Zatímco vláda považuje za nepřekročitelný schodek státního rozpočtu v tomto roce 105 miliard korun a v roce 2013 sto miliard korun, odbory radí zakonzervovat. „Pro nejbližší dva tři roky je nutné stabilizovat deficit státního rozpočtu na úrovni 110 až 120 miliard korun, tedy nepokračovat zatím v dalším snižování schodku,“ prohlásil v pondělí odborářský ekonomický expert Martin Fassmann.
Odbory vaří žáby?
Ekonomika podle něj může s takovým schodkem žít ještě několik let. „Dokud by se nepodařilo zlepšit celkovou hospodářskou situaci v Evropě. Při schodku kolem sto patnácti miliard se relativní schodek státního rozpočtu bude pohybovat kolem tří procent hrubého domácího produktu, a to je vzhledem k výchozí úrovni zadlužení přijatelné," míní Fassmann.
Podle odborářského experta by se pak se snižováním schodku mohlo pokračovat až po nastartování ekonomického růstu.
„To, co odbory nabízí, je takový ten mechanismus postupně vařené žáby,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout. A vysvětluje: „Říká se, že když ji hodíte do vody, která je horká, tak žába vyskočí. Když ji ale dáte do studené vody a postupně ohříváte, tak ji zaživa uvaříte. Tolik legenda.“
Žába přeci jen vyskočí, volič ne
„Já jsem si to zjišťoval v biologii, je to samozřejmě nesmysl, žába samozřejmě v určitém momentu vyskočí. Ale je to takové hezké přirovnání. Ony totiž dluhy, pokud rostou postupně, tak volič z nich obvykle nevyskočí,“ míní Kohout.
„To jsou ty známé jevy, kdy různé skupiny říkají, že se nemusí tak šetřit a že jsme na tom pořád relativně dobře a že zatím dlužíme jenom dvacet procent hrubého domácího produktu, třicet procent, čtyřicet procent. Pak budou říkat padesát procent, pak jenom šedesát a tak dále,“ popisuje ekonom.
- TÉMA: Státní rozpočet
Na dluh tlačí ti, co z něj profitují
Ten podotýká, že momentálně Česká republika dluží asi čtyřicet dva procent hrubého domácího produktu. „A já si pamatuji, že ještě před pár lety to bylo třicet sedm procent. A tady se projevuje ten mechanismus pomalu vařené žáby. To v podstatě musí být jenom vliv té zájmové skupiny, která profituje z veřejných výdajů, protože schodek i deficit, který máme v současné době, je opravdu už poměrně vysoký,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Kohout.
Ten rozhodně odmítl i argumenty odborářů, které vývoj naší ekonomiky srovnávají se zeměmi jako je Německo, Polsko, Slovensko či Rakousko. Zde byl totiž podle odborů růst ekonomiky, který se vrátil na úroveň růstu před příchodem krize v roce 2008, zatímco naše ekonomika podle odborů v krizi setrvává už čtyři roky.
Psali jsme:
Až budeme supervelmoc jako Německo, pak se srovnávejme
„Až budeme mít tak obrovský přebytek obchodní bilance a běžného účtu jako má Německo, které je největší světová supervelmoc, tak si o tom budeme moci promluvit, ale do té doby ne. Pokud jde o Slovensko, tak tam docházelo k takovému opožděnému jevu - totiž k opožděné expanzi bankovních úvěrů. Na to se často zapomíná,“ vyvrací srovnání ekonom.
„Takže to, že Slovensko má větší růst HDP než my, nemá nic společného s jakoukoliv vládní politikou, to je prostě jev způsobený opožděnou bankovní expanzí a expanzí bankovních úvěrů. A například Polsko? To má navíc dobře fungující burzu a kapitálový trh na rozdíl od České republiky, to je další významný faktor,“ myslí si Kohout.
Nesnižovat dluh? Šílenství
Odborové vize na několikaletou stabilizaci schodků státního rozpočtu na úrovni až mínus sto patnáct miliard korun se děsí i velká kritička vládního hospodaření ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní jde o šílenství. „Nikoliv česká ekonomika nemůže.... Nebo jinak, může nesnižovat schodky, ale skončí to velkým třeskem. Skončí to jako v Portugalsku nebo v Řecku, pokud bychom se dál zadlužovaly takovýmto tempem,“ varuje ekonomka.
„Opakovaně budu citovat, že patříme mezi čtyři nebo pět zemí na světě, které nejvyšším tempem zvyšují veřejný dluh. A meziročně došlo ke zhoršení vládního dluhu o více jak jedenáct procent. To je tak ohromné tempo, že tímto tempem už za takových deset, maximálně patnáct let budeme ve stavu, ve kterém Portugalsko bylo nuceno požádat Evropu o záchranný balíček:“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.
- TÉMA: Záchrana eura
Řecko je daleko, ale blíží se rychle
„Takže zahrávat si s tím, že nebudeme snižovat dluh, to je šílenství,“ děsí se upřímně ekonomka. Podle ní k takovému matení veřejnosti dochází proto, že veřejnost plave v pojmech jako je veřejný dluh, vládní dluh, schodek rozpočtu deficit veřejných financí.
„Lidem to prostě splývá a dokonce ekonomie proto má výraz ´fiskální iluze´, že lidé naprosto netuší, na co všechno jejich daně jdou a jaké jsou schodky veřejných financí, kam se ty peníze a v jakém množství ztrácí,“ popsala pro ParlamentníListy.cz příčiny častého omylu veřejnosti ekonomka.
„Takže u nás to tempo zhoršování veřejných financí naprosto není doceňováno. U nás stále žijeme v jakési iluzi, že máme k tomu Řecku strašně daleko. Což je pravda, pokud jde o nominální výši dluhu, ale nikoliv pokud jde o tempo toho přibližování se,“ uzavřela Markéta Šichtařová varováním.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
