Hodně se věnujete problematice genderu. Jak hodnotíte současné profesní příležitosti žen? Posunuly se jejich šance, sebevědomí apod. během 22 letech od revoluce?

Ano, centrum a knihovna Gender Studies v roce 2011 již oslavila 20 let, před tím existovala tato skupina přímo v mém bytě.V současnosti je u nás, v Gorazdově ulici 20  –pravděpodobně- nejlepší a největší takto specializovaná, veřejná knihovna v celé Střední Evropě. Začali jsem jako první po převratu 89. Současně v této knihovně probíhají přednášky, distribuují se informace o projektech, pracovních a sociálních problémech a je to diskusní centrum.  V oblasti genderové rovnoprávnosti došlo k velké změně. Před 22 lety jsme neznali ani pojem gender.

Tematika emancipace ženy byla redukována na to, že žena dokáže totéž, co dokáže ve stejné profesi  muž. Tehdy nebylo nic, nikdo ani nedovedl vysvětlit, co se s tím pojmem  genderová tematika myslí. Já taky jsem to neznala. Skutečnost, že Vy mne dnes položíte tuto otázku, je nejlepším dokladem, že se to stalo pro nás samozřejmosti. Nejvíce nás „posunulo“ to, že jsme chtěli vstoupit do EU a tak jsme se snažili trochu přizpůsobit. U nás byla emancipace shora, odvozená z pracovní povinnosti pro všechny a jedna jediná organizace pro ženy, tedy Československý, později Český svaz žen a jen jeden jediný časopis. To co se stalo odpovídá té pluralitě, jaká se objevuje ve všem v celé této společnosti.