Odchod Tomáše Martince z postu ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality neznamená, že se fungování protikorupční policie změní a nebude se stávat, aby v desítkách kauz postupovali kriminalisté ÚOKFK bez žalobců. „Pochopitelně ne každé trestní oznámení přinese kvalifikované informace, které by vedly k zahájení trestního řízení. Ale jak už víme z těch kauz, v nichž známe podrobnosti, tak rozlišení nebylo vždycky učiněno správně,“ kritizuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru pro MF Dnes, že některé kauzy zůstaly u ledu.

Podle ní musí dojít k systémovým změnám v práci protikorupční policie, jinak se může opakovat, že některé kauzy zůstanou před státními zástupci utajeny. „Samo vedení útvaru, případně policejní prezidium, by mělo udělat revizi všech těchto případů a říct, kde k chybám došlo a proč. A jaká opatření přijme do budoucna. Tady to opravdu nemůže zůstat u jedné výměny. Je vidět, že ani sebelepší nový ředitel by tu praxi bez systémových úprav nezměnil. Je to jednoznačně systémová chyba – a dlouhodobá,“ tvrdí Lenka Bradáčová.

Útvar je poddimenzován, chybí mu peníze na mzdy i expertní činnost

Zároveň pražská vrchní žalobkyně upozorňuje na to, že v jiných složkách policie se nic takového neděje. „Je otázka, zda na tento útvar nepřichází tolik informací, že už nemá kapacity rozkrýt všechno v celém kontextu. Takže si jen vyžádají nějaké doplňující informace, ale nemají už síly, čas ani prostředky, aby tu věc otevřeli, a proto je pak případ odložen,“ zamýšlí se Lenka Bradáčová nad tím, že nutně nemuselo jít ze strany protikorupčních detektivů o úmysl.