V září 2012 požádali detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) o odposlech pravé ruky premiéra Nečase Jany Nagyové. Policisté v té době podezřívali několik lidí ze zneužití pravomoci úřední osoby, sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, legalizace výnosů z trestné činnosti, sabotáže a organizované zločinecké skupiny. Ke konci října 2012 požádali detektivové o další odposlechy. Vyjma Nagyové začali nahrávat telefonickou komunikaci šéfky pražského Městského státního zastupitelství Jany Hercegové, z telefonu společnosti Rittig & Partners a z několika telefonů společnosti Jurista, které používali advokáti, spojovaní s lobbistou Ivo Rittigem. Tyto odposlechy přispěly valnou měrou k policejní operaci,která vyvrcholila návštěvou detektivů ÚOOZ na Úřadu vlády a pádem kabinetu Petra Nečase. Jak se akce, v rámci které byly zajištěny kilogramy zlata a drahé kabelky, po pěti letech od zatýkání podezřelých před soudy vyvíjí?
Asi nejdále jsou soudy v rozplétání v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. V této větvi policejní razie, která v důsledku v roce 2013 položila vládu Petra Nečase (ODS) uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové- pozn. PL) dvouletou podmínku a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní důstojníci Vojenského zpravodajství odešli od soudu rovněž s podmínkami. Bývalý šéf zpravodajství Milan Kovanda a šéf vnitřního odboru tajné služby Jan Pohůnek dostali podmíněný trest 20 měsíců, Kovandův předchůdce ve funkci Ondrej Páleník 18 měsíců. Soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Už několikáté rozhodnutí soudu ale není pravomocné, obžalovaní se odvolali.
Dřívější šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho stávající manželka si měla podle rozsudku nezákonně zajistit sledování nejen tehdejší Nečasovy manželky Radky, ale také dvou zaměstnanců Úřadu vlády. Nečasová vinu odmítá. Stejně tak i zpravodajci, kteří tvrdí, že neprováděli sledování, ale kontrasledování, protože se ministerský předseda obával o bezpečnost své rodiny. Případ původně soudila soudkyně Helena Králová, té byl případ odebrán a čelila kárnému řízení před Nejvyšším správním soudem. Za prohřešky ve své práci byla Králová potrestána srážkou z platu, ale může dále soudit. Například jinou část větve případu, který vyvrcholil razií na Úřadu vlády. Podle nové soudkyně případu Vojenského zpravodajství Pavly Hájkové však byla trestná činnost obžalovaných „nezvratně prokázána“. Výpověď označila soudkyně Hájková za účelovou a učiněnou ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti. „Nelze přehlédnout náhlé sjednocení výpovědi s výpovědí svědka Nečase,“ podotkla k průběhu posledního soudu.
Fotogalerie: - Soud s Nečasovou a Rittigem
Dokumenty ke stažení ZDE a ZDE
„Motivací, proč se svědek Nečas rozhodl i přes zákonné poučení o možných následcích křivé výpovědi vypovídat nepravdu, je snaha prospět obžalované Nečasové,“ uvedla Hájková. A bez bližšího odůvodnění, proč pracuje s takovou informací, Hájková také řekla, že Nečas byl vůči své současné manželce ve výrazně submisivním postavení. „Komandovala ho, nadávala mu. On se jí omlouval a škemral,“ připomněla Hájková, co se detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dozvěděli v odposleších Jany Nečasové.
Nečasova výpověď byla podle soudkyně v diametrálním rozporu jak s jeho někdejším tiskovým prohlášením z pozice premiéra, tak i s pořízenými záznamy o sledování. I když se Nečas snažil vysvětlit, že komuniké bylo vydáno kvůli zklidnění situace po policejní razii a cestám premiéra do zahraničí. Médiím totiž Nečas původně sdělil, že o sledování své tehdejší manželky nevěděl a nerozhodl. Ze záznamů zpravodajců zase vyplývá, že jejich služba končila vždy, když se premiér vrátil domů, a pozorování se zaměřovalo výhradně na Radku Nečasovou, nikoliv i na její děti.
Milan Kovanda s Janem Pohůnkem se podle soudu dopustili nejen zneužití pravomoci, ale také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnance vlády totiž nechali sledovat dodnes blíže neidentifikovanou detektivní agenturou, které měli vyplatit částku 125 tisíc korun. Tuto sumu jim rozsudek uložil nahradit Ministerstvu obrany.
Fotogalerie: - Nečasová opět u soudu
Státní zástupce Rostislav Bajger požadoval pro obžalované nepodmíněné tresty vězení od tří let a čtyř měsíců do tří let a deseti měsíců. Předchozí soudkyně Helena Králová obžalované u Obvodního soudu pro Prahu 1 opakovaně osvobodila. Zprošťující verdikty však ale pokaždé zrušil odvolací senát, který nakonec nařídil soudkyni vyměnit, když jí vytkl nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost.
Hotovo není ani náhodou
Jana Nečasová čelí ještě dalším dvěma obžalobám. V první se společně s lobbistou Ivo Rittigem a právníkem Davidem Michalem zpovídá z údajného vyzrazení utajované informace BIS. Druhý případ se pak týká údajného podplácení poslanců příslibem lukrativních funkcí – takzvaných trafik – a zahrnuje i údajné krácení daní z dárků, které šéfka premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů.
Fotogalerie: - Nečas u soudu
Pražský městský soud loni v lednu rozhodl, že téměř všichni obžalovaní v kauze vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS) jsou vinni. Nečasová dostala podmíněný trest 18 měsíců, lobbista Ivo Rittig a jeho právník David Michal devět měsíců. Tehdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra pak byl obžaloby zproštěn. Soud se přiklonil k verzi obžaloby, že lobbista Rittig a tehdejší poradce ministra zemědělství Jindra (o nichž jsme psali v předchozím článku – pozn. red.) navedli někdejší šéfku sekretariátu premiéra Nečasovou (v té době Nagyovou), aby jim skrze právníka Michala prozradila obsah zprávy, kterou obdržel od BIS premiér Petr Nečas.
Soudce Petr Novák došel k závěru, že Nečasová zločin ohrožení utajované informace spáchala. K podmínce byla odsouzena i k tříletému zákazu pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. „Neexistuje jednoznačný důkaz, jak se Nečasová k obsahu zprávy BIS dostala, z odposlechů máme ale za prokázané, že se k němu dostala,“ prohlásil soudce Novák. Vrchní soud v Praze ale vloni v září původní verdikt městského soudu zrušil. Prvoinstanční soud tak bude muset v případu rozhodnout znovu.
„Rozsudek se zrušuje a vrací soudu prvního stupně k novému rozhodnutí,“ konstatoval v září předseda senátu Vrchního soudu v Praze Viktor Mach. Podle něj jsou všechna podaná odvolání důvodná. Soud prvního stupně prý nedostál všem svým povinnostem a rozsudek je neúplný.
Fotogalerie: - Nečas u výslechu
 modified.jpg&id=14938)
 modified.jpg&id=14941)
Podle Vrchního soudu je třeba provést další důkazy. „Nelze říci, že se soud prvního stupně se všemi námitkami vypořádal,“ podrobil Mach prvoinstanční verdikt kritice. „Bude na soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování a opět s rozmyslem zkoumal, zda jednání obžalovaných naplnilo všechny znaky skutkové podstaty žalovaného, nebo jiného trestného činu,“ řekl soudce.
Obhajoba v podstatě zopakovala své argumenty přednesené u soudu prvního stupně. Obhájce Ivo Rittiga Vlastimil Rampula kritizoval údajné procesní pochybení, tedy místní nepříslušnost olomouckého státního zastupitelství či povolení prostorových odposlechů. „Soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy,“ řekl. Podle něj se nedostatečně zabýval obsahem předmětné zprávy BIS.
Procesní postupy napadli i ostatní advokáti. Podle obhájkyně Davida Michala Karolíny Babákové se chyba stala už na začátku případu, kdy prý bylo povoleno Rittiga odposlouchávat bez podezření ze spáchání trestného činu. Odposlechy podle ní nebyly namístě ani vzhledem k tomu, že byli odsouzeni pouze za přečin. Navíc z nich nevyplývá, že obžalovaní dotyčnou tajnou zprávu znali.
Fotogalerie: - Nagyová u soudu
Advokát Nečasové Eduard Bruna pak argumentoval mediální analýzou, podle níž informace z údajně vynesené zprávy byly v té době veřejně známé. „To všechno bylo komunikováno sdělovacími prostředky,“ prohlásil Bruna: „Nalézací soud hodně podlehl vizi obžaloby.“ Podle něj žádný přímý důkaz proti Nečasové neexistuje a ty nepřímé nejsou dostatečné. Navrhl proto případ vrátit k první instanci, nebo zproštění obžaloby.
Byly odposlechy zákonné?
Podobný průběh má i kauza takzvaných poslaneckých trafik. Případ soudí soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová. Kvůli jednomu z jejích výroků v průběhu líčení se komplikace v soudním řízení ještě umocnily. Uplácení tehdejších poslanců funkcemi, aby se vzdali svých mandátů, měli mít na svědomí expremiér Nečas a jeho nynější žena Jana. Ti však jakékoliv uplácení odmítají, podle nich šlo o běžné politické jednání. S nimi pak zůstal stíhán ještě bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Který měl údajně zprostředkovávat korupční vyjednání mezi Nečasem a poslanci vedenými tehdejším šéfem poslaneckého klubu ODS Petrem Tluchořem.
Fotogalerie: - Demise Nečase
V překvapivý průběh vyústil výslech Miroslava Kalouska vloni v listopadu. Během líčení vyšlo najevo, že Obvodní soud pro Prahu 1 považuje odposlechy a zachycené SMS zprávy v této kauze za nezákonný důkaz, a jsou tedy nepoužitelné. Dosud soud k odposlechům námitky neměl. Později soudkyně Králová upřesnila, že za nezákonné označila pouze dvě SMS zprávy.
Názor senátu soudkyně Heleny Králové na důkazy, na nichž obžaloba případ staví, vyšel najevo, když státní zástupce položil dotaz Kalouskovi. Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Rostislav Bajger exministrovi financí při tom přečetl jednu ze zajištěných SMS. Proti otázce vystoupil obhájce bývalého premiéra Petra Nečase Adam Černý s námitkou, že tyto důkazy jsou nezákonné. Argumentoval místní nepříslušností soudu, který povolení k odposlechům vydal a také nedostatečným odůvodněním pro ně. Proto mají být z řízení vyřazeny.
Po pauze a krátké poradě senátu soudkyně oznámila, že námitce vyhovuje a otázku žalobce nepřipouští. „Mám to chápat tak, že ty odposlechy jsou nezákonné?“ zeptal se překvapený Bajger, což mu soudkyně potvrdila. Králová přitom otázky založené na odposleších při minulých jednáních v této kauze připustila. Soud v této kauze se pak zastavil. Soudkyně Helena Králová čelila kvůli svým krokům kárné žalobě před Nejvyšším správním soudem.
Nejvyšší správní soud ale Královou kárné žaloby kvůli jejímu postupu v kauze poslaneckých trafik zprostil. Smí opět soudit, do projednání kárné žaloby byla dočasně zproštěna funkce. Z dřívějška má za jiné pochybení snížený plat na jeden rok o 15 procent. Kárný senát doufá, že obě kárná řízení soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 ponaučí a přivedou k větší profesionalitě.
Nadřízení Králové trvali při projednávání Králové na jejím odvolání z funkce. Místopředseda pražského městského soudu Jan Kadlec při jednání uvedl, že Králová už na svou funkci nestačí. „Nehodnotíme to, jak paní doktorka rozhodla, nehodnotíme její právní názor. Podstatou kárné žaloby je to, že padlo rozhodnutí, které paní doktorka pak úplně otočila,“ uvedl Kadlec.
Podle něj Králová později lhala o tom, jak rozhodla v soudní síni. Snažila se tak nejspíš zakrýt svou chybu a nepochopení situace v jednací síni, domníval se Kadlec.
Z vyjádření Králové vyplynulo, že interpretaci svého výroku při hlavním líčení považuje za výsledek hlubokého nedorozumění. „Nebyla žádná změna názoru,“ uvedla Králová. Její obhájci spíše poukazovali na pochybení tiskové mluvčí a místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. Obě prý v komunikaci s médii postoj Králové zkreslily. „Aktérky si nebyly schopny důkladně vysvětlit, co je za problém a na co se média ptají,“ připustil předseda kárného senátu Karel Šimka. Zlý úmysl Králové se podle něj nepodařilo prokázat. Senát soudkyně Králové proto bude kauzu „trafik“ znovu rozhodovat.
Z původních podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, legalizace výnosů z trestné činnosti, sabotáže a organizované zločinecké skupiny zůstaly v této olbřímí kauze tak pojmenované trestné činy na papíře. Otcové, kteří neplatí výživné, dostávají tvrdší tresty, než aktéři kauzy Nagyová. Je proto na odbornou a možná i zákonodárnou diskusi, zda lze do budoucna podobným způsobem konstruovat trestnou činnost, povolovat rozsáhlé sítě odposlechů, zasahovat do zřízení státu, ovlivňovat exekutivu, když jsou výsledkem dosud nepravomocně odsouzené podmíněné tresty a v uvozovkách nezdaněné kabelky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
