„Je to blbost,“ předeslal nejdříve Jan Petránek a v poněkud expresivním vyjadřování ještě okamžik zůstal. „Mám pocit, že jsou tady všichni praštění, když o tom stále dokola zaznívají nějaké teorie a výroky,“ dodal.
Podle něj je velkým problémem to, že přístup, který i mnozí politici u nás zastávají a vštěpují ho občanům jako jediný správný, jde především proti našim – českým zájmům. „Pokud si někdo myslí, že když bude stále opakovat něco o páté ruské koloně, která tu u nás působí a má kdovíjaké záměry a cíle, že tím uškodí hlavně Rusku, je na omylu. Škodí jen naší zemi. Protože snahy jsou patrné – udělat z nás někoho, kdo bude poslušný a kdo bude sloužit záměrům jiných,“ řekl dále Petránek.
Cíl je prý jediný: Destabilizovat a nahrát jen jedné zemi
Podle něj je Rusko nyní ve velmi složité situaci, snaží se dostat z pozice na kolenou, do které je dostal Západ sankcemi. „Všichni je ničí. Ovšem ne tak, jak tomu bylo v předchozích válkách – tedy zbraněmi – ale tentokrát byla zvolena jiná taktika. Ničí je ekonomicky. I zde je přitom cíl, pokud vezmeme v potaz veškeré širší světové souvislosti, jasný. Destabilizovat, aby se dál rozproudil odbyt zbrojního průmyslu. Zajímavé totiž je, že zatímco u nás zaznívají apely na nebezpečí nějaké páté kolony a jejího působení na našem území, Američani přes svůj proklamovaný odstup k Rusku, s ním dál kšeftují – například s raketovými pohony. Oni potřebují vyšachovat jiné partnery pro obchody se zbraněmi – ve svůj prospěch. Jen jim to totiž pomůže ekonomicky, na rozdíl od těch ostatních zemí,“ konstatoval dále Petránek pro ParlamentníListy.cz.
Připomněl pak i další fakta v souvislosti s vývojem v Rusku, který dle jeho mínění nejde zastavit. „Vezměte si, že za posledních zhruba dvacet let zmizelo z mapy bývalého Sovětského svazu téměř 30 tisíc vesnic a menších městeček. Problémy mají i města s počtem obyvatel nad 100 tisíc – třeba kvůli infrastruktuře. Rusko prostě ten vývoj dál řešit musí – i navzdory sankcím a snahám o ekonomickou likvidaci. Pokud tam před časem bylo až kolem 3 milionů letišť – samozřejmě malých, ze kterých létaly například letadla typu Cessna apod. – a nyní jich je desetina, je zřejmé, že bude potřeba opět pracovat dál na tom, aby spojení mezi jednotlivými regiony a městy mohlo fungovat. Je to důležité pro rozvoj obchodu a ekonomiky. Číňané to moc dobře vědí, proto je přirozené, že se snahy o hospodářskou spolupráci budou ubírat tímto směrem. Vždyť i v Číně vyrostlo v posledních letech 40 tisíc nových malých soukromých letišť,“ doplnil některé konkrétní informace, které neustále sleduje, Jan Petránek. I když je on sám velice zkušeným novinářem, komentátorem a zpravodajem, který působil dříve v Sovětském svazu, a zažil na vlastní kůži to, jak se tehdejší totalitní režim uměl vypořádávat s těmi, co odmítali být poslušní (Petránkovi vyrazili například čtyři zuby), v poslední době se ve svých komentářích vyjadřuje objektivně (tak, jak to dělal celý život) a pozitivně spíše prorusky. Odmítá však, že by za tím byl jakýkoli příklon k ideologii, či přesvědčení nebo posun obdivu směrem k této světové velmoci. Přesto byl za své názory Jan Petránek již i veřejně pranýřován a podezírán, že jimi napomáhá právě takzvané „páté ruské koloně“ u nás působící. O její existenci hovoří přitom i naši známí politici opakovaně.
Například, když vloni na podzim prosáklo na veřejnost, že předseda komunistů Vojtěch Filip byl na výletě v Rusku, vyslovil se první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek tak, že to je nepřijatelné. Uvedl dokonce, že pokud se od Filipa sněmovna nedistancuje, bude to znamenat prý „další zhanobující úder české zahraniční politice po všech škodách, které už způsobil pan prezident Zeman“. Dokonce pak ani v Interview ČT24 Kalousek nešetřil hlavu státu ani v otázce ruské politiky a nepřímo ho označil za „pátou kolonu“ Vladimira Putina.
Jsme nejvíc zasaženi pátou kolonou Ruska, říká Kalousek i Bursík
„Jsme země, která je nejvíc zasažená pátou kolonou ruské propagandy, a vidíme ji mezi velmi významnými i nejvyššími představiteli. Jsou tady zástupci Putinovy páté kolony, vědomí podporovatelé Putinova zájmu v České republice. Nelze o tom pochybovat u Vojtěcha Filipa, nelze o tom pochybovat u prezidenta republiky,“ řekl tehdy Kalousek. A není sám.
Podobně se vyjádřil i předseda strany LES Martin Bursík.
„Stále je mezi námi mnoho těch, pro které pojmy jako pravda či zásadovost nic neznamenají. V komunistické normalizaci se cítili jako ryby ve vodě a teď si spolu s Vladimirem Putinem, stýskají po dobách minulých. Těžko se to chápe, ale imperiální Rusko má v naší zemi řadu příznivců a podporovatelů, nejen mezi členy a voliči KSČM. Trpělivě ruskému vlivu vytvářejí cestu v nových podmínkách demokratického státu, jejich úkolem je zpochybňovat zločiny minulosti a dnes například okupaci Ukrajiny i rizika z toho plynoucí. Jsou to nakoupení i dobrovolní agenti Ruska, pohrobci časů zašlé slávy socialismu,“ uvedl v jednom ze svých blogů na Aktuálně.cz Bursík.
A jak dodal, nejsou to jen oni, kdo dnešní rizika bagatelizují. Na jejich stranu se prý nevědomky přidávají lidé, kteří – v důsledku absence zažité zkušenosti s totalitou – riziko současného Ruska prostě podceňují.
Bursík: Putin obnovuje impérium a nebere přitom ohledy na demokratická pravidla
„Nevidí, či nechtějí vidět, že Putin obnovuje impérium a nebere přitom ohledy na demokratická pravidla, která ctíme v civilizovaném světě. Těžko rozlišit, kdo je de facto pátou kolonou Ruska a kdo je prostě ‚jen‘ naivní,“ uvedl Bursík.
Nejnověji termín ,,pátá kolona" použil v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, podle kterého zástupci ruské páté kolony sedí i v parlamentu (rozhovor čtěte ZDE).
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Co je to "pátá kolona"? Jak se tento výraz zabydlel?
Sousloví „pátá kolona“ poprvé použil frankistický generál Mola za občanské války ve Španělsku v letech 1936–39. Když se ho zeptali, která ze čtyř fašistických kolon dobude Madrid, odpověděl, že to bude kolona pátá, složená z Frankových přívrženců ve městě. Od té doby se výraz „pátá kolona“ stal termínem pro označení politické skupiny víceméně tajně působící proti svému státu a rozšiřující ideologii či politiku protivníka.
K prosazování svých zájmů využívají nátlakové skupiny uvnitř jiného státu všechny vlády. Sověti podporovali své příznivce v kapitalistických státech ve formě mírových hnutí, stoupenců jaderného odzbrojení atp. Samozřejmě i západní vlády podporovaly různé odpůrce režimů v tzv. táboře míru a socialismu. Nikdo dnes nepopře přímou finanční podporu chartistů u nás, či vysílačů Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, které šířily myšlenky socialismu nepříznivé a pomáhaly ideovému rozvratu.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Johna Boka, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma,či Daniela Kroupy
autor: Alena Hechtová