Léta 2017 a 2018, kdy se v řadě evropských zemí uskuteční parlamentní volby, budou pro budoucnost Česka i celé Evropy tentokrát nadmíru důležitá, a to zvlášť, když politická situace ve světě není vůbec růžová a připomíná dobu před první světovou válkou. A to včetně tvrdého prosazování národních zájmů USA, jak to dnes předvádí Donald Trump. To si alespoň myslí ministr zahraničních věcí a místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Podle jeho dalších slov se bude muset Česká republika brzy rozhodnout, kterým směrem se vlastně vydá. Jestli k přijetí eura a větší integraci Evropské unie, která může znamenat i mnoho dalších nepříjemných omezení s určitou menší ztrátou suverenity, anebo zůstat spíše na okraji EU, kde nám může hrozit hospodářský pokles i pomalejší ekonomický vývoj.  Rozhodování o tom tedy bude velmi nesnadné a složité. V průběhu debaty pak zazněla z úst všech tří politických osobností velmi tvrdá kritika Evropská unie, nicméně s dovětkem, že Česko je s ní velmi úzce hospodářsky provázané, a není proto možné zůstat v izolaci.   

„Mně nejvíce vadí, že v Unii se vlastně nedělá tradiční politika se všemi nutnými kompromisy, které k ní neodmyslitelně patří. Vládne tam úřednicko-byrokratický systém ve stylu, když neuposlechnete našich příkazů, tak vás dáme k Evropskému soudu a konec. Nejzřetelněji se to projevilo při migrační krizi, kdy jsem hned od počátku přesvědčoval vedení Evropské komise, že my přece nemusíme zažít podobnou negativní zkušenost s islámskými imigranty jako v řadě vyspělých západoevropských zemí. Není to přece naše povinnost. Znám situaci v některých francouzských arabských čtvrtích a tam se opravdu nedá moc klidně žít,“ konstatoval ministr Zaorálek. Svoje názory pak ještě doplnil: „To neznamená, že bychom byli nějací xenofobové, v posledních letech jsme například přijali desetitisíce Ukrajinců i Vietnamců, protože i druhá generace těchto přistěhovalců se s námi sžila, není dramaticky frustrovaná a neprovádí nám tady žádné teroristické útoky. Teď se situace s migrační tématikou začíná opakovat. Já jsem si zas připadal jako blázen. Sjednal jsem si schůzku s řeckým eurokomisařem Dimitrisem Avramopoulosem a vysvětloval mu, že u nás lidi prostě nepřesvědčíme, abychom přijímali uprchlíky z islámských zemí, když si v řadě vyspělých států Evropy s nimi nevědí rady a oni se pak radikalizují. Avramopoulos si mne vyslechl, pokyvoval hlavou, ale stejně pak veřejně vyhlásil, že země, které nedodrží uprchlické kvóty, budou sankcionovány. Nepřijal ani argument, že pokud bychom kvóty u nás tvrdě prosazovali, získaly by přízeň voličů nacionalistické strany. Jim je to jedno, což je strašně krátkozraké, a důsledkem toho byl i brexit, za nejdůležitější považují jen splnění cílů, které si daly státy, které nyní nejvíce ovlivňují dění v EU.“

Finanční krize rozdělila státy Evropské unie

Místopředseda ČSSD potom dále kritizoval vedení EU za to, že je zcela odtržené od života běžných lidí, a podotkl, že by jim určitě neuškodila některá reálná zkušenost. „Musím se přiznat, že jsem asi selhal jako příznivec multikulti. Bydlel jsem na sídlišti v Ostravě-Dubině vedle romské rodiny, a dlouho jsem to nevydržel, po určitě době jsem se musel odstěhovat, protože jsem se také potřeboval někdy v noci vyspat, a to se moc nedalo,“ podotkl Zaorálek k tomu, že by možná podobné zážitky přiměly špičkové evropské politiky k alespoň částečné změně stanoviska na vytváření „bezbřehé“ multikulturní společnosti.