Uznávaný ekonom: Útok na peníze lidí může být obrovský. Kypr je začátek

01.04.2013 18:26

Situace na Kypru i varování aktivistické skupiny Anonymous o tom, že jsou peníze lidí v bankách ohroženy kybernetickými útoky – to vše jsou jevy, které bankovnímu sektoru u nás i ve světě na důvěře nepřidávají. Naopak. Objevily se dokonce z několika míst informace o tom, aby lidé začali vybírat své vklady, pokud nechtějí o peníze přijít. Toto téma proto ParlamentníListy.cz předložily světově uznávanému ekonomovi působícímu ve Spojených státech, Milanu Zelenému.

Uznávaný ekonom: Útok na peníze lidí může být obrovský. Kypr je začátek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bankomat

Před několika dny i server EUTimes.com přinesl zprávu o tom, že údajně po světě koluje oběžník ruského ministerstva zahraničí a radí nejen občanům, ale i společnostem, aby zrušili své investice a vklady u západních bankovních a finančních institucí. Kreml se totiž prý obává, že jak Evropská unie, tak Spojené státy připravují prý největší krádež soukromého bohatství v moderní historii.

V souvislosti s tím se zákonitě vyrojila celá řada otázek. Není totiž bez zajímavosti, že na možné pády bank i finanční „chaos“ mnozí nezávislí ekonomové upozorňovali již v minulých letech. Všichni se však shodují v jednom – pokud lidé tyto výzvy uposlechnou a vzali by hromadně bankomaty a bankovní přepážky útokem kvůli výběrům, neustála by takový atak zřejmě leckterá, v tuto chvíli zatím i „zdravá“ banka. Považují tedy podobné zprávy za velmi nebezpečné, s možnými fatálními následky.

Přestali nebo přestanou lidé bankám věřit?

Zkušenosti z Kypru, které veřejnost mohla několik dnů vidět ve sdělovacích prostředcích, tak možná otřásla důvěrou řady lidí v banky a celý bankovní sektor. Je to jen nepodložená spekulace nebo fakt?

„Samozřejmě, že se důvěra v banky, pokud ještě nějaká existuje, naruší a narušila. Hlavně se však naruší důvěra v politiky Evropské unie, kteří vytvářejí tlak na solidární konfiskaci úspor. Jestli se to odrazí také v Česku, to opravdu nevím. Češi jim ale již léta skáčou téměř na všechno. Že se důvěra k bankám naruší například v USA je zcela jisté. Kypr tam je již nyní v popředí řady veřejných debat. Hovoří se v nich o tom, že bruselští byrokrati volají po nezávislém zdroji příjmů, nechtějí již jen vybírat od členských států - touží dostat se totiž přímo ke korytu,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený, který působí jako profesor na jedné z prestižních amerických univerzit.

Útoky na peníze lidí nebudou ojedinělým jevem...

Jak dodal, pokud se nemýlí, skoro žádné české banky vlastně již nyní nejsou - jde jen dceřinné společnosti bank zahraničních. A v tom vidí podstatný háček. „Takže, v případě nátlaku na zahraniční banky budou české banky bez odpovídající ochrany. Konfiskace úspor bude v budoucnosti stále populárnějším zdrojem příjmů pro politické vrstvy bránící svá privilegia, moc a pohádkové platy za nic. Útok na peníze jiných lidí bude celosvětový, Kypr je zatím jen pouhá metafora,“ vyslovil neveselou prognózu ekonom.

Všechna fakta nahrávají tomu, že se objevují na scéně nyní víc než kdy jindy obchodníci se zlatem a nabádají k investování právě do drahých kovů a kamenů. Je to opravdu bezpečnější řešení ukládání peněz?

Politická moc drží u krku banky i střadatele, míní profesor Zelený

„Nesdílím tento názor. Drahé kovy jsou předmětem spekulací a výkyvy jejich hodnot lze těžko předvídat. Existují také problémy s konvertibilitou na použitelnou měnu - ta může být prudce omezena státními zásahy. Pokud nechcete držet cihly doma, což nedoporučuji, musíte je stejně uložit v bankách. Přitom zdanění zlatých vkladů je možné. Pokud by se zlato stalo oficiálním platidlem, pak bude mít význam je kupovat, ale k tomu je daleko. Krytí bankovek zlatem má stabilizační dopad, ale pak je jedno, zda držíte bankovky nebo zlato. Tak jako tak, politická moc dnes drží pevně u krku nejen banky, ale hlavně střádající občany,“ uzavřel svůj pohled na věc profesor ekonomie Milan Zelený.

Jako bonus pak přidal pro čtenáře ParlamentníchListů.cz slovníček ekonomických pojmů s vysvětlením toho, jak najít cestu k určité transformaci.

Slovníček transformace

  • Transformace: dlouhodobá a nezvratná přeměna hospodářství společnosti. Např. přechod z agrární na průmyslovou, z průmyslové na služby, atp. Nemá nic společného s krizí. Dnes hlavně akcelerující přechod od globalizace k relokalizaci, se všemi doprovodnými jevy.
  • Víte, co je strategie 3P? 1. Pochopit transformaci, 2. Přizpůsobit se novým podmínkám, 3. Využít nabízených Příležitostí.
  • A copak že to je ta relokalizace? Proces deglobalizace, tj. návrat do původního kontextu lokálních podmínek za účelem snížení nákladů a rizik spojených s logistikou globálních dodavatelských řetězců; nástup řetězců poptávkových (zákaznických). Vzniká vlna nové lokalizace produktů zemědělství, průmyslu i služeb v místních a regionálních ekonomikách. I proto transformace globalizace → tzv. relokalizace dnes probíhá ve většině vyspělých zemí.
  • Co je glokalizace? Globální lokalizace znamená přizpůsobování globálních produktů, výrobků a služeb specifickým místním kulturám a preferencím za účelem pronikání do vzdálených lokalit globálních trhů. Jde tedy o první krok k relokalizaci. Má i své nesporné regionální výhody: v globálním světě se uplatňují výhody lokálních podmínek. Jako příklad se dá uvést  dnešní Silicon Valley v Kalifornii, průmyslové distrikty sev. Itálie, anebo kdysi Baťův Zlín a jejich průmyslové město.
  • Pro transformaci je též nutná restaurace místní komunity. To znamená, že hospodářskou relokalizaci nutně doprovází komplexní obnova autonomie místní nebo regionální samosprávy a soběstačnosti, jakož i obroda autentické (decentralizované, nestranické) demokracie.
  • Hovoří se často také o podnikatelské univerzitě, co to znamená? Je třeba nových podnikatelů - jen ti totiž vytvářejí nové pracovní příležitosti a nikoli stát. Podnikat se učíme skutečným podnikáním, ne jen čtením knih o podnikání: proto univerzita, kde se podniká. Byla to původně myšlenka Jana A. Bati.
  • Dobré je podle Milana Zeleného vědět i to, co je to reintegrace. Znamená to, že namísto tradiční dělby práce a extrémní specializace akceleruje reintegrace: tj. méně součástek v produktech, méně operací v procesech a širší pracovní zodpovědnost jednotlivých spolupracovníků.
  • Uměli byste vysvětlit, co je to desintermediace? Jde o vylučování zbytečných mezičlánků, nastavení přímé návaznosti mezi zákazníkem a výrobcem, mezi spotřebitelem a poskytovatelem.
  • Když se řekne self-service, je to něco jako samoobsluha, i když s významem mnohem širším. V podstatě „outsourcing“ funkcí a činností přímo na zákazníka a spotřebitele. Viz všechny automatické přijímače vratných lahví.
  • A když se řekne masová kustomizace, věřte, že jde o výrobky a služby šité na míru. Tedy plně individualizované a kustomizované, ale v ceně srovnatelné s masovou (hromadnou?) výrobou v tradičních prodejnách. Obsahuje tedy přežití tradičních hypermarketů za pomoci nárůstu internetových nákupů; či lokalizovaného doručování přímo do domu.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Demokracie

Přijde vám demokratické někoho vyloučit ze strany a rozhodovat o tom bez toho, aniž by byl dotyčný na jednání pozván a měl možnost se hájit? A opravdu si myslíte, že to jak se vyjadřuje Svoboda je důvod, proč vám klesají preference? Já teda nevím, ale mě jste zklamali tím, jak nás necháváte na holi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Samá Afrika. A 50 Kč za kilo! Jarní nákup zvedá Čechům tlak

11:11 Samá Afrika. A 50 Kč za kilo! Jarní nákup zvedá Čechům tlak

Květák bezmála za 70 korun. Česká skleníková rajčata – 80 korun za čtvrt kila. Různé saláty mezi 35 …