Do politiky jsem nechtěl. Zapadlá slova Brežněva. Zeman o 17. listopadu

17.11.2021 8:21

Události listopadu 1989 jsou notoricky známé. Stejně tak úloha hlavních aktérů těchto dnů včetně současného prezidenta. Co ale dělal Miloš Zeman před tím? Jak smýšlel o vývoji totalitního režimu? Předpovídal mu konec? A plánoval svůj vstup do politiky? Přinášíme ukázky z unikátní knihy, která v letošním roce vyšla. Prezident Zeman se tam v rozhovoru svěřil s tím, o čem před tím veřejně nemluvil.

Do politiky jsem nechtěl. Zapadlá slova Brežněva. Zeman o 17. listopadu
Foto: Repro twitter
Popisek: Prezident Miloš Zeman volí

Češi a Slováci si připomínají 32 let od začátku sametové revoluce, jejímž výsledkem byl konec totalitního režimu v tehdejším Československu a přechod ke svobodě. Prezident republiky, který se nyní postupně zotavuje v ÚVN, patřil k hlavním postavám listopadových událostí. Miloš Zeman byl tehdy proslavený článkem v Technickém magazínu, tzv. Téčku, s názvem Prognostika a přestavba ze srpna 1989.

Anketa

Co soudíte o think-tanku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty?

5%
hlasovalo: 11147 lidí

ParlamentníListy.cz přináší ukázky z rozhovoru s prezidentem Zemanem, který je součástí letos vydané knihy „Miloš Zeman - Futurologie. Unikátní kniha zlomového roku 1968”. V rámci rozhovoru dnešní prezident vzpomínal nejen na to, jak prožíval události srpna 1968, ale i dnes památné listopadové dny roku 1989. 

Hlavním tématem rozhovoru, který vyšel v knize, je sice obor futurologie a vydání Futurologického sborníku, který sestavil tehdejší student Miloš Zeman, ale vývoj komunistického režimu i jeho pád, prezident ve svých odpovědích podrobně zmiňuje. Jde zároveň o výroky a názory na věci, na které dosud veřejně prezident republiky ještě neodpovídal.

Začněme nejprve osudným rokem 1968, kdy Zemanův Futurologický sborník vyšel. „Podle mého názoru a podle názoru soudruha Brežněva vývoj v Československu směřoval k sociálnědemokratickému vývoji. Soudruh Brežněv s tím nesouhlasil, zatímco já ano. To mimochodem vysvětluje i to, proč jsem se později stal v roce 1993 předsedou sociální demokracie. Do té doby ovšem uplynulo 25 těžkých let. Takzvaná normalizace byla v podstatě zmrtvění nejenom české politiky, ale de facto i české ekonomiky. Ztráceli jsme inovační schopnost, propadali se stále hlouběji v žebříčku zemí a pustili jsme si žilou i rozsáhlou emigrací. Takové jsou mé dojmy z tehdejší doby. Prožil jsem rok v nezaměstnanosti, kdy jsem se po vyhazovu z práce i komunistické strany živil prostřednictvím dohod o provedení práce. Následovala éra Sportpropagu a éra Agrodatu. Nakonec jsem to přežil pod laskavou ochranou jak zemědělců, tak tělovýchovy a jsem jim za to do dneška vděčný,” vzpomínal Miloš Zeman na dobu mezi lety 1968 a 1989.

„Nevěřil jsem, že by ten režim trval věčně, ale rozhodně jsem netušil, že to bude ještě 20 let. Vždycky jsem v životě byl optimista a přitom je zajímavé, že jsem se jako futurolog celou dobu specializoval na teorii varovných prognóz, kde jsem vždycky říkal, že prognózy se vyslovují proto, aby se nesplnily. V tomto případě jsem ale netušil, že režim od vpádu okupačních vojsk vydrží ještě těch dvacet let. Čekal jsem postupné uvolňování a to uvolňování upřímně řečeno nenastalo ani s nástupem Gorbačova. Normalizace, ta mrtvá a umrtvující normalizace, pokračovala de facto až do listopadu 1989,” popisuje náhled na tehdejší vývoj dnešní prezident republiky.

Zeman se dále svěřil, že vstup do politiky nikdy neplánoval. Naopak počítal s kariérou v úplně jiném oboru. „Do politiky mě především vrhnul článek v Technickém magazínu, ten se rozsáhle množil, distribuoval a vysílaly ho i zahraniční stanice. Tímto způsobem jsem byl vržen do politiky,” uvádí v rozhovoru pro knihu. 

„Nastoupil jsem těsně po revoluci do Prognostického ústavu Valtra Komárka a původně jsem předpokládal, že budu pracovat v tomto oboru. Dokonce jsem se snažil zahájit práci na tzv. Modelu společenské dynamiky (SPODYN), ale pak jsem byl požádán o kooptaci do Federálního shromáždění a později právě v rámci sociální demokracie byl zvolen jejím předsedou.”

Rozhodně podle něho nelze mluvit o tom, že by se chystal na politickou dráhu, právě naopak. „Bylo to spontánní, ale nebyla v tom ani tak vlastní iniciativa, jako spíš podpora a návrhy těch druhých,” dodal Miloš Zeman.

Pokud jde o samotné události 17. listopadu 1989, Miloš Zeman se tehdy účastnil pražských demonstrací a byl účasten i střetu s bezpečnostními složkami na Národní třídě. Tehdy ještě jako řadový demonstrant. Pouhých osm dní později na masovém občanském protestu na Letenské pláni už vystupoval jako řečník z pódia.

Citovali jsme z knihy: Miloš Zeman: Futurologie, unikátní kniha zlomového roku 1968

Knihu můžete koupit ZDE:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

4:44 Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

Prozradil pirátský poradce Petr Beneš z pražského magistrátu citlivé informace protistraně, s níž se…