Uvítal jste, že byl jmenován premiérem Jiří Rusnok, takže po poměrně dlouhé době bude v čele vlády ekonom?
Ano, Jiří Rusnok je zkušený ekonom s praxí ze soukromého i veřejného sektoru. Navíc člověk, který je naprosto korektní a nelze mu vytknout žádný skandál, žádný průšvih. Navíc je odvážný, když byl ochoten přijmout tento úřad za daných okolností. Jako ekonom je možná o něco nalevo ode mě, ale to považuji za vedlejší.
Může to mít podle vás pozitivní vliv na přijetí ekonomických opatření?
Záleží na tom, zdali Jiří Rusnok povede vládu jen několik měsíců do předčasných voleb, anebo jestli se jeho mandát protáhne až do řádných voleb. V tomto případě by samozřejmě bylo nutné přijímat závažnější opatření.
Asi nejvíce ožehavým problémem je dnes jaderná elektrárna Temelín. Jsou různé konspirativní teorie a „zaručené“ zprávy, které kolují po Praze. Nebudu je komentovat, protože tím bych se postavil do zástupu pohádkářů šířících zvěsti, které nelze ani potvrdit ani vyvrátit.
Psali jsme:
Ale podaří se nějaká prorůstová opatření vůbec přijmout, když jde o přechodnou vládu na několik měsíců, maximálně necelý rok, která navíc možná ani nezíská ve sněmovně důvěru? Může v takové situaci vůbec něco pozitivního pro ekonomiku udělat?
K čertu s prorůstovými opatřeními! Žádná nepotřebujeme. Tato ekonomika zaslouží stabilitu, to znamená žádné nesmyslné výdaje nebo daňové změny. Pokud změny daní, jedině snižování sazeb doprovázené pochopitelně snižováním nehorázných výdajů.
Jaké kroky byste jako ekonom doporučil, aby se zvýšila zaměstnanost, spotřebitelská poptávka apod., tedy věci, které českou ekonomiku brzdí?
Existuje jediný účinný recept na zaměstnanost. Nižší daňová zátěž, zejména daně a odvody z mezd. Pak také samozřejmě svobodný trh práce. Neexistuje žádná náhražka, žádné „prorůstové programy“ nebo „startování hospodářského růstu“ nefungují.
Věříte, že i kdyby vláda nezískala důvěru, ale připravila přijatelnou podobu státního rozpočtu, že ho Poslanecká sněmovna přece jen podpoří, aby neriskovala problémy související s rozpočtovým provizoriem?
To bude možná problém, protože sněmovna se bude chtít pomstít za utrpěné příkoří. I za cenu problémů pro celou zemi. Zde bych zdůraznil, že poslanci jsou v první řadě loajální vedení svých stran a nikoli voličům. Je to tak kvůli volebnímu systému. O umístění kandidátů na volitelná místa rozhodují strany.
Zvolený poslanec potom cítí primární zodpovědnost vůči straně a nikoli vůči své zemi. Je to smutné, ale tento systém nám nadiktovali špatní právníci a politici v roce 1992. Dokud jej nezměníme, budeme odsouzeni žít v chaosu.
Jaký schodek státního rozpočtu by byl na příští rok ještě únosný?
Nezáleží na číslech z jednoho roku. Záleží na tendenci, na trendu. Ten je dán opět systémem.
Do jakého ekonomického prostředí vstupuje vláda Jiřího Rusnoka? Jaký může být po letošním nepříliš hospodářsky úspěšném roce výběr daní?
Prostředí není dobré. Domácí ekonomika je stále ještě ochromena Kalouskovým zvyšováním daní a dalšími podobnými, politikou vyvolanými šoky. Ale ani ve světě, zejména v Evropě, není nejlépe. Rychle se například zhoršuje situace Francie, což je druhá největší ekonomika eurozóny. Evropa stále neví, jak vyřešit svoji chronickou bankovní krizi. Na českou ekonomiku a výběr daní to nebude mít příznivý vliv. Zdráhám se uvést nějaké číselné odhady, myslím, že seriózně je ani nelze provést.
Pokud budou volby v řádném termínu v květnu příštího roku, může se do té doby v ekonomice něco zásadního změnit?
Pochybuji. K lepšímu stěží. Ale abych nebyl jen negativista, existuje řada drobných detailů v českém podnikatelském prostředí, jejichž vyřešení by přineslo podstatné zlepšení. Mohlo by pak vznikat více malých podniků a rostla by tak zaměstnanost. Ale není to vyřešení jednoho velkého problému, spíše desítek zdánlivých drobností, které ve svém součtu komplikují podnikání v naší ekonomice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
