Šli jsme mezi lid. Podnikatel nám řekl: Práce by byla, jenže...

18.02.2013 12:34

V této hospodářsky složité době je považováno za úspěch, když malá firma nepropouští. Je však řada těch – a nejsou to jen z oborů stavebnictví či zemědělství – kteří potřebují sezónní zaměstnance. Současná legislativa však jakoby podporovala zahraniční pracovníky, nebo nechtěla, aby si místní alespoň trochu přivydělali.

Šli jsme mezi lid. Podnikatel nám řekl: Práce by byla, jenže...
Foto: archiv
Popisek: Pekař sází chleba do pece
reklama

Velmi složitou situaci mají například pekaři. Je totiž nutné, aby pracovali v době, kdy většina lidí ještě spí. „Máme s tím neustále problémy,“ říká majitel známého Pekařství Malinová ze severního Plzeňska, který „expandoval“ i do krajského města, Milan Malina. „Spíše seženeme zahraniční pracovníky, například z Ukrajiny, než zaměstnance z okolí.  Není žádná legrace začínat ve čtyři nebo v pět ráno, logicky pak ale končí dříve. Je jasné, že to není práce pro maminky s malými dětmi, ale přesto si říkám, že bychom měli zaměstnávat hlavně lidi z blízkého okolí. To je ale pomalu výjimka.“

Všeobecná nechuť na brzké ranní vstávání, ale i na práci dlouho do večera, případně o sobotách a nedělích, tím jsou bohužel Češi vyhlášeni. „Rád si pospím a takové brzké vstávání je pro mne skoro nezdravé,“ řekl nám jeden z dlouhodobých „klientů“ úřadu práce, který logicky nechtěl být jmenován. „To se s firmou, kam mne pracák pošle, raději domluvím, dostanu razítko, že jsem tam byl a oni mne radši ani nevezmou. Nedělalo by to dobrotu na obě strany,“ šibalsky se usmívá.

Brigádník – slovo neznámé?

„Každoročně dáváme možnost si docela slušně vydělat na brigádách na našich jahodových plantážích nebo při sklizni jablek, třešní nebo švestek,“ říká vedoucí Sadů Nebílovy na Plzeňsku Jana Zikmundová. „Využívají to dost hojně nejen studenti, ale také důchodci a spokojenost je na obou stranách. Vlastně byla, protože v poslední sezoně musíme brát brigádníky jen s čerstvou zdravotní prohlídkou, a ta je u obvodního lékaře stojí až pětistovku. A to je významná částka, kterou musí zájemci vydat, ještě než k nám nastoupí. Samozřejmě, my to nemůžeme refundovat a přidám-li skutečnost, že většina k nám jezdí autem, pak jejich výdělek je výrazně ochuzen. A už to bylo vidět v loňském roce, hrozím se, jak to bude nyní.“

Obdobný názor má i vedoucí sadů Agrova ve Velkých Dvorcích na Tachovsku Vladimír Mamica. „Ty zdravotní kontroly jsou prostě legislativní zmetek. K nám již léta jezdí sklízet jablka řada důchodců a ti dobře vědí, jaký mají zdravotní stav. Považují tuto brigádu za příjemné zpestření života a samozřejmě je pro ně dobrá každá koruna. Jestli tím úřady chtěly donutit nezaměstnané, aby chodili na sezónní práce, tak fatálně pochybily. Než česáče zaškolíme, tak je pomalu po úrodě. Potřebujeme lidi, kteří jsou znalí věci a ne učit někoho, jak má trhat jablka a ještě ho kontrolovat, aby s nimi neházel… Na to není čas. Bohužel z desítek lidí, které nám posílají úřady práce, zbyde nakonec jen méně než hrstka!“

Slova chvály – na cizince

Při sezonním zpracování ulovené zvěře se ve společnosti Zvěřina Berbera na Mariánskolázeňsku velmi osvědčili zahraniční pracovníci. „Máme tu standartně několik řezníků z Moldávie a nemůžeme si je vynachválit,“ říká majitel společnosti Aleš Rosol.  „České mistry bychom nezaplatili, navíc ani na trhu práce nejsou, takže se musíme poohlédnout po Evropě. Byť je Moldávie pro nás vzdálená země, lidi odtud jsou velmi pracovití a spolehliví, váží si práce a dá se s nimi seriozně jednat. Vydělají si u nás na jejich poměry velmi slušné peníze, a protože nejsou nároční na ubytování a netráví nijak bujaře svůj volný čas, domů přivezou nebo posílají pěkné obnosy - a spokojeni jsme všichni. Jistě namítnete, proč nevezmeme české lidi – jenže tady tyto profese prostě nejsou.“

Slova chvály na cizince pějí v opačném příkladu v masokombinátech v Belgii, kde pracuje řada Čechů – vyučených řezníků, opravdových mistrů svého oboru. „Nemohou si je vynachválit a naši lidé jsou s jejich podmínkami také naprosto spokojeni,“ uvedl pro ParlamentniListy.cz Luděk Šleis z karlovarské řeznicko-uzenářské společnosti Prima, která posílá právě do zemí Beneluxu až několik desítek českých mistrů řeznických. “Kluci tam samozřejmě mají platy nižší než Belgičani, ale na nás úplně královské. Nu a  my si tím řešíme svízelnou situaci s odbytem a produkcí, protože tady u nás v Čechách obrazně řečeno fortelným makáčům moc pšenka nekvete.“

Našinec, nebo cizinec? Bude hůř…

Snažili jsme se v tomto globalizovaném světě najít smysl migrace lidí za prací, když na jedné straně se u nás deklaruje tak vysoká nezaměstnanost a přece jsou obory, kde potkáte vesměs samé cizince a o Čecha téměř nezavadíte. Pravda je taková, že pro zvláště malé zaměstnavatele je zaměstnanec  s veškerými  odvody a poplatky velmi drahý, a to i v případě podpor od úřadů práce.  Neoficiálně se udává, že 3- 4 procenta populace  prostě nikdy stálý pracovní poměr mít nebudou a spoléhají jen na pomoc státu. Na druhé straně je tu snad nejvíce osob samostatně výkonnostně činných v Evropě (možná tak ještě ve srovnání s Řeckem ) – laicky řečeno pracujících „na živnosťák“, protože ve stavebnictví (ale i v jiných oborech) je nejjednodužší „vzít na smlouvu člověka s identifikačním číslem, který nám bude fakturovat“, a starosti s placením daní jsou na jeho bedrech.

Na trhu práce „jdou na odbyt“ řemeslníci a učni, a jak uvádí hospodářská komora, poptávka po nich bude stále dramaticky růst. Na to ovšem nereaguje české školství, které vysílá „do světa“ hromady lidí s diplomy a maturitami, nepřipravenými však pro školu života. A tak zdánlivě vyhrocený stav v nezaměstnanosti bude podle mnoha odborníků dále gradovat. Nebude práce pro tisíce absolventů, ale budou tisíce míst pro řemeslníky nebo pomocné profese, které už se nebudou rekrutovat z blízké Evropy, poněvadž i tam docházejí, ale ze vzdálenějších krajin. Zaměříme-li se v tom na řekněme Gruzii nebo Arménii, či na druhé straně Turecko, je otázka spíše pro naše politiky.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…