Českou půjčku 38 miliard Mezinárodnímu měnovému fondu rozhodně schvalují celá čtyři procenta populace. Ukazuje to aktuální průzkum veřejného mínění, který si nechaly zpracovat Lidové noviny. Naopak proti poskytnutí našich miliard z devizových rezerv centrální banky se vyslovilo 67 procent lidí.
Nečas je zbabělec, odsoudila premiérův obrat Bobošíková
O půjčku, která měla původně být ve výši 90 miliard, se delší dobu vedla poměrně ostrá diskuse. Sám premiér a šéf ODS Petr Nečas byl zpočátku zcela proti, nakonec však obrátil a nižší částku podpořil. Schytal za to ostrou kritiku například od předsedkyně Suverenity Jany Bobošíkové, která ho označila za politického zbabělce a naznačila, že se před každým zásadním rozhodnutím „podělá“.
„Aby občané České republiky jakýmkoliv způsobem spláceli nebo ručili nebo půjčovali na dluhy, které nezpůsobili, s tím my dlouhodobě nesouhlasíme. Samozřejmě jsme zklamáni postojem premiéra Petra Nečase, který nedbá rad České národní banky ani názorů prezidenta Klause ani zdravého rozumu a hazarduje s penězi občanů této země,“ uvedla nedávno pro ParlamentníListy.cz Bobošíková.
Nečas si podle ní nestojí si za svým programem ani za svými slovy a dlouhodobě tak prokazuje, že to politický zbabělec a vede nás na cestu do pekel.
Nechceme euro, volají v průzkumu lidé
Nad případným zavedením eura v České republice se průzkum dobral podobného výsledku jako u české půjčky na záchranu eurozóny. Jeho přijetí by v budoucnu uvítala necelá čtvrtina občanů, jednoznačně proti je téměř sedmdesát procent a pouhým osmi procentům dotázaných je to jedno.
Ohledně konání referenda o připojení naší země k takzvané rozpočtové unii se kladně vyslovilo 53 procent populace starší osmnácti let a 48 procent lidí by v případě vypsání plebiscitu hlasovalo proti, souhlas by dalo 21 procent.
Zda se referendum nakonec konat bude či nikoliv, musí rozhodnout parlament třípětinovou většinou, která je nutná pro schvalování ústavního zákona, jež je k vypsání všelidového hlasování nutný. Ze stran zastoupených v českém parlamentu referendum podporuje ODS, která si to nedávno schválila na výkonné radě a podpořila tak názor premiéra Nečase.
Vondra varuje: Smlouva vede k federalizaci
Stejně mínění vyjádřil v rozhovoru pro LN také místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra. „Mně se zdá evidentní, že to je nakročení k fiskálnímu federalismu, a pokud to takové nakročení skutečně bude, musíme potom dělat všechno, abychom referendum prosadili,“ míní Vondra.
Psali jsme:
Vypsání referenda k otázce fiskální unie jsou jednoznačně nakloněny i Věci veřejné. Podle předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty se jedná o natolik zásadní otázku, která mění podmínky našeho členství v EU, že o ní lidé musí rozhodnout přímo. „Pokud by se referendum nemělo konat, je pro nás zcela nemožné dohodu ratifikovat. Vůbec se nedivím občanům, že jsou ke vstupu do nezdravé Evropy rezervovaní. Musí proto říci, zda má ke vstupu dojít,“ vyslovil se Bárta v LN.
Plebiscit jsou připraveni podpořit i komunisté, jak před časem uvedl jejich šéf Vojtěch Filip. Jednoznačně proti tomu je však celá TOP 09 a ČSSD deklarovala, že podpoří pouze zákon o obecném referendu, nikoli ale referendum k této otázce.
Skepticky se k tomu staví prezident republiky Václav Klaus, podle kterého by se volení zástupci neměli schovávat za referendum a v rámci své odpovědnosti svěřené voliči o něm rozhodnout sami. „Já si myslím, že referendum není nezbytná věc. Já bych si velmi přál, aby politici vzali zodpovědnost do svých rukou a rozhodli o této věci sami. Utíkat k referendu není racionální,“ uvedl Klaus.
Prezident říká smlouvě absolutní ne
Přestože referendum nepodporuje, připojení našeho státu k fiskální unii naprosto odmítá. „Podle mého názoru fiskální unie je radikální likvidací suverenity evropských států. To nelze akceptovat,“ řekl prezident po schůzce s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem.
Závěr průzkumu veřejného mínění, který si LN nechaly zpracovat koncem ledna, ukazuje značné negativní naladění proti dalšímu „utužování“ evropské integrace. Značně skeptický přístup k EU je znát i v dalších evropských zemích. Ve Francii, kterou letos čekají prezidentské volby, značně posiluje šéfka Národní fronty a jedna z kandidátů Marine Le Penová.
Vzestup preferencí zaznamenávají i euroskeptické strany v dalších evropských zemích. I finská vláda se ke smlouvě o fiskální unii nestaví s nadšením. Finský premiér ji prý sice podepíše, ale podle šéfa tamní diplomacie to není nejlepší řešení. EU podle něho čelí nejen krizi dluhové, ale především krizi demokracie. Uvedl to v rozhovoru pro sobotní LN. Nad stále větší centralizací a úbytku demokracie v Evropské unii už dlouho dobu kroutí hlavou také prezident Václav Klaus.
K tématu:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
