„Poslanci by sami neměli vymýšlet zákony,“ říká jihočeský poslanec, místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer, i když sám je jedním ze zákonodárců. V současnosti se zrovna snaží prosadit novelu zákona o hmotné nouzi, o které zkráceně mluví jako o principu „třikrát a dost“. Jeho návrhem je, že chce z nároků na dávky v hmotné nouzi vyloučit osoby, které se opakovaně dopustí vážných přestupků proti majetku, občanskému soužití a veřejnému pořádku. Chce současně docílit toho, aby úřady práce mohly lépe postihovat rodiče, kteří neposílají své děti do škol.

Jak k tomuto nápadu přišel? „Lidé, kteří žijí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit nebo někde, kde jsou lidé, kteří se chovají ‚jiným způsobem‘, si permanentně chodí stěžovat za místním starostou: Proč s tím nic neděláte? Oni chlastají, dělají nepořádek, ruší noční klid, rvou se, napadají, svým chováním pohoršují okolí a naše děti. ‚A ty s tím, starosto, nic neděláš!´,“ popisoval v Mostě, kam přijel v září o tématu palčivých problémů diskutovat. Problémy sousedského soužití, kvůli nimž jsou starostové v blízkosti vyloučených lokalit bezradní, se podle něj už dávno týkají nejen Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

„V praxi by to znamenalo, že tomu, kdo se třikrát po sobě v určité době dopustí závažnějšího přestupku, tak bude mít úřad práce spolu se starostou či městským úřadem možnost sáhnout na dávky hmotné nouze krátkodobě, či dlouhodobě, podle závažnosti,“ doplnil.