Tomáš Töpfer už jednou senátorem byl. V roce 2006 se jako součást úspěšného tažení Topolánkovy ODS stal zástupcem obvodu Praha 4, který nyní zastupuje Jiří Drahoš.
Jako pražský senátor se nejvíce proslavil svou obhajobou americké radarové základny proti režisérce Věře Chytilové.
V roce 2012 křeslo obhajoval, ale prohrál s profesorkou Evou Sykovou, kandidátkou ČSSD.
Töpfer, který patřil k výrazným osobnostem herecké stávky v listopadu 1989 a od té doby se pohybuje i v politice, ale na Senát nezanevřel. Ředitel Divadla na Vinohradech se však letos rozhodl zkusit štěstí mimo metropoli, v obvodě číslo 55, který je jedním z obvodů brněnských.
Na dotaz, co má jako celoživotní pražský patriot společného s Brnem, Töpfer odpověděl, že v tomto městě natáčel televizní seriál Četnické humoresky, kde ztvárnil jednu ze svých nejslavnějších rolí strážmistra Karla Arazima.
„Já jsem si vždycky myslel, že senátor je volen podle své politické orientace, a ne podle adresy a bydliště,“ řekl k tématu po zvolení do kamery ČT a svůj vztah k Brnu doplnil o informaci, že tam studoval.
První kolo dokázal vyhrát s 30,23 procenty a do druhého s ním jako soupeř postoupil kandidát hnutí ANO Bořek Semrád.
K souboji kandidáta SPOLU a hlavního opozičního hnutí přišlo ještě méně voličů než k tomu prvnímu, takže „Arazimovi“ stačilo ke zvolení 12 663 hlasů.
Voliči podle něj prokázali, že chtějí Senát demokratický a proevropský.
„Nahráváte popíračům“. Přesto profesor Pirk uspěl
Další osobností, která byla známou dávno předtím, než se rozhodla vstoupit do politiky a zkusit senátorské volby, je profesor Jan Pirk, jeden z nejznámějších českých lékařů. Čtyřiasedmdesátiletý kardiolog byl dlouhé roky přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie v IKEM a znám též jako popularizátor medicíny.
Po oznámení kandidatury za SPOLU mu někteří vyčítali jeho názory v pandemii, kdy patřil ke kritikům plošných opatření. Profesor Pirk byl na jaře 2020 jednou z prvních veřejně známých osobností, která se covidem nakazila.
Později byl spoluautorem dopisu kritizujícího plošná opatření, za což se o sobě dozvěděl, že „nahrává popíračům“.
Kolem politiky se pohyboval nejen jako veřejná autorita ve svém oboru, ale například i jako předseda volebního výboru prezidentského kandidáta Jana Fischera. Od něj se distancoval poté, co po neúspěchu v prvním kole Fischer nepřímo podpořil Miloše Zemana.
Profesor Pirk na Praze 10 dokázal velmi výrazně vyhrát první kolo, v průběhu sčítání měl v určitých chvílích i více než padesát procent hlasů. Nakonec získal 44,77 procent a do druhého kola s ním postoupila dosavadní senátorka Renata Chmelová.
Druhé kolo dopadlo ve srovnání s jinými obvody jednoznačně. Profesor Pirk získal 60,44 procent a stal se šestým senátorem za Prahu 10, kde před ním senátorovali třeba Zuzana Roithová nebo Jaromír Štětina.
Volilo se i v sousedním obvodě Praha 11, kde byla za hlavní favoritku považována Hana Kordová Marvanová. Někdejší disidentka je třicet let výraznou tváří české politiky v různých funkcích i stranách.
Výrazná pražská komunální politička (členka Hřibovy Rady hl. města, která před volbami vystoupila se závažnými nařčeními svých kolegů v kauze Lysolaje) dokázala porazit dosavadního senátora Ladislava Kose. V prvním kole pak neuspěl Vladimír Špidla. Tento souboj po dvaceti letech připomněl napjaté soužití obou politiků za Špidlovy vlády, ve které poslankyně Hana Marvanová byla velmi nejistým sto prvním hlasem.
Kordová Marvanová uvedla, že kromě Senátu si chce ponechat i svůj mandát zastupitelky.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
