Elitní expert hovořil se Zaorálkem a nestačil se divit. O uprchlících říká: Oni námi pohrdají. Dát iráckým křesťanům 2 + 1? Oni žili ve vilách, vy je neznáte

22.09.2016 13:07

Medvědí službu udělali „vítači uprchlíků“ v Evropě. Podle dlouholetého novináře, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém a Středním východě Břetislava Turečka, který se podělil se svými zážitky na besedě v Plzni, nejsou věci tak jednoznačné, jak je mnozí vidí. I ministr Chovanec a prezident Zeman se podle něj mýlí. A proč k nám jdou, když námi opovrhují? Nemáme na tom také svůj díl viny? Kladl si jednu z otázek. Neopomenula se ani kauza školních map a Izraele nebo případ Generace 21, která do republiky pozvala iráckou křesťanskou elitu. Stranou nezůstala ani „protigülenovská čistka“ v Turecku a pro mnohé bylo překvapující, že osmdesátimilionová bývalá Osmanská říše kašle na Evropskou unii.

Elitní expert hovořil se Zaorálkem a nestačil se divit. O uprchlících říká: Oni námi pohrdají. Dát iráckým křesťanům 2 + 1? Oni žili ve vilách, vy je neznáte
Foto: Václa Fiala
Popisek: Bývalý novinář, odborník na Blízký a Střední východ, Břetislav Tureček v Plzni

První dotaz v části týkající se Blízkého východu zněl: „Jak se na IS dívá běžná populace a média?“ „Může nás překvapovat, že když někdo před deseti roky v Dánsku nakreslil ty slavné karikatury zesměšňující proroka Mohameda, tak napříč muslimským světem od Indonésie po Mauretánii byly ohromné demonstrace, byly desítky lidí, kteří zuřili a hrozili smrtí křesťanům a byly útoky na ambasády. Naprostá většina těchto demonstrujících lidí tyto karikatury ani neviděla, ale prostě někdo na Západě se velmi nelichotivě vyjadřoval o jejich náboženství,“ odpověděl Tureček.

Muslimové se jen tak nebudou distancovat

Dále pak pokračoval: „Osobně si myslím, že kdyby někdo stejně útočné karikatury dělal na adresu judaismu nebo Židů, už by seděl za antisemitismus. V případě islámu to prošlo, argumentovali jsme svobodou slova.“ „Proč dnes nedemonstrují statisíce muslimů, když vidí, jak bojovníci nebo teroristé Islámského státu vraždí civilisty, zotročují ženy a děti?“ položil otázku host. Příčin je prý několik. „Naprostá většina muslimské populace násilí odmítá. Ti lidé jsou ještě přízemnější než my; říkají a myslí si – já chci tady mít svůj život, svoji rodinu, je jedno, jestli mi vládne Saddám Husajn nebo Američané, hlavně abych měl z čeho žít a uživil jsem rodinu a nikdo nás nepostřílel. Ti lidé jsou konfrontováni s neustálými hrozbami, frontové linie se přelévají v Iráku, Sýrii; v Libanonu je neustále na spadnutí občanská válka, v Egyptě. V této složité situaci někdo ze Západu po nich chce – distancujte se od Islámského státu. Když terorismus není podstatou islámu, jak to že od miliardy lidí neslyšíme a nejsou v ulicích,“ pokračoval Tureček. „Je tam jeden velmi logický argument, který má opodstatnění. Lidé se bojí. Jednak se bojí vlády. Ty nechtějí, aby lidé vyšli do ulic obecně. Protože ono to začne protesty proti Islámskému státu, ale zítra to už může být protest proti vládě samotné.“

S Egyptem a Saúdy za větší byznys

Naším největším spojencem je dnes podle Turečka totalitní režim v Egyptě. „Před třemi měsíci jsem mluvil s ministrem Zaorálkem a ten si pochvaloval spolupráci s Egyptem. To jsem žasl. Vždyť je to přitom režim, který postřílel za jednu noc 800 lidí, a nikomu to nevadí. Posíláme jim tam pistole v rozporu s embargem EU. Ale jsou to „naši kluci“, bojují proti Islámskému státu. Další náš kunčaft je Saúdská Arábie, ještě loni největší odběratel českých zbraní za dvě miliardy korun ročně. Stav lidských práv není měřítkem, kdo je naším přítelem. Takže kdyby v Egyptě šel dnes někdo demonstrovat proti Islámskému státu, i naše ministerstvo zahraničí a ambasáda by byly zkoprnělé hrůzou – jen aby to nepřerostlo v revoltu proti vojenskému režimu, který tam dnes je. Druhá věc je – a ta je možná ještě důležitější – půjdete-li na demonstraci proti Islámskému státu, tak se velmi rychle může stát, že budete obviněni z demonstrace proti islámu jako takovému,“ rozpovídal se populární novinář. „Náboženství na Blízkém východě, a nejen u muslimů, má daleko větší roli, souvislosti a váhu, než jsme zvyklí my zde v sekularizovaném, ateistickém českém prostoru. Tento princip je velmi často zneužitelný. I třeba Írán toto velmi často používá. Je to náboženská teokracie, mimochodem, je to jeden z nejmodernějších států na Blízkém východě, ale veřejná image je, že to je nějaký tmářský stát ovládaný ajatolláhy. Tam se za posledních pětatřicet let od islámské revoluce opakovaně stávalo, že když lidé protestovali proti režimu, velmi často byli označeni za odpadlíky, rouhače, za pokrytce, kteří nebojují proti autoritářskému režimu, proti policejnímu státu, ale proti islámu jako takovému. Vzhledem k tomu, jak velký význam v těchto státech náboženství má, tato nálepka může být smrtící.“ Dnes se to prý v Íránu nepoužívá, ale je tam podobný denunciační postup. „Když dnes v Íránu někdo bojuje za nějaké na místní poměry liberální hodnoty, tak mu říkají, že je Západničář – ty westernizuješ naši společnost. Mluvil jsem s aktivistkou v Egyptě, která tam bojuje proti ženské obřízce. Říkala mi: ‚Nechte to na nás. Protože když nám nějaká západní nevládní organizace začne pomáhat a začne nám dělat webové stránky a tisknout letáky na křídovém papíře, jako že nám pomůže, tak nás zahubíte. Okamžitě budeme nařčeni – vy nebojujete za práva a lepší postavení egyptských žen, vy bojujete za západní hodnoty, vás platí nějaký židovský Soros z Ameriky, který nám chce tady rozvrátit naši egyptskou, muslimskou, arabskou civilizaci.‘ V podobném kontextu musíme vnímat, proč muslimové mlčí, proč nejdou s kůží na trh a nejdou vykřikovat ‚Smrt Islámskému státu‘. Jsou zbabělci, stejně jako jsme byli my, například moji rodiče po osmašedesátém,“ uvedl Břetislav Tureček.

Dvojí metr a nastavené zrcadlo

„Mluvil jsem nedávno s jednou aktivistkou a ptal jsem se jí v podstatě na stejnou věc,“ pokračoval dále v odpovědi. „Ona říkala: ‚Byla jsem v Pákistánu, kde byla před pár roky demonstrace proti rozsudku smrti pro křesťanku, která byla odsouzena k trestu smrti za rouhačství, za údajné znesvěcení proroka Mohameda. Svolali demonstraci do čtyřmilionového města Láhar a přišlo na ni asi šedesát lidí. Ta aktivistka dostávala výhrůžky smrtí – jestli to neodvolá, tak ji podřízneme. Potom dostávala pohrůžky: Jestli se stejně sejdete, tak tam mezi vás přijde sebevražedný atentátník. Nikdo tam nepřišel, demonstrace proběhla. A tato aktivistka, americká profesorka alžírského původu, mi říká – tato demonstrace šedesáti lidí v těchto podmínkách má větší význam, než když se sejde dvacet tisíc lidí ve Washingtonu, kteří tam dojedou metrem a pak jdou na pivo.“

Izrael ví…

Poté Tureček podotkl k židovskému státu: „Izraelce to nezajímá, oni se nebojí IS. Je to pro ně vzdálené. Je tam takový cynický přístup – dokud se řežou mezi sebou a neohrožují nás, tak to není naše věc. Jsou paradoxy, třeba na Golanských výšinách, což je oblast, kterou Izrael okupuje od roku 1967, a formálně je uznávána za území Sýrie, ví se, že občas na izraelské hraniční vojenské stanoviště přijde někdo ze Sýrie, nějací zranění civilisté. Izraelci je diskrétně vzali, odvezli diskrétně do nemocnice, ošetřili – několik Syřanů se takto v Izraeli narodilo – a po ošetření je vzali a v noci je tam někde vysadili, aby ty lidi nezdiskreditovali, že jim pomáhal židovský stát.“ Pak se to prý ale začalo vyhrocovat, protože tam začali chodit syrští povstalci s prosbou o pomoc, že bojují proti Asadovu režimu. „Loni došlo k tomu, že Drúzové, což je malá komunita, která žije na Golanech, se dozvěděli od drúzského vojáka, který slouží v izraelské armádě, že budou převáženi dva teroristé z al-Káidy k ošetření do izraelské nemocnice. Drúzové si na ně počkali, vyvlekli je z vojenských sanitek, jednoho ubili k smrti, toho druhého neubili, protože si mysleli, že je mrtvý. Ukázalo se, že opravdu Izrael pomáhal teroristům z al-Káidy, z fronty an-Nusrá a že vlastně to byla součást nějakého pragmatického spojenectví ve smyslu: My vám pomůžeme a vy nebudete útočit na naše území.“ Podle Turečka nemáme hledat v těchto věcech ideály, „Izrael se řídí velmi pragmaticky tím, co je pro něj nejmenší nebezpečí. Tváří se tak, že do syrského konfliktu nezasahuje. Občas se někde u syrských povstalců najde izraelský vojenský materiál, občas se najdou potravinové dávky. Prostě oni mají své předpolí zejména na jihu kolem Golanských výšin. Mají tam své spojence, své špehy, mají tam v populaci někoho, koho zásobují třeba potravinami výměnou za to, že tito lidé tam vytvářejí jakýsi nárazník, když ne fyzický, tak alespoň informační. Sledují, co se děje, a dají echo Izraelcům,“ uzavřel dotaz Břetislav Tureček.

Pěstovaná, podporovaná naivita běženců

Následoval dotaz, proč je utečenců takové množství. Tureček na to reagoval slovy: „Ti lidé mají většinou naivní představy, velmi málo informací a často jsou v těchto svých omylech ještě utvrzováni. Problém je, že oni na té cestě ze Sýrie, Iráku a někdy i Bangladéše nenarazili na někoho, kdo by je od jejich úmyslu odrazoval, kdo by jim dal nějaké informace, které by je nutily zvažovat jejich konání.“

„Podívejme se, jaké informace tady na Západě máme,“ vrátil se na chvíli do Evropy Tureček: „… třeba o tom, že se na Blízkém východě nesmějí stavět kostely. Nesmysl! Slyším, že tam a tam nemají být křesťané, že všechny ženy musejí chodit zahalené. Nesmysly, nesmysly. Je to daleko komplikovanější. Takovéto nesmysly se tady běžně šíří, i prezident Zeman je kolikrát vysloví. Vezměte si, že sem přicházejí lidé, kteří velkou část svého života prožili v nějakém totalitním režimu. Že donedávna neměli internet, kteří nevěří státním médiím, nebo jim věří a je do nich huštěna nějaká propaganda. Oni mají opravdu naivní představy.“

„Neříkám, že všichni jsou nevzdělaní,“ pokračoval dále Tureček. „Vždyť to vidíte i u nás. Kdo je lépe nebo hůře manipulovatelný. Čím vyšší vzdělání, tím hůře se s lidmi manipuluje; a Blízký východ nemá tu vzdělanost, jak jsme zvyklí. A proč přicházejí? Velká část z nich skutečně prchá před válkou. U každého z nich se musí postupovat podle mezinárodních regulí. Není to věc rozhodnutí naší vlády. Tak se může tvářit váš rodák, ministr Chovanec, ale je to nesmysl. Protože existují mezinárodní regulace, které by měly každého posoudit. Utíká tento člověk z důvodů bezpečnostních hrozeb války, z důvodů politické, rasové, náboženské, sexuální perzekuce? Pokud ano, tak má nárok dostat azyl. Tato věc vůbec nesouvisí s tím, jak je ten člověk bohatý. Jinými slovy, na azyl může mít nárok milionář a nemusí mít nárok žebrák, pokud přichází jenom z ekonomických důvodů.“ Toto podle bývalého zpravodaje na Blízkém východě vychází z mezinárodních konvencí OSN z roku 1951. Regule, jak s těmi lidmi zacházet, není věcí rozhodnutí vlád. „To jsou konvence, ke kterým se i Česká republika zavázala a jsou nadřazené našim vlastním zákonům,“ podotkl.

Debetní karty pro uprchlíky

Dále Břetislav Tureček trochu zavzpomínal: „Po vypuknutí syrské války jsme v roce 2012 byli v uprchlických táborech v Jordánsku. Ti lidé tam naprosto jednoznačně říkali – my se chceme vrátit, čekáme tu. Chlapi prý hlídají majetek – ale bojovali na straně povstalců. Ti lidé neměli ambice jít na Západ. Ale mnozí říkali: ‚Co když tady budeme dlouho? Potřebujeme nějakou obživu.‘ A přenesme se o čtyři roky do dneška. Najednou se předháníme s posíláním peněz, aby tam uprchlíci zůstali. Je to týden stará zpráva, že EU bude uprchlíkům, kteří zůstali v Turecku, posílat debetní karty, každá uprchlická rodina bude mít účet, ze kterého si bude vybírat peníze jen proto, aby zůstali v Turecku,“ překvapil přítomné čerstvou novinkou Tureček. „Proč se to nedělalo před čtyřmi roky? Tehdy se zaspalo. Kdyby tehdy šel někdo za českou vládou, tak by se mu vysmála. Ale to byl klíč a byla šance tam ty lidi udržet. Oni jdou za lepším životem, aby jejich děti mohly chodit do školy, měly doktora a mohly pracovat. Časem se to mění, ale oni sem nejdou primárně za sociálními dávkami, protože nevědí, co to je. Oni přicházejí ze zemí, kde toto neexistuje. Tam když nemáte práci a rodinu, která vás podrží, umřete hlady na ulici.“ To se prý až zpětně dozvěděli, přirozeně od pašeráků. „Zavolal jim třeba bratranec ze Švédska – pojďte, je to tady paráda. Přišli k pašerákům lidí – myslíte, že ten turecký převaděč, ti, kteří na nich vydělali miliardy, říkali – nejezděte tam? Ne, on jim to potvrdil – neváhej, pojeď, za chvíli budeš v blahobytu. A pak do toho ti naši vítači. Lidé, kteří tvrdili: Uprchlíci, vítejte. Vždyť u nás nejsou vítáni. Já se s nimi i hádám – vy jste vytvořili mediální iluzi, že ti lidé jsou tady vítáni. A oni nejsou. Říkám – pomozte. Ale neříkejte – Evropa vás vítá. To byla medvědí služba. Ti lidé sem z části přišli i proto, že si mysleli, že jsou očekáváni, že jim tu jsou všichni ochotni pomoci,“ uvedl Tureček.

„Je nesmysl, jak tvrdí prezident, že je to kampaň řízená Muslimským bratrstvem, Islámským státem,“ uvedl ještě k migraci bývalý zpravodaj českého rozhlasu. „To jsou, promiňte to slovo, hovadiny. Ti lidé šli za lepším životem. Třicet čtyřicet procent si azyl zaslouží, většina nikoliv. To jsou uprchlíci, kteří budou posláni pryč.“

Z Maroka do Turecka jako Maročané, do Evropy již jako Syřané

„Maročané ze západní Afriky, kde se nic neděje, z poměrně stabilního státu, kde je poloautoritářský režim, se seberou, a protože mají bezvízový styk s Tureckem a protože turecké aerolinky mají několik letů denně z Rabatu do Turecka, přeletí do Istanbulu, začnou se vydávat za Syřany a snaží se dostat do Evropy,“ uvedl další zajímavost Tureček. „Jeden můj známý, novinář arabského původu žijící třicet let v Česku, mi vyprávěl: ‚Sedím v kavárně v Izmiru a slyším, vedle se baví marockou arabštinou. Poslouchal jsem je, o čem klábosí. A najednou přišli nějací lidé z nějaké nevládní neziskové organizace a ptají se – vy jste syrští uprchlíci? Jasně, jsme. Tak pojďte, tamhle máme distribuční centrum!‘ Tak to funguje. Všichni víme, že každý chce zrušit vízovou povinnost. Marocká velvyslankyně v Praze mi ale říkala, že Maroko chce po Turecku, aby zavedlo vízovou povinnost. Protože část Maročanů se takto dostane do Evropy, vydávají se za uprchlíky. Dříve nebo později se na to stejně přijde, že si azyl nezaslouží, a Němci je nacpou do letadla a pošlou je zpátky a v Marockém království s tím mají jen problémy. Druhá část Maročanů se takto dostane do Turecka – bez problémů, za dumpingové ceny a turecké aerolinie z toho mají obrovský kšeft – a jdou do Sýrie bojovat za Islámský stát.“

„Když má být člověk z Německa deportován, tak třeba zmizí,“ narazil Tureček na další problém, který se týká desítek tisíc osob. „V Izraeli to není až tak vyhrocené. V minulých letech tam přišlo 50 až 60 tisíc lidí z Afriky, ze Súdánu, Eritreje. Ekonomičtí uprchlíci. Ještě v době, kdy nebyl plot mezi Egyptem a Izraelem, přešli přes poušť; velmi brutálně je tam vykořisťují beduínští pašeráci. Izrael si zakládá na etnokracii a najednou tam mají spoustu černých lidí z Afriky. Začali je deportovat s tím, že zaplatí třeba Ugandě nebo Keni, byť nejsou z této země, se slovy ‚vezměte si toho Súdánce a tady máte peníze‘. A ty vlády to berou.“ To je podle Břetislava Turečka velmi pragmatický způsob, ale k čemu také dochází: „Deset let tam mají súdánský pár, mají jej deportovat, jenže oni mají šestiletou holčičku, která se narodila v Izraeli, umí hebrejsky, chodí do izraelské školky a školy a v Súdánu v životě nebyla. A najednou se objevuje etický problém – máme právo tuhle holčičku, která si již zvykla na tento život, nacpat do letadla a poslat ji někam na Saharu? Izraelci nejsou rasističtí vůči Arabům, rasismu je tam zlomek oproti České republice,“ uvedl novinář.

Jeruzalém, nebo Tel Aviv?

„Když jste byl v Jeruzalémě, pokládal jste jej za hlavní město Izraele?“ zněla otázka přítomné ženy v sále. „Nepokládal. Je tu nějaké mezinárodní právo. Neříkal jsem ani třeba, jak se to uvádí ve zprávách, že Tel Aviv nebo Jeruzalém kritizoval něco. Tím bych legitimizoval izraelskou okupaci. Říkal jsem Izrael, židovský stát nebo jeruzalémská vláda, protože ona skutečně v Jeruzalémě sídlí. Není jedna jediná země na světě, která by Jeruzalém uznávala za hlavní město Izraele. Není pravdivý argument, že každý stát má právo si zvolit své hlavní město. Obecně to platí, ale Izrael není obecný případ. Mezinárodní právo říká, že ruská okupace Krymu je ilegální,“ uvedl příklad Tureček. „Žádný stát světa snad kromě Běloruska to neuznává. A teď si představte, že by představitelé Ruska řekli – rušíme Moskvu jako hlavní město a bude to Sevastopol. Co na to řekne naše vláda, mezinárodní společenství? Neuznáváme jej, protože je to na okupovaném území. Proč by Izrael měl mít extra výhody? Jeruzalém není dokonce řadou zemí uznáván nejen jako hlavní město, ale ani jako součást Izraele.“ V USA se podle něj stále vleče jeden soudní spor, kdy v západní izraelské části Jeruzaléma se narodil americkému židovskému páru chlapec, a když mu na americkém konzulátě v Jeruzalémě vystavovali doklady, tak mu tam napsali místo narození Jeruzalém. Rodiče se soudili a dostalo se to až k nejvyššímu federálnímu soudu Spojených států. Chtěli, aby tam bylo Jeruzalém, čárka, Izrael. A americký soud to zamítl – ne, to není Izrael. U nás tuto věc nadnesl palestinský velvyslanec a slyšeli jsme pak, že česká vláda málem podlehla palestinské ambasádě, to vypadá bizarně. Ale na Západě, kde debata o izraelsko-palestinském konfliktu je daleko otevřenější a vyváženější než u nás, by to nemusel palestinský velvyslanec řešit, tam by se ozvali občané té samotné země. „Tedy – Palestinec nechtěl říci – neuznávejte Jeruzalém, protože si to přejí Palestinci. On v podstatě mohl říci: Neuznávejte Jeruzalém, protože vaše samotná vláda, samotná Česká republika jej neuznává. Dejte do souladu zeměpisný atlas s politickým postojem, který má vaše samotná země...“ „Já jsem o tom mluvila, když se hovořilo o těch školních atlasech…,“ podotkla žena s odkazem na ministryni Valachovou a mediálně „propíranou“ kauzu izraelského hlavního města ve školních knihách.

Pohrdají námi. A my rovněž

Pak se zeptal muž středního věku: „Přijde mi to schizofrenní, proč k nám uprchlíci přicházejí, když nás nenávidí?“ Tureček na to odpověděl: „Sám vidím, že ti lidé námi pohrdají. A my pohrdáme jimi – oni jsou zaostalí, nevzdělaní. Oni mají k tomu spoustu velmi pádných argumentů. My často žehráme na rozklad naší společnosti typu nedostatečná péče o staré lidi, rozklad rodiny, vytěsňování smrti a porodu ze života – to, co pro naše předky bylo běžné. Je to rozkladem našich vlastních hodnot. Myslím, že to byl Karel Schwarzenberg, který řekl, že nás neohrožuje pár mešit, které tu máme, ale naše vlastní prázdné kostely.“

Na Blízkém východě jsou si toho podle Turečka velmi dobře vědomi, znají naše tápání, marasmus a pohrdají námi ze spousty důvodů. „Měl jsem u nás na univerzitě před časem partu tureckých studentů v rámci programu výměny studentů Erasmus, protože učíme i v angličtině. Poté, co všichni dostali zápočet, ptal jsem se jich, proč jeli k nám do Čech a co věděli o České republice? Říkali, že do Německa nebo do Británie se místa rychle zaplnila a ‚o České republice víme, že se tam točí skvělé porno. To ví v Turecku každý. A kamarádi se ptali, zda opravdu ty ženské na ulici jdou takhle za pár stovek.‘ U nás se zrovna probíraly ty trenýrky na Hradě. Běžný Turek otevře noviny a toto se dozví. A vědí, že jsme velmi často neznabozi. V muslimském světě, když necháme stranou šílence z Islámského státu, tak obecně, když řeknete – jsem křesťan, nebo dokonce i že jste Žid, tak ti lidé mají z vás větší respekt, než když řeknete – já nejsem věřící. Oni nevědí, co to je. Na Blízkém východě je to člověk bez zásad, bez morálky, od kterého můžete čekat cokoliv. Protože u nich je etika a morálka spojena s náboženstvím, případně s kmenovými tradicemi,“ uvedl Tureček.

Elita a obnošené šaty

„Jdou na Západ nikoliv v roli žebráků nebo chudáků, ale v roli těch, kteří jdou za lepším,“ pokračoval Tureček a uvedl jeden u nás velmi medializovaný případ: „Když si někdo myslel, že dáme-li nějaké irácké křesťanské rodině 2 + 1, že nám bude vděčná, nezná mentalitu těchto lidí. Generace 21, to jsou křesťanští fundamentalisté, kteří chtěli nasbírat body proti muslimům. Víra v tom nehraje prakticky roli. Ti lidé sem přišli a čekali lepší život. Pro někoho, kdo tam žil jako elita. Víte, ti lidé žijí ve vilách a oni nám nemohou být vděčni, že dostanou byt 2 + 1 a obnošené šaty. Na Blízkém východě nenajdete second hand. Za co nás mají, že nám dávají onošené hadry? Zní jejich otázka. Lidé z Generace 21 jednali buďto z neznalosti, ale tu znalost měli mít, když se do toho vrhali, anebo to cíleně odsunuli stranou.“

Největší židovská komunita na Blízkém východě po Izraeli je v Íránu. „Čekali bychom, že tam Židy nahánějí, ale to je nesmysl, propaganda. Naopak, oni nechtějí odejít do Izraele. On má v Teheránu dvousetmetrový byt. Írán nedovolí, aby se tam něco stalo Židovi, protože to by se okamžitě obrátilo proti Íránu. Takže ti lidé si tam žijí velmi dobře, mají své nemocnice. V Tel Avivu by jej strčili někam do přistěhovaleckého předměstí mezi Etiopany, kterými Peršan samozřejmě pohrdá. Takže jako u nás těch 2 + 1 v Jihlavě, to je pod úroveň. Jsem první v druhé lize, a to je lepší, než být poslední v první lize v zemi zaslíbené.“

Jak „vylít s vaničkou i dítě“

V Eritreji byla podle hosta plzeňské besedy katolička, „… totálně zahalená, obřezaná a chystala se do Evropy. Podle tohoto konceptu, že křesťané jsou nám bližší, co by si tu počala?! Nám je daleko bližší muslim, který žil ve velkém bytě, měl velká auta, jezdil na Západ, byl bohatý obchodník, který ví, jak to na Západě chodí, a má veškeré vymoženosti. Ten je nám bližší než křesťan, který žije někde ve vesnici, kde nemají tekoucí vodu, natož aby viděl splachovací záchod. I v tomto aspektu se do toho dostala ideologie bez znalosti reality.“

„Oni si nezvykají na náš způsob života,“ namítla žena z auditoria. Tureček na to opáčil: „Věřte tomu, že ženy, které chodí v burkinách na pláž mezi Evropanky, ty nejsou z nějakého konzervativního prostředí. Kdyby byly, tak by se v životě vůbec nešly koupat. To jsou ženy, které sem přišly a skutečně se chtějí nějakým způsobem vmísit do naší společnosti. Samozřejmě po svém, podle svých, a nikoliv našich standardů. Ale zakázat tam vstup ženě, která je schopná jít se koupat mezi Evropany, dát si tam s nimi zmrzlinu a jenom má pár hadříků navíc? Nejsem si jistý, zda to někomu pomůže. A navíc argumentovat, že je to v rámci boje proti terorismu.“

Chobotnice á la Gülen

Další dotaz směřoval na situaci v Turecku. Publicista a pedagog odpověděl: „Nechme stranou, že bývalý premiér, nyní prezident Erdogan, patří k nějaké islamistické straně. On se chopil moci, a kdyby neudělal protipuč, dopadl by možná ještě hůře než jeho protivníci. Vždyť vidíme, co se stalo v Egyptě před třemi roky, kde Muslimské bratrstvo vyhrálo demokratické volby; bylo svrženo, postaveno mimo zákon jako teroristická organizace, byly hromadně vynášeny rozsudky smrti. Erdogan to má na paměti a jeho nesmírná popularita mezi lidmi mu trochu vlezla do hlavy a v reakci na ten zpackaný puč se pokusil preventivě zúčtovat se všemi možnými potenciálními protivníky do budoucna. Jde po tom gülenistickém hnutí.“ Před třemi pěti roky se podle Turečka psalo o gülenistickém hnutí jako o chobotnici, která má v celé turecké společnosti své kontakty a prsty a která to tam umí velmi dobře manipulovat, má své lidi v armádě, justici. „Tehdy ještě byli gülenisté u moci a pak došlo k rozkmotření s Erdoganem. A pak se řešilo, jak na ně přišel, že najednou vyhodí z nějakého úřadu tisíc lidí. Ne nahodile. Ti lidé tam byli dosazeni ve své době, to byli ty trafiky, jak se u nás říká. Takže se dobře ví, komu se ty gülenistické trafiky daly. Z hlediska demokracie je to velmi pochybné, ale všimněte si, na Západě to v podstatě nikdo nekritizuje, protože převažují naše pragmatické zájmy být s Tureckem zadobře. My si myslíme, že Turci nás potřebují. Nepotřebují nás vůbec. Oni už po čtyřiceti letech pochopili, že se do EU stejně nedostanou, přeorientovali se úplně někam jinam, naprostá většina jejich odbytišť a obchodní výměny je ve střední Asii a na Blízkém východě. Vadí jim válka v Sýrii, protože přes ni jezdily jejich kamiony do celého arabského světa. „My je potřebujeme daleko víc – aby tam drželi uprchlíky, aby tam byly základny, odkud můžeme bombardovat IS, Sýrii, odkud může Izrael provádět špionáž nad Íránem. A oni jsou si toho dobře vědomi.“

I Kurdové mají „máslo na hlavě“

Další dotaz byl na schizofrenii, kdy dodáváme zatím lehké zbraně Kurdům, které Turecko potírá pod záminkou boje proti teroristům z PKK. „Pro Američany je Turecko nesmírně důležité, ale nyní Američané vyzbrojují kurdské milice, které Turecko považuje za nepřítele,“ vysvětloval Břetislav Tureček přítomným. „Co se týká ČR – před rokem jsem se ptal pana Petra Druláka, ještě když byl Zaorálkovým náměstkem, zda není divné posílat Kurdům zbraně. Jak víte, komu budou za čas sloužit? Víme, že zbraní, které se Kurdům nebo irácké vládě před lety dodaly, se zmocnil Islámský stát, který dnes používá americké zbraně, jež ukořistil. A on říkal: ‚Máte pravdu, nevíme, co s těmi zbraněmi bude za rok, natož za deset let, ale my hasíme ten dnešní požár, Islámský stát.‘ Takže my hasíme to, co se děje dnes, a zaděláváme si na požár do budoucna. Vidíme, a nemluvíme o tom, že Kurdové, se kterými až tak pateticky soucítíme, že to je jako nějaká výspa demokracie a sekularismu, ale to jsou úplné nesmysly. Dnes používají zbraně, které jim tam dodáváme, k etnickým čistkám proti Arabům, Turkmenům, proti ještě zranitelnějším komunitám, než jsou oni sami. Dnes říkají: My bojujeme proti IS. Ale až nebude, budou klidně bojovat proti irácké centrální vládě, o ropná pole kolem Mosulu, Kirkúku, kde mají svoje územní nároky. A přijde nová válka,“ řekl chmurnou prognózu Tureček. „I kdyby se zničil IS, neznamená to, že zmizí ideologie a lidé budou rozprášeni. To nejsou jen ti vousáči, které vidíme v televizi, ale to jsou i statisíce místních obyvatel, kteří je podporují, kmenů, kteří z historických důvodů IS podporují. A ty lidi nevyženeme nikam. My vyženeme těch pár tisíc bojovníků, ale zůstane nám nepřátelské území, které nás nebude brát jako osvoboditele, ale jako další okupanty ze Západu.“

Na závěr pak host dodal: „Za první světové války Osmanská říše vyhlásila džihád Britům, Francouzům a Rusům. A podněcovalo ji Německo a Rakousko. Noviny al Džihád se tiskly v Německu, podněcovali se muslimové v ruské Střední Asii. Často je to velmi cynicky manipulované. Každý vzpomíná, jak Osmané obléhali Vídeň. Ale kdo ví, že za první světové války ve východní Evropě jich bylo 130 000, kteří na naší, rakousko-uherské straně bojovali proti Rusům? V Olomouci, v Břeclavi, Pardubicích jsou muslimské hřbitovy z první světové války. A ti bojovali ne proti nám, ale za nás,“ zakončil besedu s dvacítkou přítomných za bouřlivého potlesku Břetislav Tureček. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jak svazáci? Mládežníci hubují, že škola pozvala Ovčáčka. Nyní dostali tvrdou odpověď

13:31 Jak svazáci? Mládežníci hubují, že škola pozvala Ovčáčka. Nyní dostali tvrdou odpověď

Kdo má vystupovat na vysokých školách? Tato otázka trápí mnohé. Po skandálu s generálem Lorencem, kt…