„Navštívit sekvojový háj a dotknout se několik tisíc let starých a do nebe čnících stromů je jako návštěva vatikánského chrámu svatého Petra. Nejde jen o velikost, ale o tisíciletou kontinuitu, při které já osobně cítím titěrnost vlastního, krátkého života. Zastavit se a přemýšlet, stojí za to,“ napsal Bárta.

Vedle starých sekvojí prý pociťuje krátkost svého života. Na Americe se Bártovi líbí jejich národní hrdost. Nejvíce ho zaujalo to, že téměř na každém kroku visí vlajka.