Andrej Babiš se chová k Sobotkovi a ČSSD...Anketa
Ale trápí i města a obce, protože nemohou stavět v plánovaných termínech a přicházejí o peníze.
Proč se něco takového může dít? „Pokud neúspěšná firma podá návrh na přezkoumání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), i když jen proto, aby jiné potrápila a průtahy zmařila realizaci veřejné zakázky, čeká se na rozhodnutí neúměrně dlouho,“ vysvětlila předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Milada Halíková ParlamentnímListům.cz. Veřejná zakázka se často zdrží nebo je soutěž dokonce úplně zrušena a musí se vyhlásit znovu, protože některý z neúspěšných uchazečů se jen nedokáže smířit s prohrou. Problémy ve veřejných zakázkách tak podle odborníků ohrožují čerpání evropských fondů.
Udělali chybu a zdržují rekonstrukci Národního muzea
Příkladů, kdy se stavby nebo rekonstrukce zdržely, je spousta. Antimonopolní úřad například pozastavil tendr na rekonstrukci Národního muzea za tři miliardy korun, který patří k největším státním zakázkám současnosti. Na ÚOHS se obrátila brněnská firma OHL ŽS. Poslala nabídku na jinou adresu, než měla, a teď se snaží do tendru ještě vstoupit. Ředitel muzea Michal Lukeš doufá, že se rekonstrukce nezdrží, pokud antimonopolní úřad vydá rozhodnutí co nejdříve.
Fotogalerie: - Andrej Babiš v Hradci Králové
Antimonopolnímu úřadu nic nehrozí, i když nedodrží zákonné lhůty
Situace, kdy se zahájení projektů neúměrně zbrzdí, často o měsíce, ale výjimkou není ani půl roku i déle, vadí pochopitelně firmám, které na rozhodnutí antimonopolního úřadu čekají. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sice má podle správního řádu povinnost rozhodnout nejpozději do třiceti dnů, ale tato lhůta může být v komplikovaných případech prodloužena o dalších třicet dnů a v případě vyžádání znaleckého posudku dokonce o dobu delší,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Kolář. Lhůta pro vydání rozhodnutí podle něj totiž začíná běžet teprve poté, kdy je ÚOHS doručeno vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení řízení, což celý proces protahuje. Šéf SŽDC také poukazuje na to, že zákon nestanoví žádné právní důsledky v situaci, kdy antimonopolní úřad rozhodnutí nevydá v zákonem stanovené lhůtě.
Psali jsme:
Co vás nejvíc štve na České republice?Anketa
Sněmovní výbor byl situací kolem veřejných zakázek šokován
Poslankyně Milada Halíková neví, proč jsou lhůty dnes tak dlouhé a zda antimonopolní úřad nemá dostatečné kapacity, ale míní, že ani posílení počtu pracovníků úřadu nedokáže lhůty pro vydání rozhodnutí, které někdy dosahují až devíti měsíců, výrazněji srazit. Ale uvedla, že sněmovní výbor pro veřejnou správu se problémem „šikanózních“ podnětů zasílaných ÚOHS, které považuje za bariéru lepšího čerpání evropských dotací, zabýval. „Informace Ministerstva pro místní rozvoj, které jsme vyslechli, byly alarmující,“ prohlásila šéfka sněmovního výboru. Před koncem loňského roku antimonopolní úřad přezkoumával zakázky za 50 miliard korun. Nešlo jen o projekty, na které se čerpají prostředky evropských fondů, ale i o některé důležité projekty hrazené z rozpočtů měst a obcí.
Věra Jourová: Stížnosti podané ze strany neúspěšných uchazečů ohrožují čerpání peněz
O neutěšené situaci, která komplikuje čerpání evropských peněz, ví i ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Chce co nejvíce čerpat peníze zbylé z fondů z let 2007 až 2013, proto vyvolala jednání se zástupci antimonopolního úřadu. Požádala je, aby urychleně řešili případy, kde je čerpání kvůli veřejné zakázce ohroženo. „Chyby ve výběrových řízeních a stížnosti podané na ÚOHS ze strany neúspěšných uchazečů představují velké časové skluzy či sankce a tím i ohrožení čerpání,“ uvedla. Podle jejích slov nyní řeší úřad sporné zakázky v objemu 22 miliard korun.
Generální ředitel SŽDC Jiří Kolář připustil, že v poslední době nabírají rozhodnutí antimonopolního úřadu na rychlosti a pragmatičnosti. „Ale změnami zákona bychom mohli ušetřit čas až v řádu měsíců,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Kauce pro stěžovatele by mohla omezit neodůvodněné stížnosti
Předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Milada Halíková potvrzuje, že jde o problém, na který upozorňuje celá řada starostů a primátorů. Ostatně i mezi členy výboru je mnoho bývalých i současných starostů nebo radních ve městech a obcích. Jako jedinou možnost, jak situaci řešit, vidí novelu zákona nebo úplně nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by například stanovil kratší lhůty antimonopolnímu úřadu pro rozhodnutí nebo zavedl kauce pro stěžovatele. Halíková je přesvědčena, že kdyby firma musela zaplatit při podání návrhu na ÚOHS vyšší kauci, která by v případě neodůvodněnosti podání propadla, mohlo by to omezit podání návrhů, které jsou pouhou obstrukcí. Ale podle ředitele Jiřího Koláře jsou i jiné cesty, jak prodloužit čerpání evropských peněz: „Věřím, že Brusel povolí možnost fázování větších investičních akcí, tedy možnost, že by čerpání bylo zahájeno v jednom plánovacím období a dokončeno v navazujícím období.“
Vysoutěženou cenu zvyšují dodatky na tzv. vícepráce
Je naděje, že se zákon o veřejných zakázkách změní, protože sněmovnu stejně čeká projednávání jeho novelizace v souvislosti s novou směrnicí Evropské komise. „Debata se bude jistě vést i o dalších otázkách, jakými jsou výběr dodavatele pouze podle nejnižší ceny, posouzení kvality odvedené práce nebo snížení administrativní zátěže při zachování průhlednosti zadávání veřejných zakázek,“ uvedla poslankyně KSČM Milada Halíková. Je prý také licoměrné se plácat po rameni, jak se ušetřilo, když vysoutěženou nízkou cenu pak někdy zvyšují takové dodatky smluv na tzv. vícepráce, při nichž nejde o neočekávané záležitosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
