FOTO jako důkaz. Lipavského rána do Macinky se změnila v pořádný trapas

O co jde? Dvě věci, které chtěl opoziční poslanec Jan Lipavsxký využít jako ránu do svého nástupce a šéfa Motoristů Petra Macinky, se mu vrátily jako bumerang. Před necelými dvěma týdny na sociální sítě Lipavský, který od Pirátů kvůli zachování vládního postu fakticky přešel na stranu Fialovy ODS, obvinil ministra zahraničních věcí z neschopnosti s tím, že už to má důsledky.

“Macinka je tak neschopný, že se poprvé od roku 1997 neotevírá nový ročník Diplomatické akademie MZV,” napsal bez dalších podrobností na Facebooku a dalších sítích Jan Lipavský.

ParlamentníListy.cz požádaly resort zahraničních věcí o vyjádření k tomu, jaký je skutečný stav. Černínský palác redakci poskytl vyjádření přímo od ministra Macinky.

“Fantasmagorie, které šíří poslanec Lipavský, jsou naprosto méněcenné. Od února 2026 běží další ročník Diplomatické akademie a na podzim se počítá s vyhlášením výběrových řízení do ročníku následujícího. To, v jakém rozsahu se výběr otevře, se finálně odvine od aktuální personální situace a potřeb resortu,” konstatoval Petr Macinka a vyvrátil tak tvrzení svého předchůdce.

Další munici chtěl Lipavský vůči Macinkovi využít kvůli jeho schůzkách v New Yorku, kde šéf diplomacie hovořil v Radě bezpečnosti OSN. Poté absolvoval řadu bilaterálních jednání, mezi které patřilo i jednání s čínským protějškem Wangem I.

“Na okraj zasedání Rady bezpečnosti OSN se ministr Macinka setkal také se svým čínským protějškem Wangem Iem. Český ministr potvrdil zájem ČR o pragmatické a vyvážené vztahy s Čínou a uvítal svolání dnešního jednání Rady bezpečnosti. Wang I ocenil vystoupení českého ministra na půdě OSN i to, že současná česká vláda obnovuje trajektorii vztahů, ze které mohou obě země těžit. Oba ministři zároveň diskutovali problematiku Tchaj-wanu,” stojí v prohlášení, které ke schůzce zveřejnilo Ministerstvo zahraničních věcí.

Toho se chopil Jan Lipavský. “Rudý Macinka dál podlézá čínským komunistům,” napsal si na sítě. Místo sbírání pochvalných komentářů pod tímto příspěvkem ministr dostává “bídu”. Uživatelé mu připomínají setkání západních evropských státníků s tímtéž čínským ministrem a ptají se Lipavského, zda jsou také rudí. Další Macinku chválí jako skutečného šéfa diplomacie. A to vše na profilu Jana Lipavského.

Je tu však něco podstatnějšího. Pokud by poslanec Lipavský chtěl svého nástupce v čele MZV označit za setkání s Wangem I za “rudého”, musel by tak označil i sám sebe.

Jan Lipavský se totiž ještě v roli ministra zahraničí přesně s tím samým čínským šéfdiplomatem setkal také. K setkání došlo loni v únoru na známé mnichovské bezpečnostní konferenci.

“Bilaterální setkání ministra Lipavského s jeho čínským protějškem Wang I. se zaměřilo také na globální bezpečnost a ruskou válku na Ukrajině,” uvedlo před rokem tehdy ještě Lipavského ministerstvo zahraničí. „Jakákoli podpora agrese nás znepokojuje. Připomněl jsem také čínské odsouzení invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968,“ řekl Lipavský po setkání. O schůzce informovala i česká média, včetně zpravodajské agentury ČTK.

Jan Lipavský s čínským ministrem Wangem I (únor 2025). Za setkání se stejným člověkem dnes kritizuje Petra Macinku.

Podle bývalého ministra zahraničních věcí a ředitele soukromé Diplomatické akademie Cyrila Svobody by měl Lipavský raději mlčet, než šířit kritiku.

“Nejprve musím začít Petrem Macinkou, protože skutečnost, že se český ministr zahraničních věcí dostal do Rady bezpečnosti OSN, kde promluvil, je zářez, který se panu Lipavskému nepodařil, takže na jeho místě bych byl zticha. Pan Lipavský v Radě bezpečnosti nikdy nemluvil. Zajistit si tam vystoupení a promluvit je veliký výkon,” hodnotí bývalý šéf české diplomacie..

Kritizovat ministra Macinku za jednání s Čínou je podle něho zcela mimo. Tím spíš, že se schůzka uskutečnila na půdě OSN. “S Číňany jedná Francie, Německo, Velká Británie a celá řada západních států. Proč by tedy náš ministr nemohl jednat s čínským ministrem? Problém není v tom, jestli se s někým setká, ale o čem s ním jedná. Lipavského věta, že Macinka podlézá čínským komunistům, je nepravdivá z podstaty, protože neměl tušení, o čem ministři jednali a co dohodli,” konstatuje Svoboda.

“Jestli k něčemu slouží OSN a její sídlo, tak tam platí pravidlo, že se každý může potkat s každým a vůbec se to nekritizuje. Je docela možné, že se tam potká ukrajinský ministr zahraničí s ministrem Lavrovem. Nevím to, ale je to možné. Členy OSN jsou oficiálně všichni, takže se tam může potkat každý s každým a platí tam princip, že se to nekomentuje,” dodává pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda.

Projev ministra zahraničních věcí Petra Macinky na jednání Rady bezpečnosti OSN:

Pane předsedo, pane generální tajemníku, Excelence, dámy a pánové,

Dovolte mi nejprve poděkovat Číně za svolání této důležité debaty a za příležitost promluvit k této Radě. Přicházím z České republiky ve střední Evropě a dovolte mi učinit jedno jednoduché pozorování: Zatímco velmoci často hovoří o světovém řádu, menší národy se spíše zaměřují na to, co se stane, když se tento řád zhroutí.

Střední Evropa velmi dobře ví, jak vypadá svět, když přestanou platit pravidla mezi velmocemi. Je to svět, ve kterém menší státy přestávají být subjekty dějin a stávají se pouze prostorem, kterým dějiny procházejí. Organizace spojených národů nikdy nebyla vytvořena proto, aby budovala dokonalý svět. Byla vytvořena proto, aby zabránila tomu nejhoršímu.

Ano, Organizace spojených národů je nedokonalá. Její struktury odrážejí realitu roku 1945 více než realitu dneška. Jaká je ale alternativa? Alternativou k nedokonalé Organizaci spojených národů nemusí být lepší svět. Může to být návrat k novému koncertu velmocí – světu, ve kterém většina národů nebude sedět u jednacího stolu, ale samy se stanou položkami na jídelním lístku. Proto Organizace spojených národů stále hraje roli. Ne proto, že může eliminovat konflikty z lidských dějin, ale proto, že stále dává menším státům hlas ve světě ovládaném mocí.

Dámy a pánové,

Svět dnes trpí nejen střety zájmů. Trpí také ztrátou schopnosti vzájemně hovořit. Rada bezpečnosti se proto nesmí stát místem paralelních monologů. Její hodnota spočívá v tom, že i soupeřící mocnosti jsou zde stále schopny spolu hovořit. Historie nás učí, že velké konflikty nezačínají jen agresí. Začínají také chybným odhadem, ztrátou komunikace a přesvědčením, že ostatním už není třeba naslouchat.

Velmoci také potřebují slyšet, jak jejich činy vnímá zbytek světa. Malé státy často vidí důsledky velkých rozhodnutí dříve než samotné velmoci.

Dámy a pánové,

Dvacáté století nás naučilo, že nejen vojenské říše jsou nebezpečné.

Stejně nebezpečné je přesvědčení o vlastní morální neomylnosti.

Každá mocnost, která začne věřit, že představuje jedinou správnou budoucnost lidstva, postupně ztrácí schopnost respektovat ostatní.

A pak se dialog mění v převýchovu. Spolupráce se mění v poslušnost. A mezinárodní právo se stává nástrojem politické selekce.

My ve střední Evropě a v České republice, bývalém Československu, to z vlastní historické zkušenosti velmi dobře víme…

Dnes mnozí mluví o multipolárním světě. Multipolarita ale sama o sobě není ctností. Bez zdrženlivosti a respektu k limitům se multipolární svět může stát ještě nebezpečnějším. Malé státy neusilují o svět bez velmocí.

Menší národy usilují o svět, ve kterém jsou i velmoci schopny akceptovat omezení své vlastní moci.

Svět dnes nepotřebuje novou univerzální ideologii ani nového hegemona. Potřebuje velmoci, které jsou opět ochotny projevovat zdrženlivost, respekt a schopnost naslouchat. Charta Organizace spojených národů se zrodila ze zkušenosti, že civilizace, které odmítají akceptovat omezení své vlastní moci, dříve či později směřují ke katastrofě. A schopnost akceptovat omezení vlastní moci zůstává jednou ze základních podmínek míru mezi národy.

Děkuji.

New York, 26. května 2026