40 zemí ze 193, to Putina nesrazí. Šándor a vojenská změna na Ukrajině

06.04.2022 4:44 | Analýza

„Putin nemá kam couvnout. Potřebuje pro sebe a domácí veřejnost vítězství. Sankční režim ze 193 zemí sdružených v OSN podporuje 40 zemí. Nikdo z Afriky, nikdo z Jižní Ameriky, nikdo z Blízkého a Středního východu se na stranu západního světa nepostavil. Dává to Putinovi psychický pocit, že to není úplně jednostranné. Zároveň mu to dává prostor pro nikoliv okamžité, ale v nějakém horizontu přeorientování se ve větší míře na země jako je Indie, Pákistán další. Tady pořád prostor Rusko má. To mu zajišťuje, že ho sankce nemůžou srazit na kolena,“ domnívá se bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor.

40 zemí ze 193, to Putina nesrazí. Šándor a vojenská změna na Ukrajině
Foto: Repro Youtube
Popisek: Bývalý šéf vojenského zpravodajství, generál Andor Šándor

Sledujeme nový vývoj války na Ukrajině a změnu strategie Ruska? Stahují se ze severu a soustřeďují se plně na východ a jih ukrajinského území?

„Vyjádření ruského ministra obrany Šojgua bylo v tom směru, že se budou soustředit na Donbas. U Ruska je velmi důležité komentovat ne to, co říkají, ale to, co dělají. Náznaky přesunů jsou. Vyplývá to z toho, že na severu a nahoře u velkých měst zřejmě neuspěli tak, jak chtěli. Byť jsem byl vždy přesvědčen, že jejich cílem nebylo obklíčit a dobýt Kyjev, ale rychle proniknout do centra, obsadit vládu a přinutit Ukrajinu ke kapitulaci. To se nepovedlo. Potom se snažili tlakem na Kyjev podle mě působit na ukrajinskou vládu tak, aby byla vstřícná k jednáním a možným výsledkům,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz bezpečnostní expert, generál v záloze Andor Šándor.

„Hlavní politický cíl – jak to čtu já, a odpovídá tomu i vojenská povaha konfliktu – se podařilo naplnit. A sice to, že Ukrajina nebude členskou zemí Severoatlantické aliance. Z tohoto důvodu vidíme změnu povahy té operace, že není třeba už tlačit na Kyjev. Ale jsou tu dvě zbylé důležité věci z ruských požadavků. To je Krym a dvě separatistické republiky,“ upozorňuje.

Rusové se budou snažit odříznout Ukrajinu úplně od moře

„Koncentrací na jih a jihovýchod se budou Rusové snažit odříznout Ukrajinu nejen od přístupu k Azovskému moři – což už se zřejmě stalo – ale také od Černého moře. Tím by vlastně úplně odřízli Ukrajinu od moře, což by byla velká komplikace pro Ukrajinu jako do této doby přímořský stát. To by mělo ekonomické, obchodní a jiné velmi silné dopady,“ zdůrazňuje bývalý šéf vojenské rozvědky.

„Zásobování ukrajinské armády především ze západního světa, dodávky zbraní a munice, budou komplikovanější pro vojska rozmístěná v jižní části Ukrajiny, kde jich je nejvíce. Tady budou muset postupovat po dlouhých zásobovacích kolonách, které se mohou stát cílem ruských raketových i jiných útoků. Obsazení celého spodku Ukrajiny by dávalo Rusům silnější pozici při vyjednávání o osudu Doněcka, Luhanska a Krymu. Tady se budou potvrzovat politické záměry těmi záměry vojenskými,“ objasnil.

Pokud se skutečně Rusové prioritně zaměří na Donbas, Luhansk a pobřeží Černého moře, jak tím stoupá jejich šance na dobytí těchto území? Zároveň s tím by i Ukrajinci přeskupili své síly hlavně do této oblasti.

„Viděl bych tu dvě rozdílné taktiky. Boj ve městech nebo na přístupech k městům je něco jiného než boj na široké frontě. Ukrajinská taktika je velice dobrá při používání decentralizovaných sil proti jednotlivým kolonám tankových jednotek, ale i kolon zásobovacích. Slavila úspěch, což je nepochybné. Otázka je, do jaké míry tato taktika může slavit úspěch na široké frontě. Obávám se, že v jihovýchodní části Ukrajiny mohou Rusové více využít svoji početní převahu v manévrovém boji. Není vyloučeno, že by mohli obklíčit větší části ukrajinské armády, která je tam rozmístěna. V případě obklíčení této armády a jejího odzbrojení by se jim uvolnily ruce k dalším možným vojenským operacím na Ukrajině,“ uvedl Andor Šándor.

„Rusko podle mě bude věnovat pozornost zásobování a dodávkám zbraní. Může nadále útočit raketami na místa, kde na hranicích s Polskem a podobně byly tyto dodávky realizovány. Zřejmě toto bude jejich cíl. Zamezit, aby byla Ukrajina dále zásobována a vyzbrojována ze Západu,“ upozorňuje.

„Na jihu se Rusku od počátku dařilo viditelně lépe než okolo velkých měst. Do jaké míry může Ukrajina posílit svoje jednotky na jihu, neumím říci, protože gerilový způsob boje, který se vyplácel u velkých měst, nemusí fungovat při boji na široké frontě v prostoru Doněcka a Luhanska. Jestli se budou Rusové snažit dvojí operací – jak z moře, tak z pevniny – obsadit Oděsu, to uvidíme, zda na to budou mít sílu. Vedlo by to ale k tomu, co už jsem říkal - ke kompletnímu odříznutí Ukrajiny od moře,“ vysvětlil.

Sankce nemůžou Rusko srazit na kolena

Anketa

Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?

94%
hlasovalo: 65325 lidí
Západní země zavedly proti Rusku sankce, což je pochopitelné, Po masakru v Buče patrně ještě více zesílí. Mohou však sankce zastavit prezidenta Putina v jeho záměrech na Ukrajině?

„Myslím, že ne. Putin nemá kam couvnout. Potřebuje pro sebe a domácí veřejnost vítězství. Měli bychom si říci, že sankční režim ze 193 zemí sdružených v OSN podporuje 40 zemí. Nikdo z Afriky, nikdo z Jižní Ameriky, nikdo z Blízkého a Středního východu se na stranu západního světa nepostavil. Dává to Putinovi psychický pocit, že to není úplně jednostranné. Zároveň mu to dává prostor pro nikoliv okamžité, ale v nějakém horizontu přeorientování se ve větší míře na země jako je Indie, Pákistán další, které se nepřidaly na stranu Západu. Často se zapomíná, že jednou takovouto velkou zemí, která je i členskou zemí NATO, je i Turecko. Tady pořád prostor Rusko má. To mu zajišťuje, že ho sankce nemůžou srazit na kolena. A čím více sankcí z naší strany, tím více to bude mít negativní dopad na nás. Musíme si to říct na rovinu a připustit,“ konstatuje generál.

Co by Rusko přimělo k tomu, aby přistoupilo k nějaké dohodě o zastavení bojů?

„Nic méně než to, co si vytyčilo na začátku. To hlavní se jim splnit podařilo; pořád tu jsou sporné body, pokud jde o uznání Krymu a vyřešení problematiky ruskojazyčného východu Ukrajiny. Z tohoto bude Rusko obtížně slevovat. Otázka bude, jaký způsob řešení těchto neuralgických bodů bude nakonec dohodnut a přijat. Potíž je, že ukrajinský prezident Zelenskyj nemůže politicky ustát to, že by se toho vzdal,“ míní Šándor.

„Na druhou stranu, možnost, že tento konflikt zamrzne na roky – že Ukrajina bude mít de iure tato území, ale de facto je nebude kontrolovat – je přesně to, čemu se chtějí všichni vyhnout. Proto i Zelenskyj volá po referendu, které by takovéto rozhodnutí mělo posvětit. Jenomže, jak chcete udělat referendum na území, kde se bojuje, v zemi, kde deset milionů lidí opustilo své domovy a čtyři miliony jsou mimo území Ukrajiny...“ povzdechl si.

Obrysy dohody jasné, její dosažení a naplnění velmi komplikované

„Jedna věc jsou nějaké obrysy dohody; druhá, jak se k nim dospěje. Samozřejmě s tím, že tu budou muset být garance pro Ukrajinu. Chce je na úrovni bezpečnosti článku 5 Aliance. Tady vidím velmi sporné a problematické, že se zavážou země jako Kanada k tomu, že bude bránit Ukrajinu v případě napadení i v situaci, kdy s ní nemá žádnou sdílenou hranici a podobně. Je to technicky složité a problematické. Obrysy dohody jsou zřejmé, jejich dosažení a naplnění – a že si obě strany budou věřit – vidím jako velmi složité a komplikované,“ domnívá se bezpečnostní expert. 

Může být válka – zvláště její horká a intenzivní fáze – ještě dlouhá?

„Záleží to na tom, jaký vojenský cíl má operace na jihovýchodě. Jestli je to ten, o kterém jsem spekuloval, potrvá to přesně tak dlouho, dokud se ho nepodaří naplnit. Osobně nesdílím názor, že do 9. května to bude chtít mít Putin hotové. Toto nemusí být vůbec reálné. Pokud jsou cílem jenom další územní zisky a tlačit na ukrajinskou vláda k tomu, aby dohodu přijala, nemusí to dlouho trvat. Všechno záleží na tom, jak politicky je přijatelné pro ukrajinského prezidenta a vládu akceptování ruských požadavků v kontextu dalšího ničení země a ztrát na lidských životech jak mezi civilisty, tak i mezi ukrajinskými vojáky, které nepochybně nejsou malé,“ zdůraznil na závěr Andor Šándor.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…