Profesor Dědek, který u nás má zavádět euro, mluvil o 300 miliardách, kterých se Češi bojí, i fámách kolem evropské měny. Zavzpomínal i na to, co říkal Josef Tošovský

18.03.2015 8:12

REPORTÁŽ „Na euru nikdo politické body neudělá,“ zhodnotil profesor Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura v ČR z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na přednášce pro studenty a veřejnost v Ostravě. Profesor také vysvětlovat některé „fámy“ spojené s touto měnou. „Bojíme se něčeho, co neexistuje,“ konstatoval.

Profesor Dědek, který u nás má zavádět euro, mluvil o 300 miliardách, kterých se Češi bojí, i fámách kolem evropské měny. Zavzpomínal i na to, co říkal Josef Tošovský
Foto: Daniela Černá
Popisek: Profesor Oldřich Dědek na přednášce pro studenty Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava
reklama

Anketa

Má Česko přijmout euro?

19%
81%
hlasovalo: 9160 lidí

Profesor, který je odborníkem na měnovou problematiku a koordinátorem pro zavedení eura v České republice, na začátek svého vystoupení před studenty uvedl: „Lidé mi často říkají: „Ty máš perfektní džob, to ti vydrží do důchodu.“ Tak uvidíme, jestli to tak bude. Objektivně se mi důchodový věk blíží, a že by měla vláda nějakou představu? Termín se vzdaluje nebo stagnuje. Uvidíme.“ Profesor Oldřich Dědek v letech 1999 až 2005 také zastával funkci viceguvernéra ČNB. Svou přednášku na ostravské univerzitě věnoval tématu Česká ekonomika a euro.

Dědek: Euro nemá velkou podporu veřejnosti a nikdo si to nechce u voličů rozházet

Od studentů se odborníkovi dostalo i ostřejších dotazů: „Co považujete za hlavní argumenty vlády při otálení se zavedením eura a co konkrétně děláte proto, abyste je vyvrátil?“ „Když vám řeknu, že proto nedělám nic, tak si možná řeknete, že je to moje ostuda. Není ale povinností koordinátora přesvědčovat vládu, aby euro zavedla. Každá vláda se zodpovídá voličům. Zavedení eura je politické rozhodnutí. Úlohou národního koordinátora je, aby, když už vláda termín zavede, vše dopadlo dobře,“ reagoval profesor Dědek s tím, že právě jeho úlohou je příprava veškerých technických kroků. „Jsem vytrénovaný z ČNB, abych se vyjadřoval jen k otázkám, ke kterým mám kompetence,“ dodal. Pak se vyjádřil i k tomu, proč vládá váhá. „Euro nemá velkou podporu veřejnosti a nikdo si to nechce u voličů rozházet. Na tom nikdo politické body neudělá, zvlášť, když se budou blížit volby,“ upozornil.

Žijeme v předsudcích a nedoceňujeme výhody eura?

V samotné přednášce profesor nejdřív vyjmenoval hlavní problémy zavedení eura. „Proč se bojíme eura? Jeho popularita není v naší zemi vysoká. Jsme na tom podobně jako Švédové a Britové, kde je asi poměr euroskeptiků a eurooptimistů podobný,“ uvedl Dědek. „Statistické průzkumy ale ukazují, že v těch zemích, kde euro už existuje a kde už s ním lidé mají zkušenosti, je podpora dvoutřetinová. Není to tím, že jen žijeme v předsudcích a nedoceňujeme potenciální výhody?“ položil řečnickou otázku koordinátor. „Bojíme se něčeho, co neexistuje,“ zdůraznil a pak se věnoval konkrétním výhradám.

Dědek: Rodí se fámy spojené s eurem, které jsou velmi silné

Nejrozšířenější obava je, že s eurem přijde zdražování. „Lidé začnou mít pocit, že se zvedají ceny,“ konstatoval Dědek. „Co je vysvětlením tohoto jevu? Například častým důvodem bylo to, že spotřebitelé mnohem větší subjektivní váhu přikládají tomu, když se nějaká běžně spotřebovávaná komodita zdraží, a z toho pak usuzují na celý spotřební koš,“ dodal. „Rodí se fámy spojené s eurem, které jsou velmi silné. Pokud se někde ceny zvedly, tak všechno se svalovalo na euro. Za všechno může euro. Přitom v době, kdy se zavádělo, například rostly ceny světových energií, euro oslabovalo vůči americkému dolaru. To jsou tlaky, které mají tendenci zvyšovat inflaci, ale se samotnou měnou a její podstatou příliš nesouvisejí,“ doplnil.

Zavedení eura předchází duální označení cen, etický kodex podnikatelů nebo černé listiny

Půl roku před zavedením eura budou ceny označeny hodnotou obou měn. „Klíčové poselství je, že když se v jednotlivých zemích zavádí euro, tak opatření proti zneužití mají nejvyšší prioritu,“ vysvětlil Dědek s tím, že dalším opatřením by měl být etický kodex podnikatelů. Statistický úřad také bude v častějších frekvencích sledovat ceny položek, aby nedocházelo k neopodstatněnému zdražování. Existovat mohou i černé listiny, na které se dostane ten, kdo zneužije euro.

Příspěvek pro Českou republiku by činil 300 miliard korun

Další pádný argument proti je, že na podporu eurozóny musí členové přispívat, a z toho se vyvozuje, že jde o dodatečný náklad pro ekonomiku. „Pro Českou republiku by příspěvek činil 300 miliard korun. Samozřejmě to nemusí splatit hned, ale jsou to stále zajímavá čísla. To je velmi vděčný argument v rukou odpůrců eura,“ uvedl Dědek. „Představte si, že se země dostane do dluhových problémů jako Řecko. Zahraniční investoři reagují zvýšením rizikových přirážek, zvyšují výnosy vládních dluhopisů, začínají panikařit. Vláda je donucena k úsporám, finanční trhy ji tlačí k úsporám, aby konsolidovala situaci, začne škrtat, zvyšovat daně, a to je důvod, aby finanční trhy začaly spekulovat ještě více. Je to bludný kruh. Čím více chce vláda konsolidovat finance, tím více jich padne na lichvářské úroky. Jediné východisko alespoň tak, jak existuje od 2. světové války, je, že ohroženou zemi osvobodíte od toho, aby si musela půjčovat na finančních trzích za extrémně vysoké úroky,“ vysvětlil a doplnil, že s problémovou zemí je uzavřen nápravný program, kde je půjčka podmíněna celou řadou strukturálních reforem. „To je nepopulární, vlády protestují, ale nakonec jim stejně nic jiného nezbude, protože jinou alternativou je bankrot,“ upozornil Dědek.

Vyzvonil světu, v jakém stavu jsou veřejné finance. Skončil před soudem

Dál se odborník věnoval problémům Řecka: „Největším problémem je pro ně velká trojka mezinárodních věřitelů, kteří jezdí do Athén a kontrolují, jak řecká vláda dodržuje program. To jsou podle nich ti, kteří za všechno mohou. Symptomatická událost byla, že první osoba, která byla pohnána před soud, byl předseda řeckého statistického úřadu, za to, že vyzvonil světu, v jakém stavu jsou jejich veřejné finance,“ konstatoval profesor. Vysvětlil také, proč jsou argumenty: „Ať si jdou!“ nebezpečné. „Všimněte si, že Syriza nikdy nezvedla otázku vystoupení z eurozóny,“ podotkl profesor. „Co vlastně znamená ta naivní představa? Že si Řecko zavede opět drachmu, ta se oslabí, tím se zvýší konkurenceschopnost. První problém je, jak vyřešit přechod od eura na národní měnu bez toho, aniž by se zhroutil bankovní sektor,“ popsal.

Kurzový polštář? Podniky si na něm schruply

K devalvaci měny také koordinátor uvedl: „Když u nás zaváděli ekonomickou transformaci, také byla diskuse, že potřebujeme měnu výrazně znehodnotit, že to vytvoří tzv. kurzový polštář, který umožní podnikům zvýšit svou efektivnost. A praxe? Existovalo oblíbené rčení guvernéra Tošovského, kterému jsem dělal poradce. On říkal, že podniky místo toho, aby polštář využily k restrukturalizaci, tak si na něm schruply,“ dodal. Zhodnotil také, že velký třesk je nejjednodušší metoda zavedení eura jak pro spotřebitele tak pro podniky. K situaci v ČR také zmínil: „Jsme na tom relativně dobře a vím, že motorem je středně velká katastrofa. U nás velký problém nemáme, takže jsme asi spokojeni se stávajícím stavem.“

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …