Máme se prý pětkrát lépe než v roce 1989. Realita ale vypadá takto

06.10.2014 16:50

Objem hrubého domácího produktu (HDP) se od listopadu 1989 nominálně zvětšil o více než 500 procent. Makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc připouští pozitivní vývoj v ekonomice, nicméně upozorňuje i na řadu problémů, které je podle něj potřeba brát také v potaz při hodnocení stavu ekonomiky. Zmínil šedou ekonomiku, zadlužení domácností, exekuce či míru chudoby. Naproti tomu ekonom Miroslav Ševčík hodnotí posledních 25 let z hospodářského hlediska jako jedno z nejúspěšnějších období a dodal, že jsme se mohli mít ještě lépe - nebýt EU.

Máme se prý pětkrát lépe než v roce 1989. Realita ale vypadá takto
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66373 lidí

Zatímco v roce 1990 činil objem HDP 672 miliard korun, dnes je to více než čtyři biliony korun. Realně, tedy s ohledem na cenový vývoj a další ukazetele, tak HDP za posledních 25 let vzrostl o více než polovinu. Alespoň to vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a výpočtů analytiků.

Výrazně se zvýšila i životní úroveň

Průměrná mzda se dle těchto výpočtů po zohlednění inflace za tu dobu zvýšila o 52 procent, z 3170 korun v roce 1990 na letošních 25 800 korun. Průměrná mzda tak bez vlivu inflace stoupla více než osmkrát. Výrazným způsobem se také zvýšila životní úroveň, která v podobě HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupla ze zhruba 60 procent průměru zemí EU v roce 1993 na loňských 80 procent. (Parita kupní síly je vyjádření kupní síly měn, zjednodušeně platí, že se jedná o poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích – pozn. red.)

Dluhy domácností a spotřeba

Makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Šulc však považuje aktuální data ČSÚ za neprůkazná, nicméně připouští pozitivní vývoj v ekonomice. „Není sporu o tom, že za posledních pětadvacet let došlo k určitému posunu, což je lehce doložitelné například na vybavení domácností. Na druhé straně data, která ukazují, že se HDP zvýšil pětinásobně, bych nepřeceňoval už z toho prostého důvodu, že třetina spotřeby jsou potraviny. Nikdo nesní na večeři místo půl kuřete tři kuřata. Objem spotřeby potravin je zhruba stejný, jsou tam jen menší strukturální změny. Spotřeba byla v osmdesátých letech velmi homogenní, rozdíly byly minimální. Kdežto dnes tu máme zhruba milion domácností, které žijí na hranici chudoby, nebo dokonce pod ní. Tím nemyslím jen příjmovou chudobu, ale i naturální chudobu,“ řekl ParlamentnímListům.cz Šulc.

Co je naprosto klíčové, jsou podle něj změny v ekonomice v důsledku života na úkor budoucnosti. „Dluhy domácností dnes činí zhruba bilion a dvě stě miliard. Lidé si většinou půjčují na bydlení, které, než splatí, nepatří jim, ale bance, jež hypoteční úvěr poskytla. Vezměte si, kolik máte dnes exekucí, což svědčí o tom, že řada domácností se není schopna financovat z průběžných příjmů. Podívejte se, jak se dramaticky zvýšil státní dluh, který dnes činí bilion a asi sedm set miliard,“ upozornil Šulc na problematická místa, jež je podle něj třeba brát také v úvahu pro úplný obraz stavu současné ekonomiky.

Celkový makroekonomický obraz je tak podle Šulce méně přesný, než byl obraz předlistopadové ekonomiky. „Zatímco ekonomika se dala do roku 1989 poměrně snadno spočítat - vykazoval se maloobchodní obrat, všechny státní podniky a družstva povinně odevzdávaly výkazy o produkci, o tržbách – dnes čtyřicet procent maloobchodního obratu odhadujete,“ objasnil. Problémem je také šedá ekonomika, která je obtížně vyčíslitelná. Kromě toho také připomněl nedávnou změnu metodiky ČSÚ, díky níž se prý HDP zvýšil o dvě stě miliard, což však podle svých slov vítá.

Situaci zkomplikovala EU, tvrdí Ševčík

Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, jsme se mohli mít v současné době ještě lépe. „Nástup k transformaci byl proces poměrně slušný a myslím, že i dynamický. Bohužel po vstupu do Evropské unie určitým časovým zpožděním došlo ke stagnaci a v poslední dekádě jsme svědky strukturálních problémů, které naše hospodářství má a které tkví především v tom, že nejsme schopni hospodařit v dobách ekonomického růstu s přebytky veřejných rozpočtů, což považuji za největší problém,“ upozornil ParlamentníListy.cz ekonom Ševčík.

„Nicméně ve srovnání se starými členskými zeměmi, kromě snad Lucemburska či Švédska, máme daleko nižší zadlužení než všechny staré členské státy, co se týče celkového dluhu ve vztahu k HDP. Máme také relativně nižší nezaměstnanost. Z těch velkých ekonomik kromě Rakouska a Německa nejsou země, které by měly dlouhodobě tak nízkou nezaměstnanost, i když mám v současné době rekordní počet nezaměstnaných,“ uvedl dále ekonom.

Jedno z nejúspěšnějších období po zániku Rakouska-Uherska

Podle něj tedy uplynulých 25 let patří z hospodářského hlediska k těm nejúspěšnějším v naší novodobé historii po zániku Rakouska – Uherska. Ocenil zejména vyšší životní úroveň. „Samozřejmě ale existují skupiny obyvatel, které se mají hůře. Bylo by ale mylné si myslet, že u nás za socialismu, respektive komunismu vůbec neexistovalo bezdomovectví,“ doplnil Ševčík. Za asi největší přínos z hlediska ekonomiky považuje v polistopadové éře, že přestala existovat takzvaná nedostatková ekonomika. „Jižní ovoce, dámské hygienické potřeby, toaletní papír, auta, barevné televize, pračky, videopřehrávače. To vše byl za minulého režimu nedostatkový sortiment,“ připomněl.

„Velký rozdíl je v poskytování služeb. Jejich podíl na HDP vzrostl a dominuje před průmyslovou a zemědělskou výrobou. Jsme schopni exportovat z osmdesáti procent na vyspělé trhy. Před listopadem tomu bylo obráceně – těžko jsme umísťovali naše zboží na západních trzích. Máme volně směnitelnou měnu, máme konkurenci v zahraničním obchodě, ale máme také větší regulace ze strany Evropské unie, a tomu já přičítám zpoždění ekonomického vývoje v poslední dekádě. V podstatě Evropská unie v současné době začíná připomínat socialistické období v sedmdesátých a osmdesátých letech,“ řekl dále Ševčík.

K otázce zadlužování domácností dodal, že domácnosti mají možnost si naspořit. „Úspory rostou ještě rychleji v určitých obdobích než zadlužení domácností. A také se změnila struktura bydlení. Dříve naprosto převažovalo bydlení ve státních či družstevních bytech. Dnes začíná dominovat bydlení ve vlastním bytě nebo v družstevním, ale prakticky v osobním vlastnictví,“ uzavřel Ševčík.

ROK HDP v mld. Kč (běžné ceny)
1990 672
1995 1580
1996 1813
1997 1953
1998 2143
1999 2237
2000 2373
2001 2563
2002 2675
2003 2801
2004 3058
2005 3258
2006 3507
2007 3832
2008 4015
2009 3922
2010 3954
2011 4022
2012 4048
2013 4086

Zdroj: ČSÚ

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …