Důkaz. Babišův místostarosta zatajil skutečnou pravdu o své činnosti u vojenské kontrarozvědky

23.12.2014 4:41 | Zprávy

EXKLUZIVNĚ Jaroslav Čech se v komunikaci s ParlamentnímiListy.cz před podzimními komunálními volbami označil za téměř bezvýznamného příslušníka komunistické armády – respektive její Vojenské kontrarozvědky. Po volbách se Čech stal místostarostou krkonošského letoviska Harrachov.

Důkaz. Babišův místostarosta zatajil skutečnou pravdu o své činnosti u vojenské kontrarozvědky
Foto: ANO 2011
Popisek: Andrej Babiš a Jaroslav Čech z hnutí ANO

ParlamentníListy.cz díky svému spolupracovníkovi zjistily, že Čech o svém angažmá v armádě nesdělil celou pravdu a zamlčel fakta o tom, jak se sám aktivně podílel na získávání spolupracovníků Státní bezpečnosti - udavačů - v armádě. Vyplývá to z jeho personálního svazku, který si ParlamentníListy.cz mohly prostudovat.

  • Dokumentace ZDE

"Kontráši" a "vrkouni" mezi vojáky

Nechvalně proslulá Vojenské kontrarozvědka působila ve všech armádních zařízeních a vojenských útvarech. Její příslušníci, tzv. kontráši nebo vrkouni, se pod krytím účastnili každodenního života armády. Kontrarozvědka byla jedním z pilířů totalitního režimu v jedné z nejvýznamnějších oblastí, kterou ozbrojené síly znamenaly. Vojenští kontrarozvědčíci pomáhali například připravovat půdu pro okupaci v roce 1968, snažili se odhalovat agenty cizích zpravodajských služeb, nebo cvičili komanda pro únosy a zabíjení v západním Německu. S kontráši, kteří se často pohybovali v civilním oblečení, mohl ale přijít do styku i kdokoliv, kdo sloužil na vojně. Vyšetřovali takzvané mimořádné události.

Kvůli kontrášům skončila ve vězení řada vojáků, především základní služby, kvůli svému antikomunistickému smýšlení, poslechu zahraničních rozhlasových stanic, a dalším, režimu nepohodlným chováním. A pobyt v nechvalně proslulém vojenském kriminále v Sabinově rozhodně nebyl žádný med. Informace o něm naháněly hrůzu všem mužům, kteří se povinně zúčastnili základní vojenské služby. Z personálního svazku Jaroslava Čecha vyplývá, že byl aktivním kontrášem a sám získal ke spolupráci hned několik tajných spolupracovníků – udavačů.

Nadřízení pěli na Čecha chválu

Nadřízení hodnotili Čecha jako politicky spolehlivého, oddaného Komunistické straně Československa, jejímž členem byl od roku 1981. V jeho prověrce z roku 1987 například stojí: „Do doby odchodu do postgraduálního kursu plnil zadané úkoly velmi dobře. Získal dvacet důvěrníků (Kategorie důvěrník znamenala, že se získaný člověk ke spolupráci s StB přímo nezavázal. Důvěrník o své spolupráci ani nemusel vědět, častokrát mohl donášet více, než získaný regulérní agent – pozn. red.)... ...Účastnil se také schůzek s vojáky základní služby – agenty, k získání zkušeností.“

 

Čechovo jméno se tak vyskytuje například u tajných svazků s krycími jmény Suk, Hudba nebo Pluto, které si Vojenská kontrarozvědka vedla. „Po převzetí funkce vyvinul maximum úsilí o rychlé poznání operativní situace na novém pracovišti a po jejím poznání začal bez průtahů s doplňováním potřebné agenturní a důvěrnické sítě. Dobře pracuje s agenturou, promyšleně se připravuje na jednotlivé schůzky, což se začíná odrážet v jeho praktické výslednosti,“ napsal o Čechovi například náčelník 1. oddělení odboru Vojenské kontrarozvědky Ladislav Kubík.

Jaroslav Čech se stal příslušníkem kontrarozvědky v roce 1986, kdy nastoupil jako referent motostřeleckého pluku. O rok později absolvoval postgraduální kurz Vojenské kontrarozvědky na fakultě Státní bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Posléze nastoupil jako starší referent vojenské kontrarozvědky při brigádě materiálního zabezpečení. V roce 1988 získal medaili Za službu vlasti. Po roce 1989 u vojáků i kontrarozvědky, jako řada jeho kolegů, zůstal. Následně se stal vojenským policistou.

Svou minulost u kontrášů Čech v původním podzimním rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz zlehčoval a bagatelizoval. „Vojenskou kontrarozvědku měla a vždy bude mít každá řádná armáda a hlavní náplní činnosti je ochrana státního tajemství, vyhledávání nepřátelské činnosti a napomáhání zvyšování bojové pohotovosti vojsk,“ popsal Čech pro ParlamentníListy.cz složku, ve které působil.

I po roce 1989 zůstal u vojenského zpravodajství

Po roce 1989 byl Čech převelen k vojenskému obrannému zpravodajství, 1990 prověrková komise jej navrhla ponechat i nadále u vojenského zpravodajství, 1991 byl při zrodu vojenské policie, do roku 2001 zastával funkce na úrovni velitele expozitur vojenské policie (měl na starosti vojenské objekty na teritoriu 3 až 4 okresů). V rámci vojenské kariéry působil a žil v Brně, Plzni, Praze, Klatovech, Terezíně, Příbrami, Litoměřicích a Staré Boleslavi. Dosáhl hodnosti majora. Z armády podle svého tvrzení odešel z důvodu výchovy syna, když ovdověl.

Vojákem byl podle svých slov od roku 1977 do roku 2001. Podle informací bývalého kolegy Čech armádu opustil údajně kvůli tomu, že by mohl mít potíže se získáním bezpečnostní prověrky. „Ze služby kvůli těmto důvodům odešla řada lidí,“ řekl tento zdroj ParlamentnímListům.cz.

Negativní lustrační osvědčení Jaroslav Čech nemá. „Nikdo ho po mně nepožadoval a já jsem si o něj nikdy nežádal a ani po 25 letech to dělat nebudu. Byl jsem prověřen k dalšímu výkonu funkce v české armádě, které jsem věrně sloužil dalších 12 let, vždy jsem se choval čestně a nebyl jsem trestán. Své tříleté působení ve vojenské kontrarozvědce netajím a seznámil jsem s tím jak hnutí ANO, kandidáty i všechny občany Harrachova cestou Harrachovského zpravodaje,“ uzavřel svůj příběh Čech.

Řada mužů, kteří za komunismu absolvovali základní vojenskou službu, se s příslušníky Vojenské kontrarozvědky dostala do styku. Často, když je získávali pro spolupráci a vychovávali z nich budoucí agenty. Na čestné chování kontrášů, jak svoje působení u této složky Čech popisuje, si ale nevzpomíná skoro nikdo.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jaroslav Šťastný

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

Myslíte, že chce Rusko mír?

Jak hodnotíte podmínky, které si Rusko stanovuje pro ukončení války? Přijde vám ztráta území a zákaz vstoupit do NATO jako adekvátní podmínka? Mně teda moc ne a kladu si otázku, zda to Rusko nepožaduje záměrně, aby to vypadalo, že se dohodnout, ale vlastně vůbec nechce. Co myslíte? A věříte, že je r...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hlaste pohyb Petra Bystroně, žádá Policie ČR. Ozval se nám sám Bystroň

13:16 Hlaste pohyb Petra Bystroně, žádá Policie ČR. Ozval se nám sám Bystroň

Policie pátrá po politikovi německé AfD s českým původem Petru Bystroňovi. Vyzývá české hoteliéry, a…