Závěr prezidentské kampaně poznamenaly útoky, lži, polopravdy, vytahovaly se stíny minulosti jako Benešovy dekrety, strašilo se nároky sudetských Němců. Co vás na tomto vedení kampaně nejvíc zaskočilo?

Skutečnost, že se toto vše vytahovalo, není překvapující, v přímých prezidentských volbách se to děje všude po světě. Překvapila mne však bezostyšnost Miloše Zemana. Dám příklad: v USA se také útočilo podpásově, ale činily to různé nátlakové skupiny. U republikánů třeba skupina tvrdící, že Obama se nenarodil v USA, u demokratů, že Romney neplatil daně. Obojí je lež, obě strany s tím pracovaly, ale v přímé konfrontaci, v prezidentské debatě v televizi, by si například Romney vůbec nedovolil vyslovit, že Obama se nenarodil tam, kde tvrdí. Neprošlo by mu to u voličů (jednou o tom Romney kdesi – ne v TV – jen zažertoval a tvrdě se mu to hned vrátilo). Tady – bohužel – Miloš Zeman před milionem diváků osobně tvrdil zjevné lži, které se třeba do 24 hodin jako lži i potvrdily, ale prošlo mu to.

Co podle vašeho názoru nejvíc ovlivnilo vítězství Miloše Zemana nad Karlem Schwarzenbergem?

Analytici se teď předhánějí ve vysvětlení porážky Karla Schwarzenberga – členství v nepopulární vládě, podpora církevním restitucím, rozpačitost jeho kampaně před druhým kolem. Asi to všechno je pravda, ale navíc ještě něco, co souvisí s předcházející otázkou: mnoho voličů prostě tu dnešní vládu, elitu, „bohaté“, „cizince“, sudetské nebezpečí a všechno další prostě tak nemá rádo a tak nechce, že jim podpásová kampaň Miloše Zeman jednoduše nevadí. A aby bylo jasno, co chci říct: to není problém Zemana, ale je to problém té vlády a těch elit.

Přesvědčila vás první vystoupení Miloše Zemana po vyhlášení výsledků přímé volby na tiskové konferenci a v televizních rozhovorech, že bude jako prezident důstojně reprezentovat Českou republiku? Nečekal jste od něj víc pokory a velkorysosti?