Rusko pro nás není hrozbou a v roce 1968 u nás ruské tanky nebyly, říká kandidát ODS do europarlamentu

16.04.2014 12:05

ROZHOVOR Kandidát ODS do Evropského parlamentu Jan Lupoměský a analytik Institutu Václava Klause se v pohledu na Rusko a ukrajinskou krizi liší od vedení své strany. Rusko podle něho není agresorem a není pro nás hrozbou, ale partnerem. Souhlasí s Václavem Klausem, že tahy, které muselo udělat, byly vynucené. Odmítá myšlenku, že nás v roce 1968 okupovaly ruské tanky.

Rusko pro nás není hrozbou a v roce 1968 u nás ruské tanky nebyly, říká kandidát ODS do europarlamentu
Foto: Archiv JL
Popisek: Jan Lupoměský

Anketa

Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?

hlasovalo: 31866 lidí

Co si myslíte o prohlášení Václava Klause, že krizi na Ukrajině vyvolaly Spojené státy americké a západní Evropa, které chtěly vyvolat nesmyslný konflikt s Ruskem?

Především doporučuji znát jeho vyjádření celé. Musím přiznat, že mě velice překvapila spontánní a silná podpora, kterou prezident Klaus po tomto svém výroku na Vysoké škole finanční a správní od tamního publika získal. Jeho projev byl ukončen bouřlivým potleskem. V dnešní době, kdy se o Ukrajině informuje převážně jednostranně, mě takováto „politicky nekorektní“, zato však zdravá reakce od mladých lidí, vysokoškoláků, potěšila.

Prezident Klaus řekl, že příčinou dnešní situace je z části vykonstruovaný cíl a z části hloupost. S tím plně souhlasím. Zároveň si nemyslím, že by Rusko mělo zájem vyvolávat Euromajdany a protiruské demonstrace v Kyjevě. Na tuto nedílnou část celého ukrajinského příběhu již zapomínáme. Rusko rozhodně iniciátorem dnešního vývoje nebylo a zároveň si nemyslím, že by ukrajinští jednotlivci bez mandátu získaného ve volbách dokázali převzít moc takzvaně na vlastní pěst. Jejich následné činy i nezastřená vděčnost za tuto moc tak ukazuje právě na neobvyklou sympatii s EU i Spojenými státy americkými.

Co tedy bylo cílem USA a EU?

O tom bych jen spekuloval, ale rozhodně by to nebylo poprvé, co Spojené státy usilují o politické rozšíření svého působení a uplatňování svých hospodářských zájmů mimo své území. U Evropské unie mohly být ambice jiné. Svou roli mohla sehrát již zmiňovaná hloupost. Evropskému integračnímu projektu však v posledních letech pod tíhou reality dochází dech. Tento projekt nejen že nevytváří konkurenceschopné prostředí pro vlastní subjekty, jeho hlavním problémem je eroze projektu samotného. Vize typu „dohnat a předehnat“ již byly definitivně evropskými inženýry pohřbeny a tak potřebují jinak odůvodnit svoji existenci. Vytvoření nepřítele, polarizace na černobílé vnímání je pro takový účel vhodným nástrojem. Je to skvělá záminka pro utužení bruselské centralizace. V době před evropskými volbami obzvláště.

Je tedy ruský prezident Vladimir Putin v celé věci nevinně a Ukrajinci jsou obětí konfliktu? Byly kroky Putina vynucenými tahy?

Neříkám, že pokojně přikyvuji všemu, co Rusko v dnešních dnech činí, ale základním východiskem je pro mě otázka, zdali tak činí jako agresor, či zdali jen reaguje na kroky protistrany. V tomto ohledu mě výrok z šachové terminologie „vynucený tah“ přijde velice oprávněný a na místě.

Největší tragédií je však osud obyčejných ukrajinských občanů. Je paradoxní, že ani jednou stranou sporu není Ukrajina a ukrajinští občané. Ti stojí celou dobu mimo zájem mocností a jako oběti musí snášet fakt, že se jejich země v posledních letech stala kolbištěm mocenských zájmů. Ukrajina není trofej, kterou lze vyhrát, kterou ukořistí Západ nebo Východ. Její obyvatelé budou nadále individuálně preferovat ten, či onen zahraničně-politický směr. Jediným výsledkem konfrontace může být prohra nejen, ale především ukrajinských občanů.

Jak obecně hodnotíte ukrajinskou krizi?

Stále nevím, co si iniciátoři tohoto konfliktu vysnili za konečný stav. Dnes již je jasné, že se jim nesplní a probuzení do drsné reality může být kruté. Od malička mám přirozenou nedůvěru k uměle vyvolanému pocitu strachu, nebezpečí. Ze zkušenosti vím, že cílem takového umělého vyvolávání strachu bývají cíle jiné, doposud zastřené, které v zájmu bezpečnosti omezí další část svobody jedinců. Tyto cíle by racionálně smýšlející lidé jinak než v atmosféře nejistoty nepřijali.

Obrazně řečeno, bojím se bát se. Černobílé vidění krize na Ukrajině takové parametry splňuje. Buď my, nebo oni. Kdo není pro EU, je automaticky pro Rusko, rusofil, komunista a nevím co všechno. Taková hysterie podle mého názoru není náhodná. Je uměle vyvolaná, pěstovaná a dokonce i šlechtěná. Rusko pro nás v dnešní době není hrozbou, nýbrž příležitostí. Je pro Českou republiku kulturně srozumitelné, o obchodních příležitostech nemluvě.

Jak se díváte na postoj české vlády k celé věci?

Nevšiml jsem si, že by česká vláda měla k situaci svůj vlastní postoj. Pouze nekriticky přebírá a následně posvěcuje postupy, které byly již nadiktovány a schváleny někde jinde.

Jak jako kandidát ODS hodnotíte postoj své strany? Nekopíruje pouze postoj TOP 09?

Respektuji stanovisko ODS, i když mě netěší a můj osobní pohled se do značné míry liší. ODS má v evropských volbách na co navazovat. Jako jediná již deset let hájí konstruktivně-kritický přístup k evropské integraci, jako jediná se zatím v Evropě nenechala opít rohlíkem. Postoje k zahraničně-politickému směřování se však liší ve všech standardních politických stranách, ODS nevyjímaje. Členská základna se většinově shoduje na konzervatismu v hodnotách a liberalismu v ekonomii. V zahraničně-politických otázkách již tato elementární shoda panovat nemusí. Naštěstí nemáme členskou základnu, které by to bylo jedno, nebo ještě hůře, které by to někdo musel nakázat.

Jak podle vás o konfliktu informují česká média, a především veřejnoprávní Česká televize? Objektivně?

V počátcích intenzivně neobjektivně. Poté, co se němečtí obchodníci vyslovili proti eskalaci konfliktu, tak vlažněji. Dnes již zase v plné síle. Rozhodně však ne objektivně, nejlépe se to pozná na tom, jaká drtivá většina informací je založená na emocích, superpolarizovaných detailech či mylné historické reminiscenci.

Nejsou v poslední době mnohem větším ohrožením pro světový mír Spojené státy než Rusko? Destabilizovaly arabské sekulární režimy při arabském jaru, podporují islamisty v Sýrii, Irák je destabilizován, v Kosovu vládne narkomafie...

Nerad bych přistupoval na soutěž, kdo je větší kazič světového míru. Jeho jediným garantem je volný vzájemný obchod, vzájemná kulturní směna.

Určitě je pravda, že Spojené státy byly aktivní v poslední době v celé řadě oblastí a nelze říct, že by tam dnes panoval klid. Kromě vojenských zásahů lze k těmto oblastem přičíst i ty zásahy nevojenské. O vytváření nestabilního prostředí by česká zkušenost mohla vyprávět, to ale asi až za pár let.

Odpůrci Ruska ho často srovnávají se Sovětským svazem. Nemůžeme ale podobnosti se SSSR vidět spíše v nynějších USA špehujících své vlastní občany a EU budující centralizovaný socialismus?

Mrzí mě, když emoce nahradí ratio. Často slýcháme, že obsazení Krymu je jako obsazení Československa. Rus jako Rus. Je to ignorace současnosti, reality. Záměrná dezinterpretace. Nelze přeci říci, že tu v roce 1968 byly ruské tanky. Při používání této terminologie bych musel říci, že tu ještě byly tanky čtyř zemí EU. Tedy že nás v roce 1968 okupovala EU a Rusko. To je přeci nesmysl. Obdobnou logikou bych musel tvrdit, že tu v roce 1939 byly německé tanky, také tedy unijní. Nikoliv, byly tu sovětské a říšské, možná spíše komunistické a nacistické tanky. Tyto zákeřné ideologie odmítám celým svým přesvědčením. Obdobně se také musím bránit historické dezinterpretaci a postupům, které výše zmíněné ideologie napodobují.

Jaký bychom měli mít vztah k Rusku?

Jako k rovnocennému partnerovi – otevřený, nikoliv nekritický.

Jan Lupoměský po zakončení dvojjazyčného gymnázia německou a českou maturitou začal studovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Při studiu pracoval v mezinárodních advokátních kancelářích (anglická a následně německá). Poté působil jako zahraniční analytik v zahraničním odboru Kanceláře prezidenta republiky a následně jako poradce prezidenta republiky. Věnuje se legislativní analýze, činnosti, kterou vykonával přes 8 let jako asistent a poradce poslanců ODS, jako poradce ministra obrany a doposud jako vedoucí legislativní analytik Unie malých a středních podniků. V současné době pracuje především jako analytik v Institutu Václava Klause. Zkoušky z evropského práva skládal na University of Cambridge i u renomovaných německých profesorů na UK. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dusno kvůli konvoji. Bývalý tankista Kobza tuší, proč se Američané přesunují v dopravní špičce. A Schwarzenberg kontruje: Ruský konvoj by potěšil víc?!

20:02 Dusno kvůli konvoji. Bývalý tankista Kobza tuší, proč se Američané přesunují v dopravní špičce. A Schwarzenberg kontruje: Ruský konvoj by potěšil víc?!

ANKETA Konvoje americké vojenské techniky ve čtvrtek zcela zablokovaly dálnici D1 ve směru z Prahy d…