Sněmovna schválila novelu zákona o veřejných zakázkách, která by měla přinést jejich zprůhlednění. Zavádí mimo jiné povinnost dodavatelů zakázek informovat o významných subdodavatelích i jejich významných akcionářích. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.
Co ale hlasování předcházelo? Přinášíme malý průřez děním v Poslanecké sněmovně.
„Dobrý den, trochu jsem se vyspal, ale ještě by to potřebovalo," řekl na začátku k projednávání veřejných zakázek místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. A pak spustil.
„Vám prostě nezáleží na tom, aby zítra kauzy typu ProMoPro a Opencard nebyly na prvních stránkách novin," zaburácel za sněmovním mikrofonem.
„Budou vznikat nové kauzy tohoto typu a touto novelou se nezmění nic," zdůraznil a zmínil, že to, co dnes poslanci přijmou, zkomplikovalo ministerstvo samo a není tak pravda, čím argumentoval ministr Jankovský. Ten se totiž hájil slovy, že koalice s opozicí debatovala nad normou v expertní komisi a také ve výborech, takže o znění zákona by mělo být jasno.
Zaorálek ale na to zmínil, že lidé by měli znát vlastnickou strukturu firem, které o zakázky bojují, ale přijetím tohoto zákona se to rozhodně nestane.
"Prostě to, oč v tomto hlasování a v této debatě jde je, jestli se rozhodneme jít tím směrem, že s tím každý bude muset počítat, že se na něho posvítí, anebo jestli tam ponecháme dostatek temnoty na to, aby opět do toho vnikali účastníci, vlastníci, o kterých se ani nedozvíme, že tam jsou," podotkl.
Více zde:
„Nezůstáváme jen na půl cesty, ale jsme někde na začátku. Byli jsme sice ujištění, že se na tomto zákonu ještě sejdeme, ale to už jsem slyšel mnohokrát, že se k tomu vrátíme a ten problém transparentnosti vyřešíme. Já se ale ptám proč až za dva měsíce?" hřímal dále za sněmovním mikrofonem Zaorálek s tím, že se na „té chamtivosti" zakotvíme a zadusíme. „Bůh ví, kdo je na tom zaháčkovaný," pronesl jízlivě a zdůraznil, že vláda v této roli selhala a ČSSD tento polotovar nepodpoří.
Také řekl, že abychom se dobrali toho, kdo skutečně nějakou firmu vlastní, tak to je důležité hlavně pro transparentnost veřejných zakázek. „Aby to nebylo tak, že veřejné peníze se stávají kořistí firem...V případě porcování společností je tady určitá tvrdost na místě. Budeme čelit stejně netransparentním situacím jako dnes," zdůraznil také s tím, že by byl rád, aby bylo všem jasné, že teď nebudou poslanci rozhodovat o anonymních akciích, ani o akciích na doručitele. "To bude jiná debata," vysvětlil.
O co jde? Ministr Kamil Jankovský totiž ještě před projednáváním zákona zmínil, že vládní koalice podpoří ve sněmovně takovou podobu zákona o veřejných zakázkách, která bude s pozměňovacím návrhem a zakotví povinnost zveřejňovat vlastnickou strukturu subdodavatelů. O vlastnické struktuře firem, které o zakázky bojují, se ale v zákonu nehovoří.
Více zde:
- Jankovský: Zákonem o veřejných zakázkách chceme zlepšit férové a otevřené zadávání
- Peake (VV): Dokud budou lidé lidmi, nikdy se nám nepodaří korupci vymýtit dosytosti
Podle Jankovského se dnes lídři stran v nejbližší době sejdou a vypracují technické změny, které by povinnost zveřejňovat subdodavatele veřejných zakázek rozšířila i na sektorové zadavatele, a především pak na energetické a teplárenské firmy.
O čem je pozměňovací návrh:
Pozměňovací návrh k vládní předloze vypracovaný Jankovského ministerstvem a formálně předložený poslankyní VV Lenkou Andrýsovou počítá pak s tím, že i subdodavatelé podílející se na veřejné zakázce budou muset informovat o svých vlastnících, kteří v nich mají víc než deset procent. U menších zakázek to bude v případě, kdy se subdodavatelé budou podílet více než deseti procenty na objemu malé zakázky a u velké zakázky více než pěti procenty, tedy u zakázek nad 300 milionů. Pokud má subdodavatel formu akciové společnosti, bude muset dodavatel předkládat seznam akcionářů, kteří vlastní víc než deset procent základního kapitálu firmy.
Sněmovna nakonec schválila právě tento kompromisní návrh, který vznikl poté, co vládní TOP 09 jako první přišla s vlastním pozměňovacím návrhem, který by zajišťoval rozkrytí majetkové struktury subdodavatelských firem.
V pozměňovacím návrhu byl překlep
Pikantní na zákonu je také to, že povinnost vítězných firem u veřejných zakázek informovat zadavatele o vlastnících subdodavatelů zakázky se ale do tohoto zákona málem nedostala. Mohl za to překlep v pozměňovacím návrhu. Místo o subdodavatelích se tam totiž psalo o dodavatelích. Situaci na poslední chvíli zachránila poslankyně Lenka Andrýsová, když od řečnického pultu načetla správný výraz.
V pozměňovacím návrhu pak tedy stojí , že "má-li dodavatel formu akciové společnosti, je přílohou seznamu i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje deset procent základního kapitálu".
Filip na socialisty: Nebyl by tu bordel, kdybyste schválili majetková přiznání
O hrozbě anonymních společností hovořil podobně jako Zaorálek za sněmovním pultíkem i poslanec z ČSSD Jeroným Tejc a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
„Neprobíráme ale teď anonymní akcie, byť to s tímto zákonem úzce souvisí," podotkl po Zaorálkovi také Tejc a vysvětlil tím vlastně to, proč se sociální demokraté ohrazují právě proti tomuto zákonu.
Předseda komunistů Vojtěch Filip pak připomněl, že na ministerstvu financí je „hezký seznam", který se týká daňových rájů. Rád by prý ale argumentoval způsobem, který zejména padne na kolegy ze sociální demokracie.
„Neschválili jste náš návrh na majetková přiznání. Kdybyste to udělali, tak tady takový bordel není," dodal k tomu důrazně.
Odstraňuje i možnost výběru uchazečů losem
Novela zákona o veřejných zakázkách má zprůhlednit jejich zadávání a omezit možnost jejich vypisování tak, aby je získal předem vybraný uchazeč. Odstraňuje také možnost výběru uchazečů losem, takzvané losovačky. Nejznámějším případem tohoto druhu se stala "karlovarská losovačka". Záběry ze sporného losování viděly na webu youtube desetitisíce lidí. Dvouapůlminutový snímek dokazuje, že organizátor soutěže vybíral dvě z firem včetně vítěze z uzavřeného osudí několik desítek sekund, zatímco ostatní lístky vytáhl podstatně rychleji.
Veřejní zadavatelé budou muset od roku 2014 vypisovat soutěž u všech zakázek nad milion korun. Toto ustanovení ovšem vyvolalo nevoli u některých poslanců, kteří se obávali, že dopadne zejména na malé obce. Obcím by podle nich zbytečně vzrostly náklady na vypisování a celou administraci zakázek.
Pozměňovací návrh Andrýsové měl dvě varianty. Druhá z nich hovoří také o tom, aby i sektoroví zadavatele zveřejňovali majetkovou strukturu subdodavatelů, ale rovněž ceny a uzavřené smlouvy. Tento návrh narazil na nesouhlas, zveřejnění uzavřených smluv a cen například v jaderné energetice by podle ministra Jankovského mohlo ovlivnit například další vyjednávání o zakázkách.
ČSSD předložila prostřednictvím svého poslance Jiřího Petrů vlastní návrh, ale poslanci ho nepodpořili.
K věci:
- Hubu nám nezacpete, hřímal Zaorálek. Šikanujete sněmovnu, vrátil Nečas
- Rath je jako dozorce v lágru, sekla koalice. Hejtman: Nekňourejte
- Sněmovní maraton a ospalí poslanci. Mají plné zuby Ratha i Kalouska
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
