TTIP je prý něco jako reforma. Poněvadž pokles produktivity Evropy trvá již 30 let, potřebujeme hodit záchranné lano v podobě konkurence. A k tomu má pomoci právě TTIP. I když – jak říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý – samozřejmě musí takové lano být hozeno za dobře definovaných podmínek. S jeho tvrzením však nesouhlasí – jak se dalo čekat – zástupci opačného názorového spektra.
„Tvrdit, že produktivita práce v Evropě již 30 let klesá, je zcela absurdní a nepravdivé. Ze statistik OECD je naopak zřejmé, že produktivita práce se v Evropě za tři poslední desetiletí zásadně zvýšila, v průměru přibližně o 2 % ročně,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Pavel Buršík, analytik kampaně Špatný vTTIP (tedy kampaně namířené právě proti této smlouvě, pozn. red.).
Pozor, abychom nepodporovali obchod pro obchod samotný
Ovšem, jak uznávají oponenti smlouvy, v jednom má přece jen prý Vladimír Dlouhý pravdu. Tedy v tom, že TTIP je skutečně jistým druhem reformy.
„TTIP patří mezi novou generaci úmluv o volném obchodu, v nichž nejde o cla, ale o odstraňování netarifních bariér obchodu, tedy norem, standardů a pravidel. Podmínky, které bychom si měli podle pana Dlouhého jasně naformulovat. V jeho podání vyznívají jako přístup pojďme podporovat ‚obchod pro obchod samotný‘, bez ohledu na ztrátu pracovních míst a oslabení a blokování standardů ochrany veřejného zájmu. V této souvislosti si dovolíme připomenout obdiv pana Dlouhého k čínskému kapitalismu, jež ilustruje jeho pohled na hospodářství a společnost. Uvedl, pokud ho budeme citovat: ‚Čína má svoje obrovské problémy, ale má také obrovskou základní dynamiku: makají, až se z nich kouří, pracují 12, 14, 16 hodin denně, nejsou tolik svázáni regulací. Kapitalismus je tam dravější‘. Vladimír Dlouhý by měl vysvětlit, kam vlastně chce českou a evropskou společnost směřovat. Zdá se, že na západ to není,“ konstatovala ve své reakci i mluvčí kampaně Špatný vTTIP Petra Němcová.
Psali jsme:
Jak dodala, považuje proto s ostatními odpůrci kontroverzní smlouvy za nepravděpodobné, že zvýšení konkurence a rozvolnění evropských pravidel vyřeší evropské hospodářské problémy.
„Je možné, že pro některé exportéry se zjednoduší vývoz jejich produktů. Na druhé straně však i oficiální dokumenty počítají s problémy určitých průmyslových odvětví, které se projeví masovým propouštěním. Podle oficiální podkladové studie, kterou zadala Evropská komise, povede TTIP ke ztrátě 680 tisíc pracovních míst,“ prozradila dále Němcová konkrétní číslo, které může být též jedním z dopadů smlouvy TTIP v praxi.
Na jedné straně jsou čísla o přílivu peněz do EU, na straně druhé hrozba nárůstu nezaměstnanosti
Zde je třeba připomenout, že na nedávné panelové diskuzi v Evropském domě však padala jiná čísla – taková, která mají za cíl přesvědčit spíše o prospěšnosti celé této transatlantické dohody. Z nich vyplynulo například to, že podle nějakých modelových situací přinese TTIP Evropské unii ročně kolem 119 miliard euro. I v tom mají však ti, co bubnují na poplach – a zdaleka to nejsou jen lidé z občanských společností – poměrně jasno. A jak se zdá – oba údaje k sobě vlastně mají poměrně blízko.
„Model, o kterém mluvil zřejmě pan Dlouhý, si zadala Evropská komise. Sice skutečně předpověděl zvýšení HDP, ale také ztrátu 680 tisíc pracovních míst v Evropě a 715 tisíc pracovních míst v USA. Je pozoruhodné, jak proponenti TTIP uvádějí pouze čísla o růstu HDP a zapomínají zmínit ztrátu pracovních míst. Tvrdit, že TTIP přinese pro každou rodinu zhruba 545 euro ročně navíc, je hrubě zavádějící. Taková úvaha předpokládá redistributivní mechanismy, o kterých se ale žádná jednání nevedou. Snad by pan Dlouhý měl vysvětlit, jak přesně si rodina, jejíž živitel přišel kvůli TTIP o práci, polepší o 545 euro,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí kampaně Špatný vTTIP Němcová.
Psali jsme:
Analytik kampaně proti TTIP (Špatný vTTIP) Pavel Buršík, dodal, že nezávislá studie Tufts University z Massachusetts naopak již nyní předvídá negativní dopady úmluvy TTIP na Evropskou unii. „A těmi je dezintegrace evropského trhu, zmenšení přebytku exportu, pokles HDP i počtu pracovních míst,“ upřesnil konkrétně.
Nestrašíme Amerikou, jsme pouze realisté, vzkazují odpůrci smlouvy
Slova o reformě a pokroku, který v sobě podle Vladimíra Dlouhého skrývá smlouva TTIP, podpořil minulý týden přitom například i Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, či Luděk Niedermayer (TOP 09), který je členem Hospodářského a měnového výboru EP a člen delegace pro vztahy z USA. „Nestrašme Amerikou, nebuďme z ní, s odpuštěním, podělaní. Vždyť tam v posledních letech vstupuje stále více českých firem a daří se jim tam. Tak proč najednou podléháme něčemu, o čem navíc ještě mnozí ani příliš nevědí?“ pronesl na podporu Dlouhého Hanák. A v podobném duchu se neslo později i vystoupení Luďka Niedermayera. I ten uvedl, že TTIP je jednoznačně z jeho pohledu příležitostí. „Nebojme se toho,“ řekl mimo jiné. Padala však též slova o zbytečné hysterii, apokalyptických vizích těch lidí, kteří smlouvu odmítají, a podobně.
„My ale nestrašíme Amerikou, ani nebráníme pokroku. Jsme pouze realisté. TTIP ve své stávající podobě vybuduje formalizované struktury a procedury, které americké vládě a zájmovým skupinám dávají právo spoluvytvářet unijní pravidla. Představovat si, že USA takovou možnost nevyužijí k prosazování svých obchodních zájmů na úkor zájmů evropských, je naivní. Je prokazatelné, že TTIP již během vyjednávání vedla k poklesu ochrany evropských spotřebitelů například v kauze chemicky ošetřovaného hovězího masa,“ říká dále Petra Němcová.
Nejde o žádnou lacinou hysterii
Za pravdu tomu, že nejde o planou hysterii, ale spíše maximální obezřetnost, dává, například, i europoslanec ČSSD Pavel Poc, když také spíše varuje před zjednodušenými závěry o hysterických protestujících. A také on ParlamentnímListům.cz vyjmenoval rizika, která dovážené (a to, jak je vidět, nejen hovězí) maso z USA na náš trh může ukrývat.
„Rozhodně nejde o lacinou hysterii. Za toxické bychom v EU považovali například vepřové maso, při jehož produkci se v USA dosud používá ractopamine, růstový přípravek tak nebezpečný, že byl zakázán i v Číně. Podobně by dopadlo kuřecí maso, nesmírně levné, ale produkované za podmínek, které by v EU naprosto nebyly možné, tj. s využitím nehygienických postupů, zato s následnou koupelí v chlorových dezinfekcích a s preventivním podáváním antibiotik. Hovězí obsahující růstové hormony, když se zkombinuje s preventivním podáváním antibiotik, bez kterých by americký jateční skot nepřežil finální výkrm kukuřicí, tak to je skutečná lahůdka. Kategorií, na kterou je třeba též upozornit, je samozřejmě i kosmetika, obsahující nebezpečné chemické látky, hormonální disruptory a další,“ uvedl Pavel Poc.
Psali jsme:
Jak dodal, například v Německu na téma TTIP existuje velká národní diskuse, a i místní média se tomu hodně věnují.
„Já jsem chtěl TTIP uvést v loňském roce jako volební téma, kterým podle mého názoru jednoznačně měla být. Jenomže média to téma zlehčila. Dílem i proto, že kolega Jan Keller si poněkud naběhl s výroky o těch nešťastných farmářských trzích, ale dílem taky proto, že prostě o to téma naše sdělovací prostředky neměly zájem. Přitom veřejnost by měla mít přesné informace o všem, o možných přínosech, ale i o možných hrozbách. Je třeba se ptát nejen na bezpečnost potravin a zdraví, o kterých jsem mluvil, ale i na další témata. Pokud by byla dohoda TTIP přijata, měla by i své sociální důsledky, vliv na automobilový průmysl, energetiku i další obory. Relevantních informací je už dnes naštěstí dost, jen je potřeba lidem umožnit, aby se seznámili s argumentací obou stran a mohli po svých zástupcích v politice požadovat zodpovědné rozhodování,“ konstatoval ještě europoslanec, který je původní profesí biolog.
Pozor na nekritická opatření
A tím otevřel otázku, proč se skutečně v České republice o smlouvě TTIP zatím v široké veřejnosti, včetně té podnikatelské, tak málo ví.
„V Česku se tématu – na rozdíl především od Německa a Rakouska – dosud příliš nechopily odbory ani žádná z velkých politických stran. Velkou roli hraje i to, že pod písmeny TTIP si představujeme klasickou úmluvu snižující cla. TTIP se ale dostává na roveň rozhodování o tom, kdo, jak a v čím zájmu bude v budoucnu vytvářet unijní pravidla, která ovlivňují běžného člověka na každém kroku. Čím více se veřejnost o povaze této úmluvy dozvídá, tím více je proti tomu, aby se tak zásadní změny dojednávaly v utajovaných jednáních za zavřenými dveřmi, do nichž mají privilegovaný přístup pouze vybraní. V České republice je veřejná diskuze o úmluvě TTIP omezena rovněž tím, že držitelé politické a ekonomické moci často nekriticky přijímají opatření, jež jsou prezentována jako podporující investice a obchod. Ať již jsou jejich skutečné důsledky jakékoliv,“ shrnula pro ParlamentníListy.cz Petra Němcová, mluvčí kampaně Špatný vTTIP.
Obrovský dopad na demokracii?
Transatlantické partnerství pro obchod a investice (TTIP) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Dohoda má ambice umožnit vznik největší dosud známé zóny volného obchodu na světě. Nese s sebou ale četná úskalí, o nichž se na veřejnosti příliš nehovoří. Proto to dělají u nás alespoň někteří – třeba i Piráti.
Podle nich bude mít TTIP obrovský dopad na demokracii, vládu práva, ochranu spotřebitelů i životního prostředí, a dokonce i na zajištění veřejných služeb jako jsou zdravotnictví, vzdělání a kultura. Problém je prý i v tom, že TTIP vytvoří závazná pravidla platná pro obě strany Atlantiku na všech úrovních, od státu po místní úřady, která se tak budou aplikovat na 820 milionů lidí.
Bude zahrnovat velké oblasti světa byznysu, od obchodu se zajišťováním služeb přes veřejné zakázky, zemědělství a těžbu surovin až po technické standardy a intelektuální vlastnictví. Soukromé společnosti navíc dostanou možnost soudit se se státy před soukromými rozhodčími tribunály, pokud státy přijmou zákony s negativním dopadem na investice a očekávanou ziskovost dané firmy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
