Taková reforma však vyžaduje změnu Ústavy, ke které je potřeba ústavní většiny v obou komorách Parlamentu. Levice většinový systém odmítá a bez ní nikdo Ústavu nepředělá. „Za to, jaké jsme tady měli vlády, nemůže volební systém, ale rozhodnutí voličů,“ vysvětlil důvod stínový ministr vnitra ČSSD Jeroným Tejc.
Každý občan by si volil svého poslance
Občanští demokraté, jejichž vládnutí poslední dvě volební období poznamenalo spojení jednou se zelenými, podruhé s Věcmi veřejnými, prosazují změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny od poměrného systému k většinovému už řadu let. Při zahájení kampaně s touto myšlenkou přišel i prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka. Chtěl, aby si každý občan volil svého poslance, nikoli jako dnes, kdy jsou prý na kandidátkách politických stran už od třetího či čtvrtého místa neznámí lidé. I když by pro mnoho menších stran většinová volba mohla znamenat konec, ODS svůj názor nezměnila, byť se po dvou volebních obdobích u vlády dostala mezi strany, které by většinový systém mohl ohrozit.
MUDr. Přemysl Sobotka
„Náš návrh na změnu systému se nemění, máme stejný názor bez ohledu na vývoj preferencí, protože je to podle nás dobrá cesta, jak vytvořit silnější vládu, která by se nemusela opírat ať už o komunisty, nebo o nějaká divná uskupení,“ potvrdil neměnnost postoje ODS místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Změnu volebního systému na většinový chce čím dál víc stran
Přemyslu Sobotkovi se líbí, jak se dnes ostatní politici k jeho názoru přidávají. „Když jsem s tím přišel před prezidentskými volbami, byl jsem málem ukamenován. Teď to začínají mnozí chápat,“ konstatoval.
Kromě hnutí Úsvit Tomia Okamury, jehož program je postaven na změně Ústavy, většinovém systému volby politiků a možnosti jejich odvolání, se začínají přiklánět k většinovému systému i další subjekty. Ani hnutí ANO se nebrání posilování většinových prvků. „Jednobarevná vláda by byla rozhodně akceschopnější než naše rozhádané koalice a jednoznačně by také nesla odpovědnost za svá rozhodnutí,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Jaromír Hasoň z hnutí ANO.
Karel Schwarzenberg chce napravit, co politici před jednadvaceti lety spletli
Podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga by byla změna volebního systému velmi užitečná. „Po jednadvaceti letech ukazuje naše Ústava lecjaké slabiny, třeba i kolem pravomocí prezidenta. Pro mne by bylo důležité napravit, co jsme spletli v roce 1992. Systémem, kterým se volí do Senátu, by se mělo volit do sněmovny, a systémem, kterým se volí do sněmovny, by se mělo volit do Senátu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz svůj názor Karel Schwarzenberg. Senát by mohl být podle šéfa TOPky trochu posílen ve svých pravomocích.
Fotogalerie: - Schwarzenberg se projížděl trolejbusem
Podle místopředsedy Senátu za ODS Přemysla Sobotky je úplně zbytečné, aby se měnil i způsob volby do horní komory. „Senát jede ve dvouletých cyklech, a to nemá s volbami do sněmovny nic společného, takže bych neviděl jako nutné, aby byly oba systémy rozdílné,“ uvedl. „Mohou být, ale podle některých znalců ústavního práva mohou být totožné,“ vysvětlil Sobotka.
Tejc si nedovede představit, kdyby tady ODS vládla jako jediná strana
Sociální demokraté, kteří mají většinu v Senátu a směřují i k volebnímu vítězství ve sněmovních volbách, takže bez jejich souhlasu k žádné ústavní změně v příštím volebním období nedojde, jsou však jiného názoru než pravice nebo nová hnutí. „Já si nedovedu představit, co by následovalo, kdyby minulé volby vyhrála ODS většinovým systémem a vládla tu jako jedna jediná strana,“ děsí se této představy bývalý šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. „Myslím si, že to není zdravé pro demokracii, byť by to pro ČSSD mohlo být výhodné alespoň před těmito volbami,“ potvrdil.
Je přesvědčen, že poměrný volební systém je vhodnější, protože umožňuje, aby ve sněmovně zněly na různá témata i menšinové názory. „To neznamená, že v poměrném systému nedokáže jedna strana dominovat. Já bych byl rád, aby tentokrát sociální demokracie uspěla, ne proto, aby byla vítězem voleb, ale aby dokázala skutečně změnit poměry v naší zemi i `blbou náladu`, která v této zemi je, a začala dělat něco pro lidi,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ale to si přejí všechny politické strany bez rozdílu před každými volbami.
Za to, jaké jsme tady měli vlády, mohou voliči
Podle stínového ministra vnitra ČSSD Jeronýma Tejce změna volebního systému nic nevyřeší. „Za to, jaké jsme tady měli vlády, nemůže volební systém, může za to rozhodnutí voličů. Volební systém nemůže za to, že půl milionu lidí uvěřilo Věcem veřejným a že možná dnes uvěří panu Babišovi či někomu jinému a opět budou zklamaní. O tom, jak dopadnou volby, rozhodují voliči. Samotná změna volebního systému nepřinese nic podstatně jiného než to, že lidé stejně rozhodnou,“ dodal Tejc.
Psali jsme:
Podle komunistů by to byl krok od demokracie
Odpor ke změně volebního systému na většinový, i třeba jen k posílení většinových prvků do poměrného volebního systému, mají komunisté. „Obojí je krokem od demokracie, protože při většinovém systému potom reálně může projevit názor užší skupina občanů, než je to při poměrném zastoupení,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz dlouholetý šéf poslaneckého klubu KŠCM Pavel Kováčik.
Komunistům prý jde o to, aby se spíš kultivovala politická scéna, aby se politici dokázali i v systému poměrného zastoupení lépe domluvit. „Myslím, že to je možné, jen na to musí občané tlačit. Mimo jiné většinový způsob volby máme do druhé parlamentní komory. Já ani KSČM bychom takovou změny Ústavy, která by vedla k většinové volbě i do sněmovny, nepodpořili,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politik. Není ostatně divu. Komunisté kvůli způsobu volby mají tradičně jen jednoho či dva senátory, ale v dolní komoře zasedá pravidelně několik desítek poslanců KSČM.
Holých 120 hlasů je pro změnu Ústavy podle komunistů málo
Komunista Pavel Kováčik zdůraznil, že podle názoru KSČM musí být každá změna Ústavy důsledkem co nejširšího koncensu dohody. „Nelze to brát jako bojové hlasování na holých 120 hlasů, nutných k ústavní změně,“ uvedl. „Sklízíme jen to, co politická scéna před hlasováním o přímé volbě zasela,“ připomněl, že komunisté marně žádali, aby ještě před zavedením přímé volby prezidenta došlo ke zpřesnění jeho kompetencí.
„Jestli je prezident přímo zvolený, má podle nás silnější mandát než při zprostředkované volbě Parlamentem. Nikdo na to nechtěl slyšet, všichni říkali, hlavně ať je přímá volba. Pak jako první narazila TOP 09, a teď to chce honem napravovat. Podle mne je na diskusi o změnách prezidentských kompetencí pozdě,“ reagoval Kováčik na to, že TOP 09 už připravila návrh na omezení prezidentských pravomocí. Ale připustil, že komunisté by byli ochotni se podílet na širší diskusi nad některými změnami Ústavy. „Změny Ústavy ale musí být provázané, nelze vytrhávat jeden problém ze všech souvislostí,“ dodává.
Celý ústavně politický systém volá po celkové revizi
Politolog Tomáš Lebeda je ovšem přesvědčen, že celý ústavně politický systém volá po celkové revizi. „O možné změně volebního systému se vede diskuse v podstatě od roku 1996. Ti prozíraví před těmito problémy varovali ještě dříve,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Je podle něj zodpovědné se bavit o tom, zda ústavně politický systém nezefektivnit. „Ale není to jen otázka volebního systému, ale i otázka vztahu vlády a prezidenta, který je teď přímo volený, ale podle Ústavy je trestně a politicky neodpovědný,“ upozornil na jeden z dalších mnoha problémů.
V poloprezidentském systému by musel být prezident trestně i politicky zodpovědný
„Co je naprosto zřejmé, pokud Česká republika opustí klasický parlamentní režim, kde hlava státu nějak výrazně nezasahuje do politiky a plní jen symbolickou úlohu, na systém, v němž se hlava státu stane aktivním politickým hráčem, přejdeme plynulým způsobem k poloprezidentskému systému. To není konec demokracie, to je jen změna demokratického režimu vlády,“ nesdílí obavy některých politiků. Ale za takových okolností se podle něj musí prezident stát politicky i trestně odpovědným.
„Protože nepadá v úvahu, aby někdo reálně politicky rozhodoval jako standardní součást exekutivy, ale zároveň nebyl za nic, co udělá, odpovědným. Takže je legitimní poloprezidentský režim vlády, i když ho nepovažuji za vhodný, myslím, že parlamentní je vhodnější, ale kdyby se to stalo a prezident si dokázal vydobýt silnější postavení, musí následovat i změna jeho postavení z hlediska jeho odpovědnosti,“ doplnil politolog Tomáš Lebeda, co zásadního by bylo potřeba v Ústavě ještě změnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
