Současné opoziční strany, které se připravují na to, že po volbách převezmou vládní odpovědnost, začínají počítat s tím, že vznik nové vlády nebude úplně hladký. Kromě prezidenta Pavla, který avizoval možná omezení ve jmenování premiéra či dalších členů vlády, se stále častěji mezi politiky mluví o připravovaných nátlakových akcích ze strany některých politických neziskovek včetně spolku Milion chvilek.
O co přesně jde? Pokud volby dopadnou přibližně stejně jak ukazují dlouhodobé trendy v průzkumech, současná Fialova vládní koalice se v početně omezenějším složení posadí do opozičních lavic. Než se ovšem nynější vládní politické subjekty smíří s opoziční rolí, může země zažít série demonstrací a jiných nátlakových akcí včetně výzev, petic a veřejných vystoupení různých veřejně známých osob.
Ústředním motivem budou varování před nástupem údajných extremistů, radikálů nebo proruských sil k moci nad Českou republikou. Podobné motivy se objevují už teď v době předvolební a je nejvýš pravděpodobné, že ještě zesílí poté, co voliči rozhodnou.
Intenzita protestů a nátlaku se velmi pravděpodobně bude lišit v závislosti na tom, zda dnešní opozice zvítězí drtivě, nebo těsně. V případě jednoznačného velkého vítězství, které bude nabízet více variant pro sestavení vlády z politických subjektů dnešních opozičních sil, budou demonstrace spíše mírnější, protože nebudou mít co změnit, a to ani na základě nátlaku. I prezident republiky by měl v takovém případě daleko menší manévrovací prostor pro taktizování a přešlapování s cílem donutit sněmovní strany k jiným řešením, zvláště s ohledem na jeho pravomoc dvakrát po sobě jmenovat premiéra.
Ve čtvrtek večer pak vyšel aktuální průzkum, který pro stanici CNN Prima News zpracovala agentura STEM. Průzkum ukazuje nejhorší výsledek hnutí ANO za posledního skoro tři čtvrtě roku, pouhých 28 procent. Následuje SPOLU s 21 procenty, SPD se ziskem 13,8 procenta, STAN s 12,2, Pirátům bylo přisouzeno 9,8 procenta, Motoristům 5,6 a hnutí STAČILO! také méně, než v jiných průzkumech, konkrétně 5,5 procenta hlasů. Právě takový scénář by výše popsanému mohl nahrávat.
Možné scénáře povolebního vývoje pro ParlamentníListy.cz analyzuje politický pozorovatel Erik Best.
„Je pravděpodobné, že se něco bude dít. Vidíme to v reakcích na rozhodnutí Ústavního soudu, které ne všichni přijali nebo řekli, že je to rozumné z hlediska předvídatelnosti, ale stejně je to špatné a že zákon se musí změnit. Beru to tak, že Babiš nebude chtít, aby jeho první nová vláda byla podpořená SPD nebo STAČILO!. Bude si stěžovat, že jsou všichni proti němu, ale bude rád, když bude SPOLU dotlačeno k dohodě s ANO. Přičemž to může být dohoda třeba s Martinem Kupkou nebo s Martinem Kubou, Fiala už může být mimo hru. Je moc brzy a Babiš nechce vládu, která není evropská. Chce být připravený na změnu, až přijde nový impuls a důvod tohle změnit. Nechce být srovnáván s Ficem a s Orbánem. Chce být Evropan, který je ale odpovědný a chová se odpovědně vůči Green Dealu a migraci. Odpovědný z hlediska Čechů,“ míní pozorovatel.
Když mluví o první nové Babišově vládě, má na mysli, že nemusí dlouho vydržet. „Samozřejmě nevíme, jak dlouho vydrží, ale třeba rok nebo dva, a pak přijde jiná formace. Za další, je otázkou, co bude tlačit pan prezident. Kdyby Pavel chtěl premiérem jmenovat Havlíčka, ten může říct, že nechce. Třetí pokus má předseda Sněmovny a to bude určitě člověk z hnutí ANO nebo někdo po domluvě s ANO. Pokud by Pavel chtěl dělat potíže, Babiš bude mít vždycky lepší pozici. Může to trvat měsíce a měsíce, to je pravda, ale nakonec bude tlak proti Hradu,” je přesvědčen Best.
Ve vztahu k rozhodnutím Petra Pavla je podle něho třeba také mít na mysli, že prezident bude naslouchat svým poradcům či sponzorům. „Poprvé budeme mít prezidenta, který si během horkého jednání bude muset odejít zavolat,“ říká Best s tím, že buď si bude prezident muset protlačit, že povolební jednání bude absolvovat s některými svými poradci, anebo se s nimi alespoň před každým velkým rozhodnutím poradit,“ dodává Erik Best.
Fotogalerie: - Poslední SPD jarmark
Zajímalo nás také, do jaké míry by se do povolební situace mohly v zákulisí vložit některé bezpečnostní a zpravodajské složky státu. Třeba ve vztahu k možnému vytváření kauz na představitele menších opozičních stran, což by dalo munici do rukou jejich odpůrcům, a argumenty, proč nemohou být ve vládě za žádnou cenu. To by následně mohly požadovat masové demonstrace vyvolané například spolkem Milionem chvilek, které budou vyzývat k zabránění nástupu „extremistů“ k moci. Je namístě říci, že pokud by vítězství opozice a úspěch menších stran bylo drtivé, spíše budou tlaky malé, protože by mohly jen málo změnit. Daleko větší intenzitu budou mít, pokud opoziční strany zvítězí těsněji.“
Zdroje redakce serveru ParlamentníListy.cz z prostředí bezpečnostních složek upozorňují, že je třeba opatrnosti při užívání terminologie. „Extremista je ten, jehož jednání naplňuje znaky extremismu. Nikoliv subjekt nepohodlný vládní moci, která nálepku extremisty zneužije v rámci politického boje. Jak se ukázalo u dříve Hamáčkova a dnes Rakušanova ministerstva vnitra, úředníci zabývající se tam bezpečnostní politikou hrubě zneužívají svého postavení a nepřípustně nálepkují jako extremistickou i standardní politickou a dokonce parlamentní opozici. Typickým příkladem jsou jejich útoky vůči SPD. Dlužno dodat, že se proti těmto útokům ohrazovala ze všech státních institucí pouze Kancelář prezidenta republiky v době mandátu Miloše Zemana. Tehdejší premiér Babiš mlčel,“ dozvěděli jsme se.
„Extremistické síly jsou u nás například ty, které rozvíjejí agresivní válečnou rétoriku a nenávist vůči cizím zemím a národům. Je to podhoubí, z něhož pramení skutečné fyzické násilí. Jako příklad může sloužit Fialův poradce Pojar volající po tom, aby se Česká republika chystala nejen na obranu, ale i na útok. Nebo politik ODS Šimíček se svými ohavnými xenofobními útoky proti Rusům, kdy hovoří o ‚špinavé ruské zvěři‘. To nemá nic společného s ochranou českých zájmů, jde jen o rozdmychávání nenávisti a násilí. Je pro to příznačné, že jindy tak agilní orgány činné v trestním řízení nekonají. Přitom stát, který se nedokáže bránit xenofobii a extremismu, ztrácí respekt a důvěru vlastních občanů, propadá se do chaosu a nakonec se vnitřně rozpadá. Nepotřebuje k tomu žádný vnější útok,“ konstatuje bezpečnostní profesionál.
Upozorňuje, že nejsilnější je motiv strachu. „V České republice s ním pracují konkrétní vládní síly, s podporou těch složek státní moci, které si nepřejí žádnou změnu vlády a tím třeba ztrátu vlastního vlivu. Doslova knížetem strachu je ředitel BIS Michal Koudelka, který už ztratil jakékoliv zábrany a soustavně děsí občany válkou, útoky a ruským nebezpečím. Zvyšuje tak nejen vlastní moc a vliv, ale zároveň přímo vstupuje do politiky a podporuje narativ vládní koalice a Pirátů. Jeho poslední výroky, kdy barvitě věští, jakých zvěrstev by se u nás dopouštěli Rusové, pokud bychom nepodporovali Ukrajinu, jsou formou i obsahem skutečným extrémem,“ říká zdroj redakce.
„K mohutnému zasahování ze strany mocenských složek státu do politiky a voleb, od nichž by měly být velmi vzdáleny, již dávno dochází. A nezačalo to Fialovou vládou. I zde platí, že každá státní složka dělá jen to, co se jí dovolí. A její vedení se vždy bude snažit posílit svůj vliv a pravomoci. Slabá vláda uzdu popustí příliš, oslabí kontrolu, a návrat do normálu je velmi obtížný. Urputnost, s jakou státní instituce brání své stávající výsady, snad ještě předčí úsilí získat výsady nové. Andrej Babiš se ve svém předchozím vládním období v tomto smyslu neukázal jako silný premiér. Stvořil Koudelku a další, kteří se s nástupem Fialy a zejména s využitím válečného konfliktu na Ukrajině začali chovat nevídaným způsobem. Jako složky, které volené ústavní instituce ovládají, místo aby jimi byly ovládány. Příčiny jsou komplexní a jistě svoji roli hraje i to, kolik másla mají na hlavě ODS, STAN, Piráti a další. A pokud proti sobě mají zpravodajci, policisté nebo vojáci zakomplexované hlupáky typu Lipavského, slabochy typu Fialy nebo nenažrané lobbisty typu Pojara, nelze čekat nápravu,“ obává se.
Jak z toho ven? „Cestou je pouze striktní dodržování zákona a celková zdrženlivost v jednání. Ze strany vlády i bezpečnostních složek. Fiala s Koudelkou toho schopni nejsou. U Babiše se ukáže, zda se poučil. Každopádně platí, že pokud se situace nezmění, z naší republiky zůstane pouze skořápka. Navenek mechanicky fungující, ale uvnitř prolezlá strachem, agresivitou a šmírováním,“ dodává jeden ze zdrojů redakce ze zpravodajské komunity.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jak hodnotíte článek?
autor: Radim Panenka
