„Obvykle to v diplomacii bývá tak, že velvyslanec hájí v zemi, kam je vyslán, zájmy své vlasti a její vlády. Pak jsou ale výjimky, které celým svým životem a dílem přímo vybízí k úvaze, zda není už léta spíš vyslancem země, do níž má namířeno,“ píše Šídlo.

Takovým případem je prý i Vladimír Remek. Je prý přesně tím typem, kterým se budou komunisté vždycky rádi chlubit. Spojení „československý kosmonaut“ podle redaktora HN zní hrdě a „dodnes hraje na nostalgickou strunu pamětníků, kteří si i po pětatřiceti letech vybaví ty televizní záběry, na nichž mladý kapitán Remek s plukovníkem Gubarevem ukusují na palubě Sojuzu 28 okurku.“