Jan Petránek i přes zdravotní obtíže spojené s jeho věkem (81 let), pozorně sledoval vše, co se v uplynulých týdnech kolem první přímé volby prezidenta v Česku dělo. Ke kandidátům, kteří o víkendu v prvním kolem volby vypadli, se nijak detailně nevyjadřoval, pozornost však upřel na finalisty – tedy Miloše Zemana (SPOZ) a Karla Schwarzenberga (TOP 09).
„Když jsem slyšel konečné výsledky, nesdílel jsem úplně takový optimismus, který zazníval z mnoha stran o jasném vedení obou těch pánů. Stačilo vzít kalkulačku a udělat několik výpočtů. Třeba to, že pokud byly dvě pětiny Čechů doma a k urnám nepřišly, většina z těch zbývajících voličů volila kandidáty, kteří nakonec neuspěli. Skutečnou zřetelnou podporu tak Miloši Zemanovi i Karlu Schwarzenbergovi vyjádřilo z celkového počtu Čechů oprávněných volit jen 14, 97 (Miloš Zeman) a 14,27 procent (Karel Schwarzenberg) občanů. Sečteno to znamená, že tito pánové získali dohromady oba dva ani ne 30 procent hlasů od všech Čechů,“ uvedl dlouholetý komentátor a zpravodaj mimo jiné pro Hlas Ruska. (Pozn. red.: Odlišnosti ve výpočtu vznikají tím, že Jan Petránek pracuje s ideou, že je třeba brát v potaz všech 100 procent občanů oprávněných volit, kteří i tím, že k volbám nepřišli, svůj názor také nějakým způsobem vyjádřili.) Podle něj je to při historicky první volbě hlavy státu žalostně málo a vypovídá to o naprosto bídném obrázku české politické reprezentace.
SLEDUJEME téma: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA
Přesto, pokud se někdo domnívá, že se prvním kolem přímé volby prezidenta stalo Česko centrem zájmu světových médií (nejen sousedních zemí), hluboce se mýlí. „Svět té naší volbě nepřikládal žádnou zvláštní důležitost, šlo jen o volbu prezidenta v malé zemi uprostřed Evropy,“ konstatoval Petránek. Připomněl však, že vedle sousedních zemí, které přece jen sledují, kdo se u nás prezidentem stane, zcela logický zájem má Rusko. „Je to pochopitelné, že si opět jak oni, tak i u nás začínáme uvědomovat, že Čechy a Rusko tvoří jednu spojnici ekonomických zájmů,“ podotkl dále Petránek.
Zeman na Východ, kníže na Západ? Hloupost...
Jelikož se však vyskytují v souvislosti s přímou volbou prezidenta i různé úvahy o tom, který z kandidátů by směřoval zemi na Východ a který na Západ, nabízí se otázka, zda je to opravdu takto jednoduše odhadnutelné. Dle očekávání Petránek uvedl, že by bylo hloupé radikálně podsouvat jednomu z mužů příklon k Rusku a druhému k USA.
Psali jsme:
„Ta vize – kníže směrem na Západ a Zeman na Východ, je nesprávná. Možná každý někam inklinuje, nicméně v rámci mezinárodní politiky se nelze vyhraňovat. Tyto teorie jsou tedy nadsazené – i s ohledem na to, že prezident nemá takovou sílu, pravomoci, aby to výrazně ovlivnil. Tu sílu má především vládní politika. Navíc, jelikož si poprvé volíme hlavu státu, teprve se ukáže, až na Hrad jeden z těch mužů dosedne, zda třeba nebude usilovat o nějaké zvýšení pravomocí a vlivu. Možné to je, ale v tuto chvíli to je pouze na bázi teorie. Směřování na Východ či Západ a kdo kam se tedy opravdu v tuto chvíli dá těžko komentovat,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jan Petránek.
Schwarzenberg by záležitosti rozplétal, Zeman rozsekl rovnou
Podle něj je jisté jedno – na novém prezidentovi bude, aby ovlivnil politický vývoj v zemi a případně ho nějak urychlil. „Jisté je, že zatímco Karel Schwarzenberg by ten gordický uzel rozplétal, u Miloše Zemana se dá očekávat, že by do něj rovnou sekl. Zeman je totiž tvrdý politik, který by současné vládě zřejmě neodpustil žádný z jejích prohřešků. Usedne-li na Hradě on, jen se dá doufat v to, že zůstane nad věcí a nebude se mstít lidem, kteří za ním kdysi v minulosti nešli, či ho nějakým způsobem zklamali. Dle mého, pokud by došlo k nějaké dohodě mezi současnou ČSSD a Zemanem, bylo by to nadějnější pro občany i pro celý politický vývoj u nás,“ pokračoval Jan Petránek.
Jak dodal, pokud se na Hrad dostane „kníže Karel“, bude tam mít současná vláda svého vyslance a on za ni bude třeba i v některých chvílích politicky pykat. „To si tak noblesní člověk, jakým on je, snad ani nezaslouží,“ podotkl zkušený novinář na adresu Karla Schwarzenberga.
A kdo má podle Petránka větší naději ve volbě uspět? „Karty jsou rozdány tak, že se vítězství dá očekávat o pomyslná rachitická prsa. Kdo bude vepředu, ovlivní samozřejmě i tyto dny. Mezi oběma kandidáty, dle mého, není žádná animozita, nepřátelský vztah. Ovšem ty tábory lidí, kteří jim připravují volební kampaně, na tom jsou, dle mého, jinak. Proto se dá očekávat, že v obou případech dojde k maximální mobilizaci sil, která může být až nepříjemná,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Petránek svůj pohled na klání o Pražský hrad.
Kdo je Jan Petránek?
Jan Petránek se stal redaktorem zahraniční rubriky Československého rozhlasu již v roce 1951. Od začátku se zaměřil na studium mezinárodních vztahů, zvláště na problémy velmocenské strategie a od začátku kosmické éry také na otázky kosmonautiky. V r.1961–62 byl stálým zpravodajem Čs.rozhlasu v Indii, pak v SSSR a později v řadě dalších asijských zemí. Za účast ve vysílání Československého rozhlasu proti okupaci v r. 1968 mohl pak po celých 18 let pracovat pouze jako topič v továrně MITAS na Zahradním městě. Patří mezi signatáře Charty 77. Psal do samizdatových Lidových novin a po Listopadu 1989 byl jejich redaktorem až do odchodu do důchodu v r. 1993. Od té doby je na tzv. „volné noze“, spolupracuje nejčastěji s rozhlasem a televizí. Napsal řadu písňových textů, ale i povídek a komentářů pro svou milovanou skupinu přátel ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
