V poslední době se objevily určité kritiky na to, jak Česká televize informuje o krizi na Ukrajině či napětí mezi USA a Ruskem či jak informuje o prezidentu Zemanovi. Plní podle Vás svou veřejnoprávní funkci?
Česká televize je veřejné médium a svou funkci plní dle zadání. Jenom by mě zajímalo, kdo jí to zadání vlastně dává. Zdali je to česká veřejnost, která prahne po těchto informacích, nebo někdo prahne po tom, aby česká veřejnost takto podávané informace dostávala. V dnešní moderní době existují metody, jak odhalit chyby ve vysílání České televize, internet je toho plný. Kdo trochu bude hledat, zjistí, že existují rozbory některých zpráv České televize.
Například Česká televize zveřejnila informaci, jak se na stadionu Šachťoru Doněck sešlo sto tisíc lidí protestujících proti Rusku. Ve skutečnosti tam těch lidí bylo asi tři sta. Organizoval to místní oligarcha napojený na Západ. Všechny kamery televizí sledovaly pouze jeden sektor tribuny a vydávaly to za zaplněný fotbalový stadion. Je to zvláštní. Je to téma, o kterém by se ve veřejném prostoru mělo hovořit v nejbližší době.
Také se objevují otázky, zda výkon České televize za sedm miliard ročně, které jí musí povinně platit občané, této částce odpovídá. Někteří poslanci také říkali, že pokud existuje tlak na to, aby byly zveřejňovány platy ve veřejném sektoru, tak když je Česká televize veřejnoprávní, měly by se zveřejnit mzdy i jejích zaměstnanců a těch, kteří pro ni pracují...
Ano, určitě by měly být zveřejňovány. Pokud jde o provoz České televize, tak mám k dispozici analýzu výroční zprávy ČT o hospodaření, která bude probírána na plénu sněmovny. Budu se k tomu vyjadřovat. Chybí tam naprosto informace o platech, platech vedení, informace o nakládání s financemi a jedná se o nemalé částky. Těch chyb je tam více než dost a my se určitě budeme ptát a budeme hledat odpověď, kde jsou peníze koncesionářů, českých občanů, komu a na co jsou vynakládány.
Psali jsme:
Pan státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza řekl, že by se Česká republika měla fakticky podílet na přerozdělování imigrantů z EU. Mimochodem i v Lisabonské smlouvě se píše, že má EU řídit migrační toky v rámci vzájemné solidarity států EU. Není to pro Českou republiku hrozba, když se podíváme na to, co se děje ve Francii, Německu, Británii i jinde s i imigranty? Že ty státy EU, které mají problémy, se usnesou, že by se to mělo více rozložit, a my zde pak budeme mít přistěhovalecká ghetta...
My nemáme stejný problém jako Francie a Německo. Ve Francii to není tolik problém náboženský jako sociální. Francouzi si do své země natahali obrovské množství přistěhovalců ze svých bývalých kolonií za účelem levné pracovní síly. Nechali je pracovat za minimální mzdy v nuzných podmínkách na okraji společnosti. Ten problém nechávali vyhnít strašně dlouho a jednoho dne zjistili, že jsou téměř přečísleni lidmi, kteří požadují stejná práva. Nemyslím si, že lidé, kteří pocházejí z tohoto regionu, jsou automaticky teroristy či extremisty. Ti lidé chtějí žít důstojným životem tam, kde žijí. Problémem je, že ta komunita byla uzavřená a odtržená od majoritní francouzské společnosti a ten lehce arogantní Francouz chtěl dál žít na té své vysoké úrovni. A to přistěhovalci chtěli mít také. A proto tam začali ty nepokoje, ty byly v osmdesátých i devadesátých letech a postupně to eskalovalo. Opravdoví extremisté podle mě nejsou odkojeni nějakým Koránem, že by chtěli bojovat za tuto věc, ale přidávají se momentálně na módní vlnu tohoto muslimského boje a džihádistů. To je samozřejmě nebezpečí.
My jako Česká republika tento problém nemáme, ale je naším úkolem tvrdě se bránit, aby nám tady takový problém vznikl. Když vidím, že tu jsou strany, které to jako problém nevnímají, a když například sociální demokracie řekla, že prostě pro zachování důchodového systému imigranty potřebujeme, aby vydělávali na důchody, protože Češi mají nízkou porodnost, tak řešit to imigrací je naprosto zvrácená cesta. Proč vláda nepomůže tomu, aby Češi chtěli mít děti? Když jsme na to upozorňovali v eurovolbách – možná nešťastnou formou – tak jsme byli označováni za xenofoby, za blázny a lunetiky. Zvedali jsme varovný prst před něčím, co akutně hrozí. Dnes, o pár měsíců později, začínáme před tím problémem stát. Oficiální představitelé tohoto státu o tom začínají mluvit. Takže co? Měli jsme pravdu, nebo teď jsou všichni ostatní xenofobové?
My to říkáme pořád a stojíme si za tím, že máme vytvářet perfektní podmínky pro české občany tak, aby zde mohli pracovat, žít a mít a vychovávat děti a aby za svou práci byli kvalitně odměňování a neměli existenční a bezpečnostní obavy. Když zde budeme mít zdravé rodiny s dětmi, nebudeme mít problém s imigranty ani s důchody. Tady se musí najít systémová řešení, aby se v této zemi lidem žilo dobře, aby zde lidé chtěli žít po generace a aby stát šlapal.
Psali jsme:
Nevyplatilo by se tedy zavést nějaký systém, který by podpořil rodinu jako základ společnosti a státu, aby se vyplatilo mít děti? Protože mnohdy je to dnes těžké zakládat rodinu. Neměly by mít rodiny s dětmi například větší daňové odpočty, aby byli rodiče motivováni mít děti, a z části platu jejich dětí by se následně odváděla nějaká částka na jejich důchod, čímž by se ta vazba posílila? A vyplatilo by se pak mít děti a investovat do jejich vzdělání a výchovy...
Určitě. Stoprocentně ano. Ta systémová řešení existují a jsou dávno vymyšlená. Problém je, že nikdo je nechce realizovat. A nevím proč. Je potřeba postarat se o rodiny. V této zemi musí platit zákony pro všechny, žádná skupina by neměla být zvýhodňována na úkor jiné. Ale myslím si, že tradiční rodina, kde lidé vychovávají děti k řádnému životu a vychovávají z nich platné členy společnosti musí být nějakým způsobem, nikoli dotačně, ale daňově zvýhodněna.
ČSSD měla nějaký volební program. Nepřátelství vůči v Rusku v něm nehlásala. Jak se na to díváte z hlediska toho, co říká premiér Sobotka například při návštěvě v USA či co hlásá ministr zahraničí Zaorálek? Nemůže jí to u jejích voličů uškodit? Nevidíte to jako šanci Úsvitu, že byste tyto zklamané voliče ČSSD oslovili? Že byste oslovili levicové více vlastenecky a ne proamericky zaměřené voliče ČSSD?
Rozdělování na levici a pravici už před mnoha lety dle mě ztratilo smysl. Rozděluji to na základě toho, co odpovídá zdravému rozumu, a toho, co jde proti zdravému rozumu. Národní hrdost je třeba podporovat, a tím nemyslím něco, co by mohlo připomínat nějakou Dělnickou stranu či něco podobného. Je potřeba, aby lidé zase začali být hrdí na to, že jsou Češi a nepřipomínali si to pouze, když náhodou vyhrajeme ve fotbale či v hokeji, ačkoli tyto sporty mám moc rád.
Sám sebe vnímám jako Slovana a cítím, že mám blízko ke slovanským národům. Nám je neustále připomínáno, že jsme součástí západní civilizace. Je to pravda. Jsme. Ale jsme součástí i slovanského světa, což je většinou Východ. My jsme něco mezi. Měli bychom být pojítkem mezi těmito světy. Měli bychom se snažit propojovat Východ a Západ. Nikdy nám v ničem nepomohlo být servilním zastáncem Západu. A být rektálním alpinistou Východu nám také nepomohlo. Nám v historii vždy pomohlo, když jsme byli Češi a byli jsme na to hrdí, když jsme měli silný stát.
Připomíná se nám minulost v sovětském bloku, tím pádem se nyní říká, že cokoli jde z východu, tak je automaticky všechno špatně. Ale vzpomeňme si, co nám udělalo Německo a jak nás totálně prodala Anglie a Francie. Jestli budeme touto cestou hledat v minulosti nepřátele, tak nás to nikam nepřivede. Musíme se postavit a hledět dopředu a říci si: jsme Česká republika a hledáme partnery a spolupracujeme, jak je to výhodné pro naši zemi a naše občany. Spolupracujme tu s Ruskem, tu s Čínou, tu s USA, tady s Německem jako s naším sousedem.
Psali jsme:
A nevidíte tady tedy ten potenciál pro Úsvit oslovit část voličů ČSSD, kteří jsou ekonomicky levicoví a nechtějí konflikt s Ruskem, jsou vlastenečtí a nepřejí si nadvládu Bruselu?
Určitě. My se tyto voliče snažíme oslovovat. Například názory kolegy poslance Milana Šaraptky, který dlouho působil jako diplomat, na situaci na Ukrajině, s tím naprosto korespondují. Ale narážíme spíše na bariéru, jakým způsobem ty lidi můžeme oslovovat. Těch možností příliš nemáme jak v České televizi, tak i soukromých médiích. Hnutí Úsvit nemá takové možnosti, jak oslovit většinovou společnost. Když už náhodou někde smíme něco říct, tak to jsou indiferentní témata, kde se příliš neprofilujeme. Takže musíme využívat možnosti internetu, facebooku. Je zvláštní, že strana, která je ve sněmovně, dostává tak málo místa ve veřejném prostoru. Je to smutné.
V poslední době hodně rostou preference hnutí ANO Andreje Babiše, v několik průzkumech už měl přes třicet procent. Proč je tak populární? Je to zasloužené? Naplní ty naděje? Nebo je to bublina?
Bublina Andreje Babiše jednoho dne splaskne. Je jen otázka kdy. Nemyslím si, že situaci kohokoli v naší zemi vyřeší nějaký mesiáš s jednoduchými nápady. Kdykoli se řešení hledají v naprostých jednoduchostech, tak se nikdy neuspěje. Řešení sice nemusí být složitá, ale nesmí být zkratkovitá. Pokud se podíváme na ministerstvo financí, tak veškerá řešení se redukovala na šetření, což je v pořádku, pak na karusely, daňové úniky. Více toho Andrej Babiš nenabízí. Já se ptám proč.
Psali jsme:
Například pro živnostníky...
O tom se nemluví. Jak usnadnit život živnostníkům. Proč je v České republice tak komplikované založit firmu? Proč to v Americe trvá asi tři dny a tady to trvá tři měsíce? Proč je vše tolik komplikované? Kdyby někdo chtěl věci řešit, tak za rok fungování už něco takového předloží. Obávám se, že žádné zásadní řešení Andrej Babiš nepřinese. Monopolizaci české politické scény je momentálně na pořadu dne a průmysl bude prorůstat do státu. Takže ministerstvo zemědělství bude jednou pod kontrolou Agrofertu a ministerstvo dopravy pod Skanskou... Myslím si, že je třeba zachovat pluralitu a aby v médiích dostávaly stejný prostor všechny názorové proudy, protože když se to omezí jen na jednoho, tak demokracie končí. Když Andrej Babiš říká, že chce stát řídit jako firmu, tak ať mi ukáže jedinou firmu, kde funguje demokracie.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
