy světa. Vyvážíme řadu věcí například i do Indie a začíná se dařit. Řada firem, která nemůže u nás kvůli klientelismu a korupci uspět, tak se zachytává ve světě, dokonce více v těch takzvaných rozvojích zemích či zemích BRICS,“ říká Laudát.
Podle Laudáta je nutné ale také, aby se změnilo myšlení podnikatelů: „Někteří podnikatelé říkají, že se o ně politici a naše ambasády nestarají, ale když jsem se bavil s některými praktiky, tak někteří ty zahraniční cesty s politiky využívají spíše jako výlet s tím, že se blýsknou vedle prezidenta tu vedle ministra, místo toho, aby sháněla byznys. Čili ty efekty byly menší, než mohly být. Nikdo za ně ten byznys neudělá.“
Psali jsme:
Válka mezi ministerstvem průmyslu a zahraničí musí skončit
„Může pomoci tamější ambasáda. Z tohoto pohledu musím říct, že aspoň z mé zkušenosti se některé ambasády za Karla Schwarzenberga začaly pomáhat firmám a ten tlak funguje. Za naprosto fatální ale považuji stav, do kterého byl přiveden CzechInvest a CzechTrade. Z toho doslova zuřím. Tlačím na to, abychom se na Hospodářském výboru zabývali. Opakovaně upozorňuji na to, že tyto dvě instituce jsou ve špatném stavu,“ varuje Laudát.
Ten také míní, že došlo ke zbytečnému zdvojování agendy mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu.
„Tyto dvě ministerstva historicky nemají nejlepší vztahy a snaží si hrát na vlastním písečku. Tím jsou poškozovány zájmy našich vývozců. Že si CzechInvest začal dělat své kanceláře mimo ambasády, je naprosto špatně. Pak to vypadá, že to je jakási zprostředkující firma a to přímé viditelné spojení s českým státem není zřetelné. Protože, ať si pisálkové píší, co chtějí, Česká republika nemá ve světě špatný zvuk. Někde doznívá ještě značka Československa, které mělo v meziválečném období výbornou pověst. Naše strojírenské výrobky měly dobrý zvuk a značka škoda má stále dobré jméno. Na Hospodářském výboru chci tlačit na to, aby se to dalo dohromady a lépe se kooperovalo,“ vysvětluje poslanec.
Psali jsme:
Kvalita, ne kvantita
Připomíná, že se vytváří mnohdy několik analýz k té samé věci. Analýzy vznikají při CzechInvestu, ministerstvu zahraničí, CzechTradu, ministerstvu průmyslu. „Snad přestanou tyto rezorty blbnout a domluví se. Odborně-technický servis by mělo dodat ministerstvo průmyslu a diplomatické vztahy pomáhající obchodu zamini,“ myslí si poslanec.
„Nechci strašit, ale musíme se sebou něco dělat, abychom zlepšili kvalitu české ekonomiky. Kvantitou nemáme šanci konkurovat. Cyklické konjunktury nám na pokrytí nákladů na stárnoucí populaci stačit nebudou. To už je dnes jasné. Na to zlepšení máme tak 15 až 25 let. Proto tu není žádný prostor pro nějaké mezirezortní řevnivosti,“ varuje Laudát.
Čili bychom podle něho neměli vyrábět pouze součástky, protože finální hodnota zůstává v Německu, ale měli bychom dodávat technologické celky, abychom byli finálním dodavatelem. Podle Laudáta na to máme.
Psali jsme:
Obrovský potenciál v čištění vody
Velkou příležitostí podle něho jsou technologie na čištění vody. „Toto kdybychom zvládli a uchytili se na trzích Indie či arabských zemích, tak to bude byznys. Voda bude a už je strategickou surovinou a hovoří se o budoucích válkách o vodu. Čína má znečištěné toky.
Důležité bude i čistit splaškovou vodu na úroveň pitné vody. „Zkorumpovaný, klientelistický sektor nedovolí tyto technologie doma vyzkoušet a zatím nemají velké reference a propagaci a o to hůře se propagují v zahraničí,“ zlobí se Laudát. Na podobných technologiích pracují intenzivně například Dánové.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
