„Manželovi už rupou nervy. Ostatně celá moje rodina je na tom psychicky dost zle. Jestli to bude pokračovat, nevydržíme to,“ sděluje plačící Světlana Torubarová. Sedíme v její kanceláři uprostřed Prahy, kam dojíždí jen občas, protože má nervy na pochodu. Za manželem do věznice v Brně jezdí opakovaně a dozvídá se od něj stále větší hrůzy. Ty ostatně slyší i od svého právníka.

Metody (ne)mocných

Občanské sdružení Pomoz jednomu člověku vydalo o rodinných hrůzách Torubarových celou knihu Metody (ne)mocných, v níž jsou jednotlivé dokumenty k případu. Tu teď dostala řada soudců, státních zástupců a poslanců, aby si sami udělali obrázek. Zatím poslední rozhodnutí v kauze Alexeje Torubarova totiž vydal Ústavní soud a rozhodl o jeho vydání zpět do Ruska. Proto jsou na titulní stránce knihy s podtitulkem Vzkaz českým soudcům od těch, které posílají zpět do Ruska někdy dost drastické fotografie mužů, které zcela aktuálně zavraždili tamní policisté nebo vězeňští dozorci. Nechybí mučení, uřezaná hlava či znásilnění láhví od šampaňského.

Tomu předcházela vyjádření vicekonzula našeho zastupitelského úřadu v Moskvě Jana Mráčka, že zprávy o porušování lidských práv v ruských věznicích se nezakládají na pravdě. Na to konto se hned ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ozval, že Mráčkovo prohlášení bylo učiněno bez vědomí nadřízených, nejde o oficiální vyjádření a je to politováníhodný čin, jehož opakování bude zamezeno. V tu dobu ještě Grigorij Pasko, což je renomovaný ruský investigativní novinář jasně napsal, že Torubarova po návratu domů spravedlivý proces rozhodně nečeká.

Stížnosti na trápení manžela

Její manžel byl po odjezdu z Ruska ve vazbě jako žadatel o azyl již ve věznici v Rakousku. V zemi Vladimira Putina na něj totiž byl vydán mezinárodní zatykač, když byl v zahraničí. Tamní soud ho odmítl vydat do Ruska s tím, že by ho tam nejspíš spravedlivý soud opravdu nečekal, ale rozhodl, že musí zažádat o politický azyl v zemi, jejíž vízum má v pase. Když však v Brně požádal o azyl, hned šel zase za mříže a u soudu se pak objevil dokument, že uprchl z Rakouska, což je podle Světlany Torubarové prachsprostá lež. Nicméně do vazby šel právě proto, že by mohl prý uprchnout i z Česka. Ostatně když jeho případ prošel celým kolečkem, než se dostal k Ústavnímu soudu, nikdo nevzal v potaz, že má čtrnáctiletého syna. U nejvyšší instance nedávno padl verdikt, že má být vydán do Ruska.