Již v pondělí ParlamentníListy.cz informovaly o tom, že Česko definitivně vyhrálo rakouskou část sporu s Diag Human. Rakouský Nejvyšší soud totiž nevyhověl reviznímu odvolání firmy Diag Human a potvrdil, že rozhodčí nález ze dne 4. 8. 2008 nemůže být prohlášen za vykonatelný. Léta se táhnoucí soudní řízení v Rakousku, díky němuž byla předloni v květnu na omezenou dobu zabavena českému státu v galerii Belvedere tři hodnotná umělecká díla, je tak ukončeno. Diag Human se proto nemůže v tomto státě již proti žádnému verdiktu soudů nižších instancí odvolat.
Připomeňme, že Diag Human se formou rozhodčího řízení ad hoc domáhá na státu odškodnění za údajně překažený obchod s krevní plazmou. Podle tvrzení Diagu firmě arbitři v roce 2008 přiřkli 8,9 miliardy korun v Konečném rozhodčím nálezu. Jenže český stát tvrdí, že rozhodčí nález dosud není pravomocný a spor tak má pokračovat v přezkumném rozhodčím řízení.
ParlamentníListy.cz nyní mají k dispozici písemné rozhodnutí Nejvyššího rakouského soudu, kde kromě rozboru celého procesu, který se v Rakousku u soudů všech instancí odehrál, je i zmínka o nevykonatelnosti nálezu.
„Během třicetidenní lhůty byla jménem povinné strany podána žádost o přezkum rozhodčího nálezu a Nejvyšší soud České republiky stanovil v Česku soud příslušný pro jmenování třetího rozhodce,“ uvádí v rozsudku Nejvyššího soudu předseda senátu Dr. Prückner, jenž dále konstatuje, že „rozhodčí nález není závazný“.
Může rozhodovat jen rozhodčí soud vyššího stupně...
Podle názoru Prücknera totiž o skutečnosti, zda byla žádost o přezkum rozhodčího nálezu podaná oprávněným zástupcem povinné strany, může rozhodovat výhradně rozhodčí soud vyššího stupně.
„Podrobnější rozbor obsáhlých vzájemných podání k otázce, kdo je oprávněn zastupovat povinnou stranu při podání žádosti o přezkum rozhodčího nálezu, není proto nutný. Tato otázka musí být spíše řešena přezkumným rozhodčím soudem,“ píše k tomu v rozsudku Dr. Prückner.
Firma Diag Human totiž již od roku 2008 tvrdí, že konečný rozhodčí nález vydaný v rozhodčím řízení ad hoc je pravomocný, a to proto, že se proti němu odvolali lidé, kteří k tomu neměli pravomoc - v tomto případě přímo ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Diag tak proto chtěl po Česku okamžité proplacení přiznané částky, a proto se obrátil na soudy v zahraničí s požadavkem exekuce na majetek českého státu.
Náklady na dovolání 3 677,22 €
„Usnesení odvolacího soudu se potvrzuje: Vzhledem k nedostatku vykonatelnosti rozhodčího nálezu byla tedy žádost o nařízení exekuce po právu zamítnuta,“ dodává ale k tomu rozsudek Nejvyššího soudu, který kromě konstatování, že nevyhovuje dovolání Diagu, ještě rozhodl o tom, že firma musí Česku zaplatit náklady řízení.
„Navrhovatel a vymáhající strana je povinna uhradit odpůrci a povinné straně do 14 dnů náklady odpovědi na dovolání stanovené částkou 3.677,22 € (v níž je zahrnuta daň z obratu ve výši 612,87 €),“ uvedl Dr. Prückner. Cifru si tak bude muset Diag Human připočíst ještě k částce, kterou mu uložil již rakouský odvolací soud ve výši 17 552,10 eur.
Je to precedent
Podle ředitele právního odboru ministerstva zdravotnictví Davida Kotrise se rozhodně tento rozsudek dá použít jako precedent. „Tento rozsudek můžeme použít ve všech dalších jurisdikcích s tím, že rozhodnutí není vykonatelné, a není tedy ani pravomocné. Rozhodnutí tak posiluje právní pozici České republiky,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kotris.
Rozsudek lze tak použít kupříkladu i ve Francii, kde ovšem rovněž Česko nad Diag Human vyhrálo již pravomocně, i když i tam ho lze napadnout opravným prostředkem v rámci dovolání. Diag Human ve svých prohlášeních pak zmiňoval, že tak učiní.
„Pozice českého státu je tady ale silná, takže je velmi málo pravděpodobné, že by (tamní nejvyšší) soud Diagu vyhověl,“ dodal k tomu Kotris.
Společnost zažalovala Českou republiku také u soudů v Lucembursku, Velké Británii a Švýcarsku. Loni v létě pak firma stáhla návrh na exekuci ve Spojených státech. Uvedla však, že je stažení návrhu vedeno pouze snahou urychlit řízení, neboť jakýkoliv výrok evropského soudu o vykonatelnosti je podle amerického zákona i mezinárodního práva okamžitě a automaticky vykonavatelný i ve Spojených státech.
Bojar napsal dopis, a tím to začalo
Spor mezi českým státem a firmou Diag Human (původně Conneco, a. s.) vznikl ohledně zakázky na obchod s krevní plazmou, která měla být realizována na začátku devadesátých let. Ministerstvo zdravotnictví ale odstoupilo od smlouvy s Conneco na dodávky krevní plazmy a následně sdělil tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar dánské firmě Novo Nordisk, že „je pochybnost o solidnosti“ zmíněné firmy; ta až později patřila Josefu Šťávovi. Firma Novo Nordisk na základě toho pak odmítla s Diag Human spolupracovat.
Diag se proto od roku 1996 formou rozhodčího řízení pře s českým státem o náhradu ztrát, které prý měly vzniknout na základě poškození dobré pověsti a následné ztráty zakázek. Firma ale předloni zveřejnila, že její majitel Josef Šťáva Diag Human prodal „mezinárodnímu konsorciu institucionálních investorů". Přesně takto to napsal koncem května roku 2011 ParlamentnímListům.cz advokát firmy Jan Kalvoda. Tentýž Kalvoda ovšem letos v březnu přiznal, že vlastníkem Diagu je stále Josef Šťáva. Firma však podle něj prý jedná "o majetkové účasti se dvěma významnými hedgeovými fondy".
Mezitím soudy v Česku potvrdily jmenování tří rozhodců do přezkumného rozhodčího senátu. Jsou jimi: ekonom Jiří Schwarz, někdejší děkan plzeňské Právnické fakulty Milan Kindl a předseda Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
