Která hlava státu nejvíce poškodila naši zemi?Anketa
Za dvojaký a velice pokrytecký považuje Petr Žantovský přístup našich většinových médií a novinářů k aktuální situaci na Ukrajině, protože se většinou koncentruje do konstatování, že největším původcem všeho zla je ruský prezident Putin. „Velice názorně se to znovu projevilo v těchto dnech. Jak informoval server Novinky.cz, už delší dobu probíhá tiché zákulisní vyjednávání Vladimíra Putina s německou kancléřkou Merkelovou o schůdném vyústění ukrajinského dramatu. Konkrétně je na stole návrh na docela regulérní obchod,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Podmínkou Ruska je, že státy Evropské unie přestanou zpochybňovat legitimitu z referenda vzešlého připojení Krymu k Rusku a nepřipustí vstup Ukrajiny do NATO. „Za to je Rusko připraveno nejen vzít na vědomí snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie, ač to odporuje dávným dohodám Bushe a Gorbačova, na nichž de facto vznikla moderní Ukrajina. K tomu Rusko přidá návrh nové smlouvy o dodávkách plynu a ropy na Ukrajinu s nepoměrně vlídnějšími podmínkami, než o jakých se jednalo dosud,“ přibližuje Petr Žantovský, co má být obsahem vyjednávaného obchodu.
Za takovou bojovnost by se Pehe dočkal v Bílém domě pochvaly
Navrch ruský prezident Putin slíbil mnohamiliardové kompenzace ztráty, kterou Ukrajina utrpěla tím, že si Rusko po připojení Krymu přestalo pronajímat přístav v Sevastopolu pro svoji černomořskou flotilu. „Reakce českých médií na tyto informace je vskutku podivuhodná. Obsahem a významem navržených dohod se nezabývá téměř žádné z nich navzdory tomu, že jde o zatím jediné reálné řešení, které by mohlo pomoci vést ukrajinský konflikt ke smíru. Naopak, velká část médií, včetně veřejnoprávních, se omezila na suché konstatování, že ´kdosi ze špiček EU´ vyjednává za zády unijních orgánů s Ruskem,“ podivuje se mediální odborník.
Psali jsme:
Podtón takového konstatování bývá obyčejně opovržlivý, jako by se jednalo o zradu nějakých ideálů. „Ale co má být tím ´ideálem´? Válka, vraždění, ničení, utrpení? To by korespondovalo s náhlým vzepětím militantních nálad mezi českými publicisty. Hezky to předvedl například Jiří Pehe. Za takovou míru bojovnosti by ho asi pochválili v Bílém domě. Ale v Luhansku, kde umírají lidé? Těžko. Pro osvěžení historické paměti by stálo za to nalistovat si české noviny z období amerického bombardování Bělehradu. Vsaďte se, že pod těmi nejradikálnějšími válečnickými články najdete podepsané tytéž autory,“ je přesvědčen Petr Žantovský.
Ministr zahraničí se chce zalíbit Bruselu tím, že bude papežštější než papež
S jistou dávkou fantazie si prý lze představit, proč válkománii propadají někteří čelní politici, nejčastěji asi ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Patrně dospěl k názoru, že když bude papežštější než papež, zalíbí se v Bruselu, což se v budoucnu může hodit při snaze dopracovat se v unijní centrále k nějakému ještě zajímavějšímu pašalíku. Nebo je to prostě jen dílo Zaorálkovy naprosté diplomatické nezkušenosti a jistého ostravského fanfarónství. Co však vede k obdobným záchvatům válečnických tužeb české novináře, vědí snad opravdu jen oni sami,“ podotýká mediální analytik.
Druhé dnešní téma se týká sankcí, jimiž chtějí mezinárodní struktury trestat Rusko za jeho – ať už skutečnou, či domnělou – účast v konfliktu na Ukrajině. „Naše média v čele s Českou televizí o nových a nových sankcích referují s velikým nadšením. Předkládají údajné dopady sankcí na ruskou ekonomiku jako likvidační. Skutečná čísla se však zpravidla nedovíme. Přitom by stačila prostá tabulka: na jedné straně vyčíslení ztrát ruského exportu následkem sankcí a na druhé straně ztráty například evropských, zejména investičních, ale i exportních – viz aktuální ruský zákaz dovozu potravin ze zemí EU a USA – aktivit v Rusku,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Rozhodnutí o sankcích si bere za rukojmí obyčejné lidi
Všímá si také toho, že se téměř nemluví o tom, že Rusko přechází v obchodování se zeměmi BRICSu (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) na zlatý standard. „A už vůbec ne o tom, jaký dopad to bude mít na sílu amerického dolaru. Chtít ale po českém novináři vcelku jednoduché zamyšlení, že sankce zkrátka nemohou být dobré, neboť postihují všechny, nejen vytčený cíl, a dokonce iniciátory citelněji, a tudíž že rozhodnutí o sankcích je jen politický avanturismus, který si bere za rukojmí obyčejné lidi na obou stranách nové železné opony, to už by asi bylo z říše snů,“ domnívá se mediální odborník.
Přitom právě tato jím zmíněná úvaha by jako jediná svědčila o rozumném a odpovědném nazírání příslušného novináře na událost v celém jejím kontextu. „Jsme však svědky nazírání na událost pouze v její povrchně viditelné, efektní slupce. Často v této rubrice Týden v médiích říkám, že naši novináři volí snadnější, bezpracnější, méně bolestivé cesty. V tomto případě snad už nejde ani o pracnost. Tady jde o obyčejnou lidskou empatii – a její absenci,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Soustavná masáž médií paradoxně přihrává sympatizanty Rusku
Na závěr si nechal v minulých dnech zveřejněný průzkum, podle něhož skoro dvě třetiny Čechů nedůvěřují Evropské unii. „Tato důvěra meziročně klesá, a to docela rapidně. Souběžně s tím z jiného průzkumu vyšlo, že většina české populace nepovažuje Rusko za hrozbu pro naši národní bezpečnost, neřku-li identitu. Mám za to, že obě informace spolu souvisejí. Čím víc unijní struktury a politické elity tlačí na ukrajinskou pilu, tím méně vzbuzují důvěryhodnost u veřejnosti, protože to tlačení je nápadné,“ vysvětluje mediální analytik.
Právě proto si občan nejspíš řekne, že za tím nemůže být nic jiného než nějaký geopolitický, a tedy finanční zisk. „A je-li mediální rovnice postavena tak, že si lze vybrat jen mezi dvěma póly – Ruskem a Evropskou unií, pak tato soustavná mediální masáž přihrává sympatizanty Rusku. Potom se novináři diví, jak je to možné, vždyť se přece tolik snaží, aby se občanovi dostalo té jediné povolené pravdy, a on se stejně orientuje jinak, dokonce zcela opačně,“ poznamenává Petr Žantovský.
Nyní se říká, že Česká televize lže, jako když Mladá fronta tiskne
Chybu domácích sdělovacích prostředků vidí v tom, že většinově rezignovaly na tržní princip. „Média se přestala zajímat, přesněji, připustila, aby novináři v nich zaměstnaní ignorovali, jaký je zájem veřejnosti, co veřejnost chce a potřebuje, čím žije, jak si buduje své hodnotové normy a v co případně věří. Tím se média, především ta mainstreamová, dostávají do fatální izolace. Na sklonku minulého režimu se říkalo: Československá televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Nedávno jsem slyšel obdobnou průpovídku: Česká televize lže, jako když Mladá fronta tiskne,“ říká mediální odborník.
Připomíná také, že čas od času se vydavatelé periodických tiskovin zamýšlejí nad tím, proč jejich prodaný náklad meziročně klesá v průměru o deset procent. „Vyčítají to internetu. Internet ale tuto tendenci nespustil, ten jen dodal nenasycenému čtenáři chtivému informací náhradní zdroj. A čtenář zjistil, že – alespoň zatím – je internet platforma dostatečně široká, a tím i dostatečně pluralitní a dosud nezglajchšaltovaná jediným povoleným názorem na cokoli jako ona mainstreamová média, a že tam tedy dosud lze najít svobodnou výměnu informací a názorů,“ zdůvodňuje Petr Žantovský odklon od tradičních novin, ale i televize a v menší míře i od rádií.
Čtenáři i diváci stále ještě v Česku upřednostňují svobodu před diktátem
„Čtenář i divák totiž, ať se to našim bohorovným novinářům líbí, či nikoli, stále ještě volí svobodu před diktátem. Média by tomu měla tleskat, zvlášť u příležitosti 25. výročí listopadu 1989. Zdá se však, že je většinový názor našich novinářů na tento fakt spíše opačný. A to na celé škále – od nepochopení až k totálnímu znevážení. Jiná průpovídka říká, že to nejhorší na demokracii jsou voliči. Soudě podle našich mainstreamových médií se zdá, že jsou přesvědčena, že to nejhorší na svobodě tisku jsou čtenáři a diváci. A to nejhorší na svobodě slova je to, že ji mohou užívat všichni, ne jen ti vyvolení, například novináři,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
