Bouřlivé ohlasy vyvolalo vítězství Strany nezávislosti ve Spojeném království i Národní fronty ve Francii v eurovolbách na konci minulého týdne. „Ale z pohledu Evropské unie se tak moc nestalo. Stalo se hodně z pohledu vnitřní politiky těch dvou zemí, to ano. Ale protože jak lidovci, tak sociální demokraté obhájili pozice dvou nejsilnějších stran a budou mít nadále v Evropském parlamentu většinu, tak by to Evropskou unii nemělo nijak změnit. Větší dopad to bude mít hlavně ve Francii na domácí politiku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický komentátor Karel Hvížďala.
Z Francie i ze Spojeného království také zazněly hlasité požadavky, že je nejvyšší čas, aby Brusel vrátil zpátky moc svým členským státům. „Jsem přesvědčen, že se to bude týkat jen marginálií. Ty hlavní vazby jsou už tak daleko, že i odborníci, kteří se k tomu vyjadřují, nevidí možnost zpětného přesunu pravomocí. Navíc je třeba si uvědomit, že ti, co to budou požadovat, budou mít pořád k dispozici pouze marginální počet poslanců z celkového počtu 751,“ upozorňuje Karel Hvížďala na rozložení sil v europarlamentu.
Bez společné obrany a energetické politiky Rusko s Evropou zamává
To, že ve dvou ze čtyř největších členských států dostala nejvíce hlasů i křesel strana, jež odmítá členství své země v Unii, není podle něj signálem toho, že by v budoucnu čekal EU místo dosavadního trendu zvyšování počtu zemí opačný jev. „To referendum, které na rok 2017 přislíbil britský premiér David Cameron, je přece jen ještě za poměrně dlouhou dobu, a čert ví, co se mezitím všechno může stát,“ neobává se publicista drolení nynější osmadvacítky.
Psali jsme:
Sám naopak vidí důvody pro to, aby se Evropská unie ještě více semkla. „Je naprosto evidentní, že v současné politické situaci potřebuje Evropa společnou obranu a energetickou politiku. Pokud se nám tohle podaří prosadit – protože to je naše jediná možnost, jinak s námi Rusko zamává – bude to pro sjednocenou a dále se integrující Evropu vážný důvod, kterému bude rozumět kdejaký občan. A Evropská unie tím naopak dostane nějaký vyšší, srozumitelný význam,“ domnívá se Karel Hvížďala.
Euro je základ integrační Evropy a nikdo by se ho už nevzdal
Volby do Evropského parlamentu sledoval v Hamburku, tedy v zemi, kde v letech 1978 – 90 pobýval v exilu. Německo žádné překvapení nepřipustilo, vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové před svým koaličním partnerem SPD. Volební účast dosáhla 48,1 procenta, což v absolutních číslech znamená nárůst tří milionů voličů oproti eurovolbám v roce 2009. „Německo je v situaci, kdy na tom nejvíce vydělává, protože je schopno hodně exportovat, a proto má o sjednocenou Evropu velký zájem,“ poznamenává politický komentátor.
Zároveň ale poukazuje na to, že s odporem vůči Evropské unii to není nijak hrozné ani v jejích dalších členských státech. „Všimněme si, že všechny země vyjímaje Británii, ale Británie byla vždy jiná, že tedy ta kontinentální Evropa sice trochu mručí z různých důvodů na tu evropskou administrativu, ale eura by se už nikdo nevzdal. A přitom euro je základ integrační Evropy. Takže je vidět, že se nic tak zlého neděje,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.
Češi by se měli inspirovat Polskem, jinak skončí na periférii
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se těsně před volbami pro týdeník Le Point vyslovil mimo jiné pro zrušení poloviny nynějších kompetencí Bruselu a jejich převedení na národní vlády, ale žádal i posílení integrace v rámci osmnáctičlenné eurozóny. Česká republika by se tak na rozdíl od sousedního Slovenska ocitla mimo hlavní evropský proud. „To samozřejmě hrozí. Pokud nepochopíme, že euro je symbol integračního jádra Evropské unie, a budeme ho odmítat, tak se ocitneme na její periférii. Zcela určitě. Podívejte se na Polsko, které se naopak o přijetí eura snaží,“ poznamenává publicista.
Exprezident Sarkozy také navrhuje okamžité vypovězení Schengenské dohody a její nahrazení Schengenem II, jehož členy by ale mohly být jen ty země, které by dopředu přijaly společnou imigrační politiku. „Tohle je samozřejmě vážný problém těch jižních zemí, které mají starosti, co s imigranty hlavně z Afriky, a bude se to muset nějak řešit. Sice za těmi výroky může být snaha sebrat hlasy lepenovcům, ale to nic nemění na tom, že jde skutečně o vážný problém, nikoli nějaký uměle vytvořený,“ nepochybuje Karel Hvížďala o závažnosti situace především jihoevropských zemí.
Protievropské masírování od Klause a spol. bylo opravdu velké
Výsledky eurovoleb u nás doma vítají někteří jako vítězství proevropských sil, zatímco odjinud zní, že to tzv. hlasování nohama bylo od voličů zcela jiným vzkazem a rekordní volební neúčast byla především vyjádřením naprostého nezájmu o Evropskou unii. „Já bych řekl, že malá volební účast v České republice není ničím překvapivým poté, jak se deset let k Evropě stavěl hlavně Václav Klaus a celé jeho okolí. To protievropské masírování bylo opravdu velké,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politický komentátor Karel Hvížďala.
-
TÉMA: EU volby 2014
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
