Profesorka Dvořáková: Smáli se stávce. To chtějí, aby hořela auta?

15.11.2011 4:24

Blíží se 17. listopad a s ním i řada avízovaných protestů. Jak skončí ? Fiaskem s pár lidmi nebo manifestující masou, která zvrátí chod v zemi? A co je vůbec úspěch a co fiasko? Nejen o tom hovoří pro ParlamentníListy.cz politoložka Vladimíra Dvořáková z VŠE.

Profesorka Dvořáková: Smáli se stávce. To chtějí, aby hořela auta?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vladimíra Dvořáková

Odboráři, občanská sdružení i různé skupiny lidí na sociálních sítích obrazně "brousí nože" právě na den výročí Sametové revoluce. Jenomže - tak jako při minulých akcích podobných tipů, není vůbec jisté, jak velkou podporu veřejnosti pro své protesty proti vládě, reformám, premiérovi a dalším jevům ve společnosti, získají. Znamená to tedy, že půjde o plané plácnutí do vody, které nic nezmění? 

Sledujeme téma 17.listopad
Na výročí Sametu svrhnou vládu a systém. Teď brzdí

"Víte, já bych nechtěla říkat, že je něco fiasko. A že jím není něco masového. Vím ale jistě to, že k největšímu fiasku může dojít v momentě, kdy dostanete na náměstí sto tisíc lidí a druhý den nevíte, co s tím budete dělat," upozorňuje politoložka z VŠE Vladimíra Dvořáková ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Čtěte také:

A dodává, že pokud někdo dokáže udělat velkou mobilizaci, což se může v současném napětí, jež kolem nás nepochybně je, tak to skutečně musí být využito na nějaký tlak na vládnoucí garnituru.

"Ti lidé musí vidět, že to, že tam byli v nějaké mase, že to přinese změnu. Vezměte si Impuls 99 a Děkujeme, odejděte. To bylo opravdu masové a nějakou dobu se to udržovalo, ale pak to přešlo spíš do neangažovanosti. Já osobně nepovažuji za problém to, jestli někam přijde jen dvacet lidí nebo sto. Ti lidé potřebují mít určitý pocit, že to někdo vidí stejně jako oni. Přiznám se, že se jim ani nelze divit, po pravdě řečeno, když člověk sleduje všechno, co se u nás děje, tak si říká: k sakru, nevidím už to moc konspirativně?" přiznává politoložka Dvořáková.

Čtěte také:

"Vždyť už vidím skoro korupčníka úplně všude, protože k tomu mám i určité odborné nástroje. Tak si to znovu procházím a říkám si - tyhle věci v té charakteristice sedí, to nesedí," popisuje Dvořáková. Byla to přitom právě ona, kdo jako jeden z prvních letos začal velmi ostře upozorňovat na poměry v Česku, na všudypřítomnou korupci, jež nabírá obrovských rozměrů, na to, že se lidé budou proti té beznaději, jež z toho plyne, bouřit a mohou vyjít i do ulic. Varovala i před tím  že bude růst i radikalizace společnosti.

Prý jsem radikalizaci napomáhala, ale to není pravda, brání se politoložka

"Tehdy se na mě mnozí lidé kvůli tomu hněvali, že prý k té radikalizaci těmi výroky napomáhám. Ale já jen popisovala souvislosti, a za pár dnů na to začaly nepokoje v Londýně a všechny ty věci a záležitosti, které s tím souvisí. Jsou přesně reakcí na to, že společnost už ventiluje to veškeré napětí, které v sobě má," upozorňuje pro ParlamentníListy.cz politoložka Dvořáková.

Čtěte také:

Podle ní je problémem i to, jak česká společnost posuzuje úspěch nějakého protestu či demonstrace.

"Nepochopila jsem u nás letos v červnu, jak tu byla ta odborářská stávka a demonstrace, při které se poprvé v dějinách zastavilo metro a nejezdily vlaky, jaká hodnocení se objevovala. Bylo přece jasné, že se sem, když nefunguje doprava, ti lidé nedostanou, s tím se i počítalo. Tady to ale nakonec vyznělo tak, že vlastně odboráři nic nedokázali, protože žádná výkladní skříň nebyla rozbita, nehořelo žádné auto.  Já jsem si říkala - proboha, co tedy vlastně ti lidé  chtějí? K čemu chtějí provokovat, když se tady podařilo to, co dosud nikdy - třeba s tím metrem. Navíc ti odboráři ukázali, že jsou schopní ty masy udržet a právě proto k nějakým hrozným věcem nedocházelo. Předvedli, že jsou naprosto profesionální, možná v něčem ještě více dopředu než odboráři na Západ od nás. Tady ale najednou všichni měli potřebu dokázat, že vlastně neuspěli. To, že to říkají politici, to je dobrý - to říkají všichni běžně - i ti ve světě. Ono to pak ale tak vyznívalo i od moderátorů v televizi i rádiích. A já si opět říkala, tak o co tu jde? Zastavit dopravu nestačí? To opravdu chtějí, aby se rozbíjely výlohy a zapalovala auta? To je přece také věc určité kultury," říká politoložka Dvořáková pro ParlamentníListy.cz.

Čtěte také:

Musí hořet v ulicích auta a rozbíjet se výlohy, aby byl protest označen za úspěšný?

Upozorňuje pak dále na to, že v těch zemích, kde politici začnou uvažovat a považovat protest za významný, už v momentě, když jsou lidé někde v ulici, jde přece snad i o jistý vyšší stupeň kultury.

Čtěte také:

"V momentě, kdy hoří ta auta, to přece ukazuje také na způsob komunikace té společnosti. To je hodně podstatné vnímat a vnímat. Pokud někde vznikne nějaká mobilizace, a nevede pak k dílčím výsledkům, může to na dlouhou dobu zase demobilizovat. Je navíc obrovská zodpovědnost na těch lidech, co by ty masy Čechů do ulic dostaly, že musí být schopni to umět udržet pod kontrolou a mít tu autoritu. Vždycky je proto lepší, když jsou nejrůznější skupinky a hnutí, která proti něčemu protestují, než kdyby se to spojilo v nějakou těžko ukočírovatelnou spontánní masu. Na tu se pak napojují různí chuligáni radikálové a už to nelze zvládat...To je pak velmi nebezpečné," varuje před možným zvratem Dvořáková.

Čtěte také:

A ačkoli se nechce pouštět do jakýchkoli prognóz, zda bude znamenat ten letošní 17. listopad nějaký další mezník pro Čechy, konstatuje, jako letos už mnohokrát, že naše společnost je v napětí a je to z ní také cítit. Přesto zřejmě rozsah protestů, které se objevují ve světě, u nás asi zatím nehrozí.

Čtěte také:

Česká společnost na globální problémy zatím nereaguje

"Ta naše společnost ještě na problémy, na které reaguje ta světová, nereaguje. To se však může změnit, i když lidé většinou neprotestují jen proti bídě nebo poklesu životní úrovně, ale proti tomu, že se ocitají v beznaději a v pocitech toho, že jim nikdo nechce a nemá snahu pomoci. U nás je k tomu ještě nevede problém finanční krize, ani to, kdo je za ni vinen a proč mají na ni doplácet a platit za ni právě ti, kteří ji nezpůsobili, zatímco ti viníci by zůstali bez jakýchkoli postihů," uzavírá svůj pohled na vývoj nejbližších dnů, ale zřejmě i týdnů a měsíců u nás politoložka Vladimíra Dvořáková.

Více o tom, co čeká Česko po politické stránce v roce 2012, přinese prosincové číslo měsíčníku Parlamentní Listy. 

Čtěte také:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…