Na serveru Znamylekar.cz si o Ratmíru Rathovi lze přečíst, že „je silně nedoslýchavý, proto na něj musíte mluvit velmi nahlas a přes odhlučněné dveře je to slyšet až na chodbu.“ Ale také například „Jsem ráda, že jsem v Praze narazila na lékaře, který mi konečně pomohl od problémů, které mě provázely déle než rok.“

Redaktorku časopisu Týden Renátu Kalenskou jednaosmdesátiletý endokrinolog nejprve zhnusil sugestivním popisem svého trápení se svrabem, a posléze šokoval některými názory na kauzu svého syna. Neskrývá, že k němu má velmi blízký vztah.

„Miluju ho nejvíce ze všech lidí, které jsem měl v ruce. I přes všechny lumpárny s děvčaty, které dělal. Je to zkrátka moje krev,“ dojímá se muž, který v jednaosmdesáti letech stále provozuje lékařskou praxi. Za pravdu mu nechtěně dává i další příspěvek na diskusním serveru Znamylekar.cz: „Otec těžký narcis, syn těžký narcis.“

Někdejší středočeský hejtman prý byl podle otce odmalička velmi svéhlavá osobnost. „Už v první třídě měl problém s paní učitelkou. On totiž, když něco věděl, tak na ní samozřejmě vletěl,“ vzpomíná otec. „Pak na něj paní učitelka měla vztek, že se tváří tak povýšeně.“