Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí bude možné poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině jen na základě „oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině", píše se v návrhu zákona. Oprávnění vznikne zápisem fyzické nebo právnické osoby do evidence poskytovatelů, kterou bude spravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Fyzická nebo právnická osoba musí být přitom bezúhonná a musí mít také k dispozici prostor, kde bude o děti pečovat, stojí v předloze.
O předloze poslanci vedli rozsáhlou debatu v délce téměř dvě a půl hodiny, kvůli čemuž pak museli některé body z dnešního hlasovacího dne vyřadit.
Semelová: Společnost se vrátí do 19. století
S návrhem zákona nebyli spokojeni především komunisté. Nejvíce se k normě vyjadřovala poslankyně Marta Semelová (KSČM). Kromě jiného uvedla, že s návrhem se naše společnost vrátí do 19. století, kdy fungovaly tzv. opatrovny.
„Především obce by měly znovuobnovit jesle," připomněla také Semelová, které je proti srsti, aby bylo pouze rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů. Zatímco podle zdůraznění Semelové předškolní vzdělávání může zvýšit šanci dítěte na úspěch v životě, „hlídací služby" jsou krokem zpět. Navíc se u takto „vychovávaných dětí jednou paní na hlídání" zvyšuje výskyt psychických a logopedických problémů, jako je třeba patlavost. Semelová dokonce navrhla, aby byl návrh zákona vládě vrácen k přepracování.
Vláda by i podle dalších komunistů měla místo zavádění „hlídací služby" podpořit rozvoj jeslí a mateřských školek.
KSČM ale nakonec neprosadila vrácení předlohy kabinetu k dopracování, stejně tak se ani nepovedlo poslanci z ANO Jiřímu Zlatuškovi prosadit zamítnutí normy.
Dětské skupiny nebudou podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) konkurencí mateřským školám, ale půjde o rozšíření služeb péče o dítě. Fungovaly by na nekomerčním základě. Provozovatel by mohl stanovit úhradu jen do výše nákladů.
Zřizovateli by mohly být firmy, úřady i radnice
V dětské skupině by mohlo být podle normy až 24 dětí. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče. Zajistit by musel vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Náklady na zřízení skupiny odhaduje ministerstvo zhruba na půl milionu korun, podobnou částku by stát roční provoz.
Zřizovatelům, mezi kterými by mohly být firmy, úřady, radnice, vysoké školy či neziskové organizace, by byly daňově uznány náklady spojené s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
