Plívová pro ČTK uvedla, že ministerstvo nemůže přebírat plnou zodpovědnost za financování sociálních služeb. Moravskoslezský kraj má podle jejích slov naprosto nejnižší spoluúčast vlastních peněz na sociálních službách ze všech krajů. Prý dává na sociální služby z rozpočtu jen jedno procento, kdežto jiný kraj až 14 procent. Podle Plívové ministerstvo v tomto roce přidělilo Moravskoslezskému kraji o čtyřicet milionů víc než loni. Na sociální služby jde asi 731 milionů korun.

Podle hejtmana Palase to však byl stát, který na kraje v rámci reformy veřejné správy v roce 2003 převedl zřizovatelskou funkci vůči tisícům lůžek v pobytových sociálních službách. V mnoha případech v naprosto nevyhovujícím technickém stavu a v celé řadě případů v podmínkách, které přímo odporovaly lidské důstojnosti.

Kraje dostaly zodpovědnost, ale na kompetence ani korunu

„Na výkon těchto zřizovatelských funkcí nedostaly kraje do svých rozpočtů ani korunu a stát tento provoz financoval prostřednictvím státních účelových dotací. S účinností zákona o sociálních službách kraje dostaly do svých působností zodpovědnost za síťování a dostupnost sociálních služeb. Do rozpočtu kraje na tyto kompetence opět nepřišla ani koruna s odůvodněním, že financování sítě sociálních služeb zůstává v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz Palas.

Do roku 2008 financoval stát služby sociální prevence stejně jako všechny ostatní druhy sociálních služeb, až poté na základě doporučení MPSV přešly tyto služby do systému individuálních projektů.