Přitom za celý loňský rok bylo provedeno celkem 11 220 kontrol zaměřených mimo jiné na odhalování nelegálního zaměstnávání a za porušení povinností zjištěná při těchto kontrolách bylo kontrolovaným subjektům uloženo celkem 1266 pokut v celkové výši 23 099 000 Kč.
Lapidárně řečeno, co loni bylo vyinkasováno a pokutách za celý rok, to v případě nabytí právní moci pokrylo první čtvrtletí letošního roku. Nicméně zatímco v roce 2011 kontroly prováděly orgány inspekce práce v součinnosti s Úřadem práce a Českou správou sociálního zabezpečení, čísla z o čísla z letošního roku už se postaral samotný Státní úřad inspekce práce. Tomu totiž byly od 1. ledna 2012 významným způsobem rozšířeny kontrolní pravomoci.
Firmy se snaží obcházet švarcsystem
„Ke kontrolním kompetencím na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek přibyly kompetence ke kontrolám v oblasti zaměstnanosti,“ informoval ParlamentníListy.cz náměstek. „Jedná o kontroly nelegálního zaměstnávání, diskriminace při uplatnění práva na zaměstnání, kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ vyjmenoval Macíček některé z kontrolovaných oblastí.
Ten současně potvrdil, že inspekce zaznamenala snahy firem o obcházení zákonů ve prospěch takzvaného švarcsystému, kdy práci, která má všechny atributy zaměstnaneckého poměru vykonávají lidé na živnostenský list. Firmy tak ušetří na odvodech za zaměstnance a samotní „zaměstnanci“ živnostníci pak státu rovněž odvádějí méně.
My firmám radit nemůžeme
Snahy o „přizpůsobení“ a úpravu obchodních smluv tak, aby ujednání smluvních stan neodporovala nové zákonné úpravě nelegální a závislé práce, zaznamenáváme v poměrně značné míře,“ konstatoval Macíček.
Ty snahy jsou podle něj patrné především v rámci pracovněprávního poradenství poskytovaného orgány inspekce práce nebo seminářů, kterých se zaměstnanci inspekce účastní jako lektoři. „Tady se smluvní stany domáhají „kontroly“ smluv a vyslovení závěrů, zda by se mohlo jednat o nelegální práci či nikoli. Popřípadě chtějí radu, jak smlouvy koncipovat tak, aby byly v souladu s právní úpravou nelegální práce,“ dodal Macíček.
Podle něj však mají tito žadatelé o podobné rady smůlu. „Orgány inspekce práce nejsou oprávněny vydávat závazná stanoviska nebo výklad zákona a poradenství je poskytováno obecně ohledně platné právní úpravy, nikoli jako posuzování individuálních právních aktů smluvních stran,“ informoval náměstek.
Desetimilionová pokuta straší
Že se ale ve firmách mění subdodavatelské smlouvy tak, aby se zákon pozměnil, to pro ParlamentníListy.cz v anketě potvrdila řada právníků, kteří ovšem nechtěli být v této souvislosti jmenováni.
A není divu, že se firmy činí. Pokud totiž bude odhaleno, že provozují švarcsystém, hrozí jim pokuta až deset milionů korun a platit mohu i živnostníci takto pracující pro firmy. V praxi by živnostník, který pro firmu pracuje, podle zákona neměl vystupovat jménem firmy, dostávat náhradu mzdy v nemoci či při dovolené, anebo musí používat vlastní pracovní nástroje.
Práce na černo připraví státní kasu o pě miliard a víc
Nicméně pomineme-li švarcsystém, je podle Macíčka obecně nelegální zaměstnávání jevem poměrně rozšířeným. „Je zdrojem nekalé podnikatelské konkurence a značných úniků finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Podle kvalifikovaných odhadů ztráty ekonomiky ČR díky nelegálnímu zaměstnávání dosahují ročně více jak 5 miliard korun,“ konstatoval náměstek Státního úřadu inspekce práce.
V praxi tak má úřad v plánu provést 30 000 kontrol. „Řada z nich bude mít charakter mimořádné kontrolní akce,“ varuje Macíček. Podle něj lze obecně říci, že nejčastěji dochází k porušování právních předpisů u malých a středních zaměstnavatelů. „Jde především o nelegální práce. Tady kontroly prokázaly, že se nejedná pouze o nelegální zaměstnávání cizinců,“ konstatoval Macíček.
Na černo jedou češi stejně jako cizinci
„Bez pracovní smlouvy nebo dohody pracují i občané České republiky. Při kontrolách bylo jen za 1. čtvrtletí zjištěno, že bylo zaměstnáno tzv. „na černo“ 219 občanů ČR nebo EU a 115 cizinců ze zemí mimo EU,“ doplnil statistická data.
Připomeňme, že v souvislosti s podezření na aplikaci švarcsystému se inspektoři vrhli na Poslaneckou sněmovnu. Kontrolovali, zda asistenti poslanců, kteří velmi často pracují na živnostenský list nejsou ve skutečnosti těmi, kteří naplňují atribut zaměstnance.
Výsledek? Státní úřad inspekce práce došel k závěru, že v případě asistentů poslanců tomu tak není. "Věnovali jsme se tomu velmi podrobně, hodnotili jsme různé aspekty, ale došli jsme k závěru, že to jednoznačně závislá práce není," prozradil závěr kontroly Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce.
Psali jsme:
A jaké další pochybení inspektoři často odhalují?
- nesplnění povinností vést u jednotlivých zaměstnanců začátek a konec odpracované směny, práci přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti
- nesplnění povinnosti informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru
- neposkytnutí doplatku do nejnižší úrovně zaručené mzdy
- neposkytnutí příplatku za práci v noci
- neposkytnutí příplatku za práci v sobotu a neděli
- nevydání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru
-
nedodržení srovnatelných mzdové a pracovních podmínek u agenturních zaměstnanců
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
