Já ten ošklivý prapor EU vyvěsím, překvapil Petr Mach. Ale stanovil si podmínku

Podle Petra Macha je pro současnost příznačné, že je téma brexitu vnímáno jako aktuální a nejen hypotetické. „Všichni sledujeme, v jakém stavu se Evropská unie nachází. Skutečnost, že se ve Velké Británii mluví o odchodu z Unie a že se tam koná na toto téma referendum, je nová věc. Má tedy smysl bavit se na téma, co se stane, když Britové v červnu řeknou členství v EU ne. Pokud se to stane, začne se silově jednat o vystoupení Británie, a pokud se strany nedohodnou, stejně do dvou let Británie podle smlouvy o EU členem být přestane,“ popsal možný brexit Petr Mach. Sám má na tuto věc dvojí pohled – na jednu stranu vidí negativní důsledek odchodu Británie v tom, že jako Česká republika ztratíme spojence proti francouzské a německé tendenci vše regulovat a nastavovat kvóty. „To bych viděl jako ztrátu, i já bych ztratil spojence v Evropském parlamentu, Česká republika zase na úrovni Evropské rady a Rady ministrů. Pozitivní a převažující je ale to, že se ukáže, že to bez Evropské unie jde, že silný, velký a normální stát může existovat bez EU a může mít dobře uspořádané vztahy s ostatními státy. A že se ukáže, že všelijaké výhrůžky byly jen strašení nebo lži,“ řekl europoslanec Mach.

Předseda Svobodných dále konstatoval, že argument o tom, že ztratíme spojence, není tak silný, protože Velká Británie je už dnes „jednou nohou z EU venku“, protože má vyjednanou řadu výjimek z evropského práva. „Když se například jednalo o kvótách, Británie se neúčastnila, protože má výjimku z kapitoly o společné migrační a azylové politice. Kromě toho má trvalou výjimku ze zavedení eura a ani na úrovni evropského systému centrálních bank nemůžeme čekat, že by byla naším spojencem,“ popsal situaci Mach. Případné vystoupení Britů z EU ale podle něj nemění nic na jejich účasti na členství v evropském hospodářském prostoru, tedy v bezcelní účasti britských podnikatelů na evropském trhu. „Mnoho lidí v České republice pociťuje zmar nebo frustraci a pocit beznaděje z toho, že je tady Evropská unie a že s tím nic moc nenaděláme. To, že se na kontinentu objeví alternativa, která odráží dobrou evropskou tradici, je ale skvělá zpráva, a jestli bude alternativa a na dobrovolnosti založené evropské sdružení volného obchodu, bude to dobré a já se na to těším,“ řekl v závěru své úvodní prezentace Petr Mach.

Kdyby byli všichni andělé, nepotřebovali bychom vlády

Robert Zbíral názorům předsedy Svobodných oponoval a jako symbol svého postoje v sále právnické fakulty vyvěstil na židli vlajku EU. Uvedl pak, že se s mnoha Machovými kritickými postoji může ztotožnit, že reforma EU je důležitá a že určitě není vše, co se nyní děje, v pořádku. „Na druhou stranu je to tak proto, že je extrémně těžké, aby se na něčem společném dohodlo osmadvacet států. Odchod Velké Británie není z tohoto pohledu dobrým krokem. Británie v posledních letech rezignovala na uplatnění svého vlivu a soustředila se na prosazování výjimek a věcí dobrých jen pro ni, ale ne pro ty státy, které měly stejný názor, ale samy neměly na jejich prosazení šanci,“ uvedl politolog Zbíral, který kritizoval libertariánský přístup Svobodných, který sice předpokládá maximální svobody a to, že žádná regulace není třeba, je v tom ale přehnaně optimistický, protože počítá s tím, že všichni jsou racionální, slušní, rozumní a chovají se k sobě hezky. „Kdyby byli všichni andělé, nepotřebovali bychom vlády. Představa, že všichni jsou ve vězení, které se jmenuje Evropská unie, a když z ní země vystoupí, bude vše svobodnější, není reálná,“ upozornil Robert Zbíral.

V případě, že Británie vystoupí z Unie, nemá dnes podle něj příliš smysl spekulovat o ekonomice, nelze vypočítat, jaký to bude mít dopad na HDP nebo nezaměstnanost. Připomněl také, že na konci 60. let byla Velká Británie zemí na mizině, s nereformovaným průmyslem, a když pak vstoupila do Evropského hospodářského společenství, stala se jedním z nejrychleji rostoucích států. Oponoval Machovi i v tom, že situace Británie po případném odchodu z EU není tak jasná a že neexistuje žádný budoucí model uspořádání vztahů mezi ní a Unií, který by uspokojil všechny požadavky, které Británie má, tedy to, že chce mít suverenitu, ale zachovat konkrétní výhody, které dnes má. „Není pravda, že když Velká Británie vystoupí, automaticky se stane členem evropského hospodářského prostoru atd.,“ upozornil Robert Zbíral.

Když se EU zreformuje, Mach vyvěsí její vlajku

V diskusi jeden z dotazů zamířil na Petra Macha a týkal se jeho postoje k setrvání v EU, kdyby se unijní byrokracie zpružnila a EU se reformovala. „Pokud by se skutečně Evropská unie přeměnila do podoby, kdy by stála na čtyřech svobodách – svobodě pohybu peněz, kapitálu, osob a služeb –, a pokud by odbourala přerozdělování peněz pomocí dotací a začala se podobat sdružení volného obchodu, smířil bych se nejen s jejím zprofanovaným názvem, ale vyvěsil bych možná i tento ošklivý prapor,“ řekl Mach a ukázal na Zbíralovu vlajku. Dodal ale, že je skeptický v tom, že by pro to byla v Evropském parlamentu vůle. Petr Mach preferuje „vícerychlostní“ Evropu a z evropské spolupráce bychom si jako ČR měli vybrat jen to, co bychom sami chtěli. Tento koncept ale v Evropském parlamentu nemá mnoho zastánců.

Robert Zbíral řekl, že se dnes všichni hlásí k heslu „odbyrokratizování“ EU, ale nikdo přesně neví, co by mohlo znamenat. V praxi totiž nelze ve všech osmadvaceti státech dosáhnout úplné shody a spolupráce by prakticky nemohla fungovat. „Integrace dává smysl jen tehdy, když je na tom daná země někdy o něco lépe než druhá, jindy o něco hůře, ale dohromady jsou na tom všichni lépe. Nejde to udělat tak, že některá země je vždy v plusu,“ hájil EU politolog Zbíral.

Evropská integrace jako kvadratura kruhu

V průběhu další debaty pak Petr Mach konstatoval, že než se sama Česká republika rozhodne z Unie případně vystoupit, rozpadne se EU sama. „Buďme připravení na to, že se po brexitu EU rozpadne a postupně z ní odejdou všichni členové. Druhá podoba rozpadu taková, že Evropská unie bude přijímat další regulace a směrnice, nikdo je nebude dodržovat a nikdo je nebude schopen vymáhat. Je ale třeba, aby až se bude EU rozpadat, zůstalo zachováno to dobré. Zachovejme volný obchod a nevztyčujme nové bariéry,“ nastínil svou vizi Mach.

Robert Zbíral v návaznosti na to upozornil, že evropská integrace se stále pohybuje mezi tím, co by bylo možné a co by bylo efektivní. „Když se zavádělo euro, každý chápal, že společná měna by vyžadovala společnou měnovou a hospodářskou politiku, ale to už státy nebyly ochotny udělat, odmítly se vzdát části suverenity a zavedly pravidla, která pak nedodržovaly,“ uvedl Robert Zbíral a doplnil, že když se mluví o migrační krizi, je situace podobná – je zde postoj „založme společnou pohraniční stráž“, když ale bude založena, bude to znamenat další federační prvek a všichni budou říkat, že má EU příliš pravomocí. Na druhou stranu ale si budou stěžovat, že EU není efektivní. To je v současné situaci podle politologa Zbírala něco jako kvadratura kruhu.