Cizinci na práci: Poláci přivezou Ukrajince, ten skončí u nás. Vyhodí ho z práce, zůstane tady. Přijedou Mongolové a Indové

25. 9. 2018 13:05

REPORTÁŽ Hospodářské lobby si opětovně prosadily větší příliv pracovníků, migrantů ze zemí mimo EU. Zaměstnanecké karty se budou vydávat nejen Srbům, ale také budou určeny pro stovky zájemců z Mongolska a Filipín. Hospodářská komora požaduje na státu až 200 000 nových pracovníků ze zahraničí každý rok. Přitom v České republice nevíme, kolik zde vlastně máme žijících či pracujících cizinců! Ráj prostředníků na ambasádách a konzulátech na Ukrajině i ve Vietnamu pokračuje zdá se nerušeně dál. A o etickém vztahu mezi zaměstnavatelem a zahraničním zaměstnancem si můžeme nechat jen zdát. To vše zaznělo na plzeňské besedě o pracovní migraci, na které vystoupili za konsorcium nestátních neziskových organizací, pracujících s cizinci Misha Volynski, terénní pracovník Diakonie Českobratrské církve evangelické Viktor Rumpík, za cizineckou policii mjr. Stanislav Mraček a Václav Dohnal z oboru azylové a imigrační politiky MV ČR.

Cizinci na práci: Poláci přivezou Ukrajince, ten skončí u nás. Vyhodí ho z práce, zůstane tady. Přijedou Mongolové a Indové
Foto: Václav Fiala
Popisek: Beseda o zahraničních zaměstnancích

Hned na začátku akce bylo jasné, že uměle vytvořená hesla, kterými se chlubí plzeňská metropole a kraj, tedy například Bezpečné město nebo Nejlepší místo pro život, mají k realitě neskonale daleko.

Anketa

Zvažujete, že v senátních či komunálních volbách odevzdáte hlas alespoň jednomu kandidátovi ČSSD?

5%
95%
hlasovalo: 8431 lidí

Rychle nabrat – a…

K zodpovědnosti zaměstnavatelů uvedl moderátor akce, předseda družstva Družba a spolupracovník Západočské univerzity Lubomír Lupták, že se mu nezdá, že by zaměstnavatelé byly nuceni mít zodpovědnost za zaměstnance. Na to reagoval Viktor Rumpík: „Jako sociální pracovník každý den přicházím do kontaktu s dotyčnými lidmi. Převážná část zahraničních zaměstnanců jsou nasmlouváni pracovními agenturami. Některé velké podniky jako třeba Daikin nebo Panasonic se snaží si přetahovat lidi do kmenu, přeplácet agentury a snaží se nabídnout i možná trochu lepší perspektivu pro pracovní migranty. Nevím, do jaké míry to je určitý kalkul a jak to bude fungovat, pokud přijde z konjunktury zase recese. Jestli ty velké podniky jsou schopny zajistit ubytování a dobré pracovní podmínky srovnatelné s kmenovými zaměstnanci. Nevím, jestli toto bude platit třeba za pět let“.

Nyní podle Rumpíka dochází k trendu, kdy pracovní agentury shání opravdu mnoho pracovníků a velké podniky nabízejí poměrně dobré pracovní podmínky. „Bohužel velmi často se setkáváme s tím, že velké agentury sem přivážejí Ukrajince na krátkodobá pracovní víza. Ve chvíli, kdy dojde k tomu, že ten pracovník se znelíbí nebo nevykonává svoji práci jak by měl, což se stává, protože ne každý je bezchybný, tak jej potom vyhodí. A protože agentury práce mají pod sebou ubytovny, tak většinou ubytování je vázáno na pracovní smlouvu. Pak dochází k tomu, že zaměstnavatelé sem lákají stovky a tisíce pracovních migrantů a nakonec ty, kdo se jim nelíbí nebo kdo poruší nějaké marginální prohřešky, jsou vyhozeni doslova na ulici – z ubytoven i práce. A zůstávají bez příjmů“.

Fotogalerie: - Benefice pro neziskovou organizaci Helppes

Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...
Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...
Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...
Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...
Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...
Benefiční vánoční večírek pro neziskovou organizac...

Není cesty zpět?

V takovém případě by se měli vrátit zpátky. „Než ale proběhne správní řízení, skončí tříměsíční doba toho víza. Zodpovědnost zaměstnavatelů je v tom, že sem ty lidi berou a měli by se o ně postarat i v případě, kdy to neklapne,“ zdůraznil Rumpík. „Měli by také zajistit nějaké podmínky pro ubytování. Je tu velký fenomén ubytování v nebytových, respektive neschválených ubytovnách, tedy nelegálních, a je tu rovněž velký fenomén privátních bytů. Praxe a chování se nezměnilo. Stále se objevuje vykořisťování, stále jsou nevyplacené mzdy a někdy se jedná i o případy, které hraničí s obchodem s lidmi,“ překvapil přítomné zcela otevřeným konstatováním.

Volynsky k tomu uvedla, že zaměstnavatelé hrají klíčovou roli v migračních i integračních procesech. „Zatím se jedná o výjimky, kdy zaměstnavatelé se chtějí zapojit do různých opatření. Hovoří se o tom, že někteří budou omezovat nebo dokonce zastavovat výrobu, když nebudou mít další zaměstnance. V tomto období by se alespoň z části měli starat o život zahraničních pracovníků, kteří sem přijedou. Můžete sem přivézt i rodiny, ale to už není o ubytovně. Je třeba se domluvit s místními školami, s neziskovými organizacemi, které budou připravovat děti na školu. O toto všechno by se mohly pokoušet alespoň velké společnosti, ale zatím je těch kladných případů velice málo. A také jazykové kurzy jsou nezbytné. V Poslanecké sněmovně se zadrhla novela cizineckého zákona,“ pokračovala dále představitelka neziskovek. „Tam se to zatrhlo, že integrační kurzy nemají žádný smysl, že přece nemluvíme o migrantech, ale mluvíme o cizincích. Z toho jsem pochopila, že cizinec je ten, který si tu něco odpracuje a zase odjede. A to je jedna z největších chyb. Že mluvíme o těch zahraničních pracovnících jako o někom, kdo přijede a zase odjede. Realita je jiná, když se člověk podívá na statistiky, cizinci se tu mají zájem usazovat a můžeme jen doufat, že až bude další finanční krize, že to bude dobré“. V závěru svého úvodního vystoupení pak upozornila na praktiky, kdy „…zaměstnavatel třeba zaměstnancům odebere pas“.

Statisíce cizinců. Orientační čísla jsou jen mlhavá

Dohnal pak přítomné poněkud zaskočil: „Otázkou je, kolik je tady vůbec cizinců. Čísla jsou rozdílná. Co se týká Plzeňského kraje, tak cizinců je zde 33 590 a to jsou ti, kteří se u nás nahlásili v rámci našich pracovišť a jde o občany třetích států. Je otázka, kolik dalších cizinců, zvláště z EU, tady pobývá. Nevíme, kolik celkem cizinců žije na území České republiky. Statisticky v rámci celé republiky je to 548 000“.

Přisadil si i na účet agentur: „Je otázkou, proč ČR má tolik pracovních agentur ve srovnání se Spojenými státy a jestli je to možné je regulovat. S tím souvisí i bezpečnost. Regulovat se dají pouze občané třetích států, protože občané EU tu mohou normálně pobývat za minimálních opatření“. V rámci nízké nezaměstnanosti by si zaměstnavatelé podle Václava Dohnala přáli 120 až 150 000 zaměstnanců ročně. „Stát se domnívá, že je toto číslo nadsazené, ale vyšel tomu vstříc a schválily se takzvané režimy, nejvýznamnější je Ukrajina, kde se nastavily určité kvóty. Celkem 20 000 osob si může zažádat o takzvané zelené karty. Došlo k navýšení osob Mongolska a Filipín v počtu tisíc osob, dále se rozjíždí režim Srbsko a na podzim se spustí projekt Indie, ale to je v řádu několika set osob na celou republiku ročně. Je otázka, zda-li jsou tyto kvóty dostačující,“ konstatoval pracovník „vnitra“.

Povolení za 60 dní? Zapomeňte! Nebo zaplaťte…

Rumpík nadhodil další nehezký problém, který naší republice nedělá dobré jméno: „Když se budeme bavit o Ukrajincích, tak se setkáváme s problémy na ambasádě nebo s firmou, která má na starost nábor žádostí a jejich distribuci na ambasádu nebo konzulát. Jsou tam uměle vytvářené fronty, trvá to déle a lhůty se prodlužují a nebývá jak uvádíte 60 nebo 70 či 90 dnů. Povolení k pobytu bývají někdy za půl, jindy za tři čtvrtě roku. Je to jakási uměle vytvořená zátka, která z lidí ždíme větší a větší peníze. Ne ze strany státu, ale nějakých třetích subjektů“. Dohnal se vzápětí ohradil, že „…těch 70 dnů je ze zprávy Hospodářské komory“.

„Ve chvíli, kdy je žádost podaná, tak to trvá delší dobu a ten migrant, který čeká na Ukrajině, chce tu nějak pracovat a přijíždí třeba na turistické vízum a ve firmě pracuje a jeho zaměstnanec i on sám si snaží pracoviště nějak oťukat,“ uváděl další příklad terénní pracovník Rumpík. Dohnal na to: „Dochází k záchytu ze strany cizinecké policie u pracovníků, kteří zde pracují. Mají bezvízový styk, ale ten slouží k turizmu a rozhodně ne k zaměstnání. A fenomén jsou polská víza“.

Jak se kámoší polská pracovní a česká turistická víza

Mjr. Mraček byl tedy pobídnut k vysvětlení pojmu ‚polská víza‘: „Polsko má odlišný přístup od České republiky k udělování pracovních povolení. Zejména státní příslušníci Ukrajiny využívají a zneužívají této možnosti z pohledu českého práva. Požádají o pracovní vízum typu D, to je pracovní, polské vízum, na které ten člověk může pracovat v Polsku. Ale při podání žádosti již ví, že do Polska pracovat nepůjdou a rovnou přijíždí do České republiky. Tady pobývají v rámci turistického bezvízového pobytu a snaží se tu pracovat na polská víza. Snaží se třeba být vysláni polskou firmou z Polska a podobné fígle. Ve většině případů je to celé špatně, jde o porušení pobytového režimu a pak následuje vyhoštění. Na bezvízový pobyt tady pracovat nemohou. Aby tu držitel polského pracovního víza mohl pracovat legálně, je to poměrně složitý proces,“ konstatoval zástupce cizinecké policie a moderátor si vzpomněl na jednoho velkého zaměstnavatele, což byl Rohlík.cz.

„Protože máme Schengenský prostor, tak platí, že toto polské vízum platí po dobu 90 dnů, ale pouze za účelem turistiky. Pracovní aktivity jsou ale v kompetenci Inspektorátu bezpečnosti práce. Výklad jednotlivých státních orgánů se v tomto poměrně liší,“ posteskl si Mraček.

Dohnal se poté vyjádřil k možnosti, že zachycený nelegální pracovník v Polsku pracuje nějakou dobu „…a byl sem vyslán. Jsou případy, kdy byli lidé zachyceni a kde nebyla žádná pracovní zkušenost v Polsku“. „Aby to bylo legální, tak dejme tomu, že polský instalatér má firmu a provádí instalatérské práce. A protože žije v příhraničí, dostane zakázku v České republice a krátkodobě, na tři, čtyři dny tam převeksluje své zaměstnance na polská pracovní víza, tak to je v pořádku. Ale musí to být krátkodobě,“ vysvětlil major Mraček.

„Zazněl tu i problém prostředníků. Ať je to pracovní agentura nebo ti, kteří organizují vysílání lidí na polská pracovní víza a nechávají si za to platit. To způsobuje další náklady na razie, na vypovězení…,“ nadhodil další téma moderátor. „Je třeba tyto prostředníky eliminovat, viz například režim Ukrajina, což je bez prostředníků,“ konstatoval Václav Dohnal. 

(Ne)postarat se. To je to, oč tu běží

Následoval dotaz mladého muže z auditoria k regulaci a „…proč stát neuloží firmě, která tak baží po zaměstnancích, povinnost se o ně postarat nebo zajistit, aby tady neskončil na ulici?“ Dohnal přiznal, že není žádný etický kodex mezi firmou a městem, „...přes apel primátora města se tak zatím nestalo“. Celostátně se alespoň prosadila kauce u pracovních agentur.

Volynsky pak doslova šokovala přítomné konstatováním o nastalé změně pravidel. „Několik let zprostředkovatelské firmy nemohly zaměstnávat lidi ze třetích zemí. Mohly zaměstnávat jenom lidi z EU. V loňském roce nastal návrat k minulosti, že mohou zaměstnávat i cizince z třetích zemí. Je to snaha vyjít vstříc zaměstnavatelům. Z některých zemí jako Vietnamu nebo Mongolska je podle nich problém dostat větší počet zaměstnanců. A co se děje na Ukrajině, máme zprávy i z Vietnamu, že nabírání žádostí i podepisování smluv probíhají neprůhledným způsobem a pracovníci se zavazují k podmínkám, o kterých sami ještě neví,“ uvedla zástupkyně neziskovek. Dohnal k tomu poznamenal, že „každý soudný člověk, který se v této problematice pohybuje, by s tím nesouhlasil. Doporučuji dohledat, kdo z poslanců to navrhoval a kdo to schvaloval, protože se domnívám, že tam jsou skryté zájmy,“ konstatoval smutně a major Mraček ještě dodal: „Co se týká povinnosti zaměstnavatele postarat se o cizince, který přijde o práci, tak to také neprošlo legislativním procesem“. Zdá se tedy, že hospodářské lobby nebo ještě lépe velkým nadnárodním společnostem vyhovuje téměř neřízený příliv lidí a stát v tom citelně pokulhává.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Megabyznys na drahách v režii ostravských podnikatelů. Vagóny, stovky milionů, soudy a zase ta se strachem vyslovená jména politika KDU a Kalouskova nepřítele, na něhož jste zapomněli

16:55 Megabyznys na drahách v režii ostravských podnikatelů. Vagóny, stovky milionů, soudy a zase ta se strachem vyslovená jména politika KDU a Kalouskova nepřítele, na něhož jste zapomněli

ParlamentníListy.cz byly v minulých dnech upozorněny na situaci v Ostravských opravnách a strojírnác…