Kterou celebritu byste volili v prezidentských volbách, pokud by kandidovala?Anketa
Generál Alexandr Beer zanechal v českých dějinách výraznou stopu. Nejenže se aktivně účastnil řady nelítostných rozhodujících bitev druhé světové války, kde usiloval o svobodu své vlasti, byl velmi aktivní i poté. Přes svůj pokročilý věk takřka celou polistopadovou éru přednášel, besedoval, jezdil po školách a v neposlední řadě byl dlouholetým místopředsedou Československé obce legionářské.
V roce 2012 mu prezident Václav Klaus propůjčil Řád bílého lva vojenské skupiny za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. Při výročí založení samostatného československého státu 28. října 2013 ho vrchní velitel ozbrojených sil a prezident Miloš Zeman povýšil do hodnosti generálporučíka.
Generálův skon oznámil ministr obrany Martin Stropnický. „Ve věku 98 let nás dnes opustil generálporučík Alexandr Beer, veterán bojů na východní frontě a nositel Řádu bílého lva. Čest jeho památce!“ Alexandr Beer byl v poslední době upoutaný na invalidní vozík a pečovali o něj v domě seniorů na pražském Hagiboru.
„Někteří se sami za hrdiny prohlašují, jiní to o sobě nechávají říkat. Alexandr Beer byl skutečný hrdina. Odvážný člověk, opravdový vlastenec. Pro pana prezidenta bylo mimořádnou ctí, když mohl Alexandra Beera povýšit u příležitosti 70. výročí vítězství nad nacismem do hodnosti generálporučíka,“ sdělil ParlamentnímListům.cz mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.
Později se vyjádřil i premiér Sobotka prostřednictvím svého tiskového odboru. „S hlubokým zármutkem jsem se dozvěděl o úmrtí jednoho z českých hrdinů bojů na východní frontě generálporučíka Alexandra Beera a rád bych vyjádřil upřímnou soustrast jeho rodině a přátelům. Vždy jsem obdivoval jeho neutuchající životní energii a aktivní zájem o dění ve společnosti,“ sdělil Sobotka.
Naposledy o něm veřejnost výrazněji slyšela před dvěma měsíci, když v Praze koncertoval soubor Alexandrovců. Jejich turné bylo pořádáno k 70. výročí ukončení druhé světové války a váleční veteráni se koncertů účastnili. Stejně tak chtěl jít do sportovní haly i generál Beer. Za každou cenu. Jenže už to nešlo. Když se vedení Alexandrovců dozvědělo zprávu, že Beer přijít nemůže, padlo jednoznačné rozhodnutí: když nemůže generál za námi, musíme my k němu.
Tak se stalo, že Alexandrovci naložili do autobusu své nejlepší sólisty i hudebníky a pod vedením šéfa souboru plukovníka Leonida Maleva se vydali koncertovat pro jediného člověka, pro generála Beera do domova seniorů na Hagibor. O akci psaly ParlamentníListy.cz jako jediné médium ZDE.
Jisté je jedno. Beer se rozhodně nebál a do posledního okamžiku uměl dát jasně najevo, co cítí, že je pro naši zemi nejlepší. Velmi výrazně proto zasáhl na počátku roku 2013 do prezidentské kampaně, ve které vyzval Karla Schwarzenberga, aby okamžitě ukončil kampaň a odstoupil z kandidatury. ParlamentníListy.cz tehdy přinesly jeho důrazné prohlášení. Uvádíme ho zde nyní celé:
„Já brigádní generál Alexander Beer, veterán II. světové války, který po boku generála Svobody bojoval za svobodu národů proti fašismu u Sokolova, Kyjeva, Buzovky, Žaškova, v tankové bitvě u Kurska a v těžkých podmínkách v Dukelském průsmyku, osvobozoval Ostravu a na tanku dojel až do Prahy, nositel Řádu bílého lva a řady dalších vyznamenání, vyzývám Karla Schwarzenderga k odstoupení z kandidatury na post prezidenta České republiky. Svými výroky, které prezentoval v přímém přenosu televize, kdy prohlašoval že Benešovy dekrety, které se týkají odsunu Němců po válce již dvě desetiletí v ČR neplatí, a že československá vláda z roku 1945 včetně prezidenta Edvarda Beneše by se dnes za jejich přijetí asi ocitla v Haagu u Mezinárodního soudního dvora, hrubě degradoval hrdinství českých vlastenců a nás vojáků, kteří na frontách II. světové války, ale i dalších formách boje dávali všanc své životy za naši vlast, za naši Československou republiku. Ze svých zkušeností mohu potvrdit, že není pravda, že všichni Němci do jednoho nastoupili při mobilizaci do armády. Naopak v pohraničí docházelo ke konfliktům, které v některých případech končily i smrtí českých celníků. Mohu potvrdit, a potvrzují to i němečtí antifašisté, kteří po válce dobrovolně odešli do budoucí NDR, že většina Němců v pohraničí tvořila pátou kolonu, hanebně se zachovala k své vlasti – Československé republice a tak jejich odsun v souladu s mezinárodními smlouvami vítězných mocností byl po II. světové válce opodstatněný a spravedlivý.
Vaše názory a postoje, pane Karle Schwarzendergu, jsou neslučitelné s funkcí prezidenta České republiky. Tyto postoje svědčí o tom, že nemůžete a nebudete prezidentem všech, že nebudete spolehlivě chránit zájmy České republiky a jejího lidu.
Ještě jednou Vás žádám – VZDEJTE SE KANDIDATURY NA POST PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY.
Jen krátce po Beerově prohlášení aktivita zesílila. Přidali se k němu další váleční hrdinové, a jak jinak než pod Beerovým vedením. Přitom mu už tehdy bylo 95 let a žádná únava na něm vidět nebyla. Dokonce tehdy před začátkem tiskové konference jednomu z kolegů energicky vysvětloval, jak si ještě rychle poběží ven zapálit cigaretu.
Nebál se politické konfrontace ve vyostřené prezidentské kampani, nebál se nacistů v bitvách, kde umíraly miliony, a nebál se ani komunistů – v srpnu 1968 po sovětské okupaci vyvěsil z okna černý prapor a čelil za to perzekuci.
O tom, co během krvavých bitev druhé světové války zažil, se často dělil s veřejností. Několikrát byl jen krajíček od smrti, vždycky přežil. „Tank je mnohdy ocelová rakev. Chceš přežít? Musíš zabíjet rychleji než ti na druhé straně. Pak vyhraješ,“ sdělil Blesku v roce 2012 s tím, že pod ním shořely tři tanky. V Dukelském průsmyku dokonce jeho tank zasáhl protipancéřový granát. V čelisti pod bradou měl po zbytek života zarostlou střepinu a pod levým okem také. „Vždycky jsem útočil bez váhání, to mě mockrát zachránilo,“ řekl k tomu.
Generál v lednu 2013 při tiskovce, kdy veteráni vyzvali K. Schwarzenberga k odstoupení z voleb. Foto: Radim Panenka
Generálporučík v.v. Alexandr Beer (7. února 1917–31. prosince 2015)
Byl generál Armády České republiky. Byl veteránem bitvy u Dukly, Sokolova a u Kurska, kde díky svým znalostem německého jazyka pomáhal při překladu výslechů německých důstojníků wehrmachtu a SS. Alexandr Beer byl nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu bílého lva, kterým byl dekorován roku 2012. Alexandr Beer se narodil 7. února 1917 ve Vranově na Topľou do rodiny židovského původu. Jeho rodiče později zahynuli v koncentračním táboře. Absolvoval gymnázium v Košicích a studoval Vyšší školu textilní v Brně. Před okupací byl zaměstnán v průmyslu. Více zde.
Fotogalerie: - Alexandrovci Alexandrovi
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
