„Nově jmenovaný premiér Jiří Rusnok je sice šikovný člověk, ale jde do předem prohraného boje. Jeho vláda nemá podporu v Poslanecké sněmovně, a i kdyby ji získal, poslanci se mu budou strašně mstít,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý místopředseda vlády Egon Lánský. Podle něj to měl prezident Miloš Zeman zkusit spíše se sociálními demokraty, než přes Rusnoka jmenovat vládu sobě blízkých lidí.
Chytří ministři
Lánský byl rok místopředsedou Zemanovy vlády a koordinoval resorty zahraničí, vnitra, obrany, ale staral se i o přístupová jednání s Evropskou unií. Jak sám v nadsázce říká: takový blbec pro všechno. Pro ParlamentníListy.cz ohodnotil nové ministry resortů, které měl kdysi na starost. „Kohout je chytrý chlap a na rozdíl od jiných zahraniční politiku umí. Pecina nikdy neudělal větší chyby. Navíc místo toho gaunera, co tam byl doteď a dostal funkci jen za diskreditaci ČSSD před volbami, bude lepší kdokoliv. Picek svému fochu rozumí a nevadí mi, že byl komunistou, protože tak to prostě bylo,“ posuzuje.
Přesto si nemyslí, že jmenování vlády Jiřího Rusnoka bylo dobrým tahem. „Jmenování této vlády bylo klasickým Zemanovým exhibicionismem. Nicméně jmenovat kabinet v čele s Miroslavou Němcovou by také nebylo moc dobrým řešením. Podle mě se měl prezident dohodnout se špičkami ČSSD a dát vládnutí do rukou jim. Působilo by to mnohem demokratičtěji a získal by tím daleko větší podporu levice,“ dodává.
- TÉMA: Rusnokova vláda
Pohled na Zemana
Působení nového prezidenta, jehož zná už zhruba dvacet let, popisuje dost rozporuplně. „Zeman se umí chovat jako člověk z lidu a občas působí i dost pokorně. Třeba na Vysočině to má velký úspěch. Tam jim nemá potřebu nadávat nebo se jim posmívat a snaží se ukázat jako hodný táta vlasti. Avšak třeba v zahraniční politice dost plave. Vůbec jí nerozumí. O Blízkém Východě říká vyložené kraviny, které nikomu nepomohou, jen nám tam zkomplikují vztahy. Vždy si myslel, že jeho nekritický přístup k Izraeli jako Žid nekriticky podporuji, ale to se mýlil. Jsem proti jakémukoliv bezpráví,“ vysvětluje s tím, že politici obecně v Česku zahraniční politice nerozumí. Jako výjimky z tohoto pravidla jmenuje Jiřího Dienstbiera staršího a Jana Kavana.
Zemana volil jako svého prezidenta až v druhém kole, protože to pro něj byla lepší varianta než Karel Schwarzenberg. V prvním měl dva favority, Vladimíra Franze a pak přemýšlel i o Jiřím Dienstbierovi mladším, protože je alespoň doposud stejně slušný, jako býval jeho táta.
Ing. Miloš Zeman
Nicméně prezident Zeman ho nedávno dost naštval. „Mám v Německu úžasnou partu přátel, pojmenovali se jako Čapkova společnost, a nejde o sudetské Němce. Nedávno uspořádali výstavu o Josefu Čapkovi a byla tak poučná, že některá fakta nebyla ani v Česku moc známá. Nyní dávají dohromady vlastní výstavu o Československu od Mnichova do začátku války a chtěl jsem ji nabídnout Pražskému hradu. Podle mě by taková akce velmi pomohla českoněmeckým vztahům. Otravoval jsem Zemana maily několik týdnů a nakonec mi nějaká holčina od něj napsala, že je zaneprázdněný a nemá čas se s každým setkávat. Nejdřív mě to naštvalo, teď mě to mrzí,“ podotýká s tím, že měl se současným prezidentem vždy kamarádské vztahy a i teď začínal každý mail oslovením: „Vážený pane prezidente, milý Miloši.“
Psali jsme:
Rada socanům
Ostatně ve vládě Miloše Zemana působil Egon Lánský krátce. Mezi lety 1998 až 1999. „Důvodů, proč jsem z vlády odešel, bylo několik, ale řeknu o dvou. Začal tlak ze strany tuzemských investigativních žurnalistů mě zdiskreditovat. Od té doby ty rádoby žurnalisty nemám rád. Jejich práce se zakládá na shánění drbů a očerňování lidí. Navíc jsem byl tehdy dost nemocen a i čtrnáct dní ležel v nemocnici,“ vzpomíná. Ta diskreditace se týkala svazků vojenské kontrarozvědky minulého režimu, kde byl Lánský údajně zapsán pod krycím jménem Vojta. Osobně ale obvinění odmítá.
Dodnes podporuje svou mateřskou ČSSD a má pro ni recept, jak nasbírat hlasy důchodců. „Když jsem byl v emigraci ve Švédsku, tak média začala zcela nekriticky podporovat Palestince. Ke změně nevedly ani pochody mladých Židů Stockholmem. Vymysleli jsme, aby si představitelé tamní židovské obce vzali pruhované mundůry se žlutou hvězdou a šli si občas sednout před úřad vlády. Poprvé to média nezaznamenala, ale pak o tom už informovat musela a jejich nazírání se trochu zlepšilo. To samé by šlo udělat i zde s důchodci. Když jsem se totiž dozvěděl, že dostanou šest až osm tisíc korun měsíčně, zdvihlo mě to ze židle a jsem ochoten se angažovat. Chtělo by to každou středu před úřadem vlády postavit stoleček, na něj koupit žrádlo za šedesát korun, a kolem něj rozvěsit pár transparentů. Za stolkem by se po hodině celý den střídali babičky a dědečkové a zvali kolemjdoucí, že se s nimi rozdělí o jídlo. Média by to dříve či později zaregistrovala a možná i většina českých důchodců by se podle toho rozhodovala při volbách,“ prozrazuje. Egon Lánský už je také v důchodu a vadí mu, že kolem sebe vidí neustálé politické utiskování lidí, kteří se moc nebrání, tedy těch starších.
-
Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
