Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
„Proč komunistická nomenklatura ‚utekla od moci‘, kde selhali reformátoři a kdo je nahradil?“ Debatu o sametové revoluci na tohle téma pořádalo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes rerum minulý týden v pražském Klubu techniků. A tady jsou některé její závěry...
Havel jako špajz
Jakou roli hrál Václav Havel v převratných událostech kolem roku 1989 a co si o něm myslíte? Zeptal se vzhledem k očekávanému desátému výročí úmrtí Václava Havla reportér ParlamentníchListů.cz konkrétně. Pak byl dán prostor ještě dalším otázkám. Místo nich dva starší pánové povykládali o svých zážitcích, jak už to při podobných debatách bývá. A potom panelisté odpověděli. „Mohu hodnotit jen to, co se odehrálo. Václav Havel pro mě navždy zůstane člověkem, který dodržel své slovo, i když už ho dodržet nemusel,“ sdělil krizový manažer Ladislav Žák, jenž byl na přelomu let 1989 až 1990 vedoucím oddělení Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže a zároveň Komunistické strany Československa.
„Ohledně Václava Havla máme problém. V našem prostředí je totiž zároveň i symbolem. Byl to člověk, je to symbol, je to takový špajz, do kterého si každý přijde a vybere si to, co se mu hodí,“ začal nezávislý historik Michal Macháček, jenž je autorem vysoce ceněného životopisu o posledním komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi. „Švédský stůl, řekl bych,“ doplnil Žák. „Je terčem všech možných projekcí. Přes Havla se může útočit i na sametovou revoluci v roce 1989. Jeho role je ale mnohem složitější. Velkou negativní službu Havlovi udělali mýtotvůrci, kteří ho vynášeli do nebe a nebyla možnost jakékoliv kritiky,“ pokračoval Macháček s tím, že má rád Havlovy hry.
Fotogalerie: - Diskuze o listopadu
Těšíte se, až se kabinet Petra Fialy ujme vlády?Anketa
„Podle mých informací byl Havel dohodnutý deset dní před 17. listopadem 1989, že bude v čele tohoto státu. Dohodli se Američané a Sověti. Konspirace to není. Havel na to byl dlouhodobě připravován,“ zmínil hospodářský historik Jan Šolta a dodal: „Havel byl příjemný a zajímavý člověk, který pak ve své funkci už tak zajímavý nebyl. Na ni opravdu připravován byl a existují od historiků ne úplně znatelé důkazy, že se stýkal s důstojníky KGB i s důstojníky StB ještě před listopadem 1989. Docházelo tam k různým jednáním. To je mi známé, ale nemám to na papíře, abych to mohl dokázat.“
Šolta: Putin byl v Praze
„Jeden takový špek. V dobách těsně před a v době 17. listopadu se asi i v Praze pohyboval jistý podplukovník Putin. Byl tady autobusem v rámci družební spolupráce s Krajskou správou Státní bezpečnosti v Ústí nad Labem. Přepravoval tudy děti a manželky svých kolegů z Drážďan po pádu Berlínské zdi do Sovětského svazu. Nic se o tom neví,“ řekl Šolta. Ještě před otázkou na Havla celkem dlouho mluvil o roli SSSR v převratném roce 1989. „Dominantní roli tam hrál Michail Gorbačov a SSSR. To nelze popřít. Jsme ale ochotni to dnes veřejně uprostřed této děsivé protiruské hysterie přiznat? Jejich zásluhu? Pravda bolí a není vždycky příjemná,“ začal.
Následně ocitoval historika českého původu a ředitele Centra ruských a euroasijských studií v Oxfordu Alexe Pravdu: „To, k čemu došlo v roce 1989, bylo z větší části nezamýšleným vedlejším efektem nepodařené sovětské perestrojky. Kreml chtěl původně vybudovat modernější socialismus. To se nepodařilo.“ Šolta se prý sklání před statečností necelých dvou tisíc demonstrantů v kotli na Národní třídě, ale ti převrat nezařídili, a to ani hnutí Solidarita v Polsku. Podle něj byla Moskva donucena ekonomickou, politickou a společenskou krizí SSSR přistoupit k zásadním ekonomickým reformám a konci studené války. Prostřednictvím integrace východní Evropy do evropských struktur měli do Evropy vstoupit i Sověti. Velkou chybou Gorbačova, což prý sám tvrdil, bylo, že nebyli ve východní Evropě nalezeni „malí Gorbačovové“, protože věřil, že si lidé na východu Evropy zvolí „svobodnější socialismus“.
„S rozpadem SSSR nikdo nepočítal. Gorbačov uvěřil slibům USA, že se NATO nerozšíří na východ. Sověti chtěli budovat společný ‚evropský dům‘ a nový systém evropské bezpečnosti, rozpustit oba pakty a pak až sjednotit Německo. Demontáž světového socialismu byla cenou za záchranu SSSR. V materiálech politbyra se objevily už v roce 1986 věty, že vítězství světového socialismu je daleko za horizontem dvacátého století. Byli realističtí,“ dodal Jan Šolta.
Žák: Byl to kolaps!
„Celý ten proces, jehož jsem byl svědkem, má charakter kolapsu,“ řekl na úvod krizový manažer Ladislav Žák a pokračoval: „Oskar Krejčí psal, že v tom procesu byla komponenta heroická, antropologická, geopolitická, spiklenecká a další. Po těch dvaatřiceti letech ale kolem sebe vidím na scéně pořád stejné lidi. Buď ty, co budou kolaborovat s cizí mocí, aby nemuseli dělat, anebo ty, co pracují a záleží jim na tom, co doma vytvoří. První se starají, kde co mohou koupit, komu nadběhnout, kdo jim co dá a koho okrást, aby to nebylo tak na očích. Ostatně je to vidět i na boji s koronavirem. Někteří lidé kupují prostředky k tomuto boji za ceny, jak se říkalo v Sovětském svazu ‚za granicej fantastiky‘.“
Žákovi prý po 17. listopadu trvalo týden, než si uvědomil, že jde o antiúnor a ne o restauraci socialismu. „A já si říkal, že nebudu budovat lepší svět, ale budu se snažit přežít v tom budoucím světě pro všechny,“ vzpomínal s tím, že za čtyřicet let bývalého režimu ovlivnila Komunistická strana Československa životy milionů lidí a skoro každý mohl říci, že jeho život ovlivnila negativně. Negativní zkušenost je totiž vždy silnější než ta pozitivní.
„Byl jsem v roce 1988 jediným svěžím soudruhem, který se po neustálé kritice Vasila Mohority, že nemám dostatek politického vzdělání, přestože jsme měl doktorandské zkoušky z marxismu-leninismu, přihlásil v Praze na Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML). Chodili se na mě dívat, co je to za idiota. Nakonec jsem dostal ke zpracování smlouvu Ribbentrop-Molotov a soustředil se na tajný dodatek, takže jsem mohl být hned vyloučen, ale nakonec se to nějak urovnalo. O mnoha věcech se nesmělo mluvit a tato doba se podle mě vrací. Má lepší kabát a sako, ale svinstvo je to stejné,“ vysvětlil Žák s tím, že si přeje, aby v naší zemi dopadlo všechno vždy tak dobře a nenásilně, jako po 17. listopadu 1989.
Macháček: Roli sehrává dopamin
Nezávislý historik Michal Macháček přiznal, že do debaty moc nezapadá, protože v roce 1989 „tahal za sebou kačera“, ale 17. listopadu byl na Pražském hradě, což jako dítě vnímal tak, že je mu zima a chce vidět večerníček. Nicméně si všiml toho, že jak se časově vzdalujeme roku 1989, tak účastníků pochodu a demonstrace na Národní třídě vlastně přibývá. „Sehrává roli i jeden hormon, jmenuje se dopamin. Ten ovlivňuje naše emoce, přináší pocit frustrace anebo štěstí a radosti, přičemž potřebujeme najít jednoduchá řešení. Hledáme velké příběhy a jak si je vysvětlit,“ zmínil.
Mnoho vyprávění podle něj stojí na polarizaci hrdinní studenti versus představitelé režimu. Jednou z klíčových osobností událostí roku 1989 byl politolog Oskar Krejčí a i Gustáv Husák prý v roce 1990 vzpomínal, že když chtěl vědět, co se děje, tak četl Krejčího. Deníkové záznamy z těch let jsou prý mnohem důležitějším pramenem než memoáry. Paměť je totiž zrádná.
Historik se také s podivem zamýšlel, proč se v současné Ruské federaci historici ani politologové moc nevěnují době perestrojky. „Chybí velká historiografická práce o perestrojce. Vždyť teprve před měsícem se konala v Petrohradu konference o perestrojce a sami pořadaté upozornili, že jde o první konferenci o perestrojce v Rusku. Gorbačovovi vychází každý rok jedna kniha, ale pochybuji, že je stále píše on,“ sdělil Macháček s tím, že události v roce 1989 byly řízeným procesem. Sám, jak podotkl, chápe politiku jako obchod s nadějí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
