V reakci na váš nedávný blog aktivistka Labudová v LN zpochybnila Vaše slova o zneužívání sociálních dávek a řekla, že pokud někdo něco zneužívá, pak jste to prý Vy ve vztahu k údajně populistickému tématu. Co byste jí vzkázal?
Asi by bylo správné vrátit debatu k podstatě věci - a tou je fakt, že já jsem citoval amerického sociologa Charlese Murraye a závěry jeho několika studií. V nich Murray prokázal, že stávající formy podpor chudých menšin chudobu nesnižují a pouze vytváří závislost na těchto podporách. Je to fakt, který se líbit nemusí, ale to je tak zhruba všechno, co s tím jakýkoli aktivista udělá. Vůbec jsem neřešil, zda jsou nějaké dávky zneužívané.
Pokud bych se zeptal konkrétněji, ta samá aktivistka píše, že prý neexistují žádné statistiky, které by říkaly, kolik peněz ze sociálních dávek je zneužitých a snaží se argumentovat odhadem sociologa, podle něhož je to 0,35 %. Přičemž už nedokládá, jak k tomu onen sociolog přišel. Když navštěvujete regiony a píší vám lidé, můžete uvést třeba některé konkrétní příklady z praxe?
Přiznám se, že já v drtivé většině potkávám lidi aktivní, pracovité. Zaplať pán Bůh. Ale znám čtyřicetileté zdravé chlapy, co jsou už deset let na podpoře a bydlí u maminky. To je docela otřesné - a nejsou to Romáci - jsou gadžové. Kupodivu, všichni Romáci, které znám já osobně, tak pracují a jsou to dokonce vysokoškoláci.
Proč se podle vás v případě kritiky tohoto tématu z úst nejen vašich, ale kohokoliv, vždy ozvou různí rádoby ochránci lidských práv? Myslí podle vás svoji obhajobu převážně Romů vážně?
Spoustu lidí veřejnoprávní tematika živí. Takže to, že existuje problém, je jejich byznys. Většině intelektuálů jejich boj za menšiny věřím. Je prostě jen škoda, když nedokážou pochopit, že já jsem s nimi na stejné lodi. Jen říkám, pojďme na to jinak - dávejme lidem práci - zapojme je do společnosti - nedělejme z nich žebráky, kteří natahují ruku, ale lidi, co se uživí sami svou prací. Ani na vteřinu jsem nikdy nezapochyboval o tom, že musíme být solidární s bezmocnými, se starými, s lidmi, kteří si sami nepomohou. Ale zdravý člověk, tedy zdravý fyzicky i psychicky - ten má na pracovním úřadě dostat práci - ne almužny.
Rozebíráme kritiku vašeho blogu, ale abych se také zeptal opačně, zaznamenal jste v nějaké větší míře naopak příznivé reakce? Píší vám lidé, že to vidí stejně jako vy?
Reakce na text byly nenávistné i souhlasné. Ti, co psali nenávistné reakce, si však v drtivé většině bohužel nepřečetli můj text a pouze mi psali pod dojmem toho, co slyšeli v médiích, která schválně můj text překroutila tak, aby to vyznělo, že se navážím všeobecně do matek s mateřskými přídavky. To ovšem není vůbec pravda, jelikož celý můj text již od počátku jasně říká, že se jedná o téma zneužívání dávek nepřizpůsobivými menšinami.
Co dnes také nabízejí ParlamentníListy.cz:
Ale rád bych zmínil něco jiného - napsalo mi několik matek - a vyčetlo mi, že jim křivdím, že mají dvacetileté dítě a to že nemůže sehnat práci, přestože se opravdu snaží. Těmto starostlivým maminkám jsem obratem našel v jejich regionu několik nabídek práce. Jsem zvědavý, jestli se ještě ozvou a dozvím se, jak s nimi naložili. To, co je skutečně zásadní fakt, je to, že práce je - jen o ni někteří lidé nestojí nebo se za ní nechtějí stěhovat, anebo nechtějí dělat tvrdou práci na stavbě za málo peněz (třeba jako Ukrajinci).
Po celé republice jsou desetitisíce volných pracovních míst. Dokonce i s ubytováním. Když teď seběhnu ze svojí kanceláře v Praze na Národní, dolů do pasáže, tak mohu okamžitě nastoupit v KFC - a práce tam je s jídlem zdarma a ubytovnou v Karlíně. Kdokoli, kdo chce opravdu pracovat, tak práci ihned má, jen si nesmí moc vybírat. Ano, je to často práce málo placená a nemusí být moc nóbl. Ale s tím se už holt musím smířit, že když začínám, tak musím přijmout to, co je. Já jsem začínal v osmnácti letech jako popelář a pak jsem skoro čtyři roky uklízel nádobí ve fast foodu. Nijak mě to nepoškodilo a ani se za to nestydím - naopak - každá práce byla pro mě dobrá zkušenost. I teď ve svém obchodě občas prodávám, tahám krabice, vybaluju zboží, utřu hadrem špínu, prostě dělám práci, která je třeba. Když to zvládnu já, určitě to zvládnou mladí.
Klára Samková před časem v PL.cz upozornila, že systém také hodně zneužívají různé proromské a lidsko-právní organizace, které jen berou dotace a nemají žádné výsledky. Vnímáte to také jako problém? Jak by se dle vašeho názoru dala tato problematika řešit? Měly by se tyto organizace přestat dotovat?
Netroufnu si hodnotit práci konkrétních organizací, protože ji neznám. Ale pokud o tom mluví Klára Samková, pak určitě ví, o čem mluví - touhle problematikou se zabývá léta.
Nejsem extrémista - určitě je spousta lidí, kteří potřebují pomoc a určitě je spousta organizací, které tu pomoc dávají. Ale také vím, že je spousta firem, které lidsko-právní byznys živí - koneckonců už jsem o nich párkrát mluvil - například Transparency International je klasickým příkladem parazitů, které živí plané řeči nebo dokonce vydírání.
Můj kolega kdysi dostal nabídku na public relations pro roadshow na téma zadlužování chudých a lichva. Člověk v tísni na to údajně dostal snad 15 milionů. Můj kolega jim napsal, že žádná show, žádné školení nezabrání, aby si člověk, který má absťák, nepůjčil od lichváře. Ale že na řešení není třeba ani jeden milion - že stačí, když se změní zákon o sociálních dávkách - stačí když prostě ani koruna z dávek nepůjde exekvovat na soukromé dluhy - v tom momentě lichváři přestanou chudým půjčovat a zadlužování skončí. Jak myslíte, že to dopadlo? Pochopitelně, rozjela se roadshow za 15 milionů a podstatu problému nikdo neřešil. A opět se dostáváme k podstatě věci - že se vyhazují peníze, které ve výsledku chudobu neřeší. A já vůbec netvrdím, že je to jen vina chudých nebo nepřizpůsobivých menšin - je to chyba systému.
Psali jsme:
-635021676288047006.jpg&id=11194)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
