Odvolat člena mediální rady je věc vskutku nevídaná. Téměř přesně před dvanácti lety se k tomu schylovalo v případě Štěpána Kotrby. Několik dní před projednáváním návrhu tehdejšího poslance ODS Petra Plevy, aby ho Poslanecká sněmovna z Rady Českého rozhlasu odvolala, radní sám na svou funkci rezignoval. V otevřeném dopise předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi ale odmítl Plevovo obvinění, že neúměrně zasahoval do práce některých zaměstnanců ČRo i programového směřování jednoho z okruhů veřejnoprávního rozhlasu.

Nyní ale k nevídanému jevu může dojít. V ohrožení se ocitl bývalý ministr kultury a exposlanec ČSSD Vítězslav Jandák, který se dostal pod palbu novinářů a poté i do centra pozornosti politiků kvůli svému jadrnému slovníku. Na poslední schůzi Rady Českého rozhlasu ho totiž rozlítila zmínka nového radního Jana Krůty o článku redaktorky Lidových novin Jany Machalické, která si nebrala servírky a na Radě ČRo zkritizovala, co šlo. „Já přece nemůžu od paní Machalické čekat něco chytrého a inteligentního, nebo od pana Šídla, od tohoto vodpadu. Nejde to,“ pustil se Vítězslav Jandák do jmenovaných novinářů.

Veřejnoprávní Rosí by se s Jandákem nemazal, Šarapatku nezmínil

Podle něj jde o skupinky, které řvou strašně nahlas, ale mluví o tom, že je tu nenávist a rozdělená společnost, ale tu společnost rozdělují ony. Jak byl v ráži, tak se ohradil i proti slovům hudebního publicisty Jiřího Černého na svou adresu. „V životě jsem pana Černého neviděl. A tento člověk o mně napíše, že jsem kreatura, a dostal ho z rozhlasu. Ptal jsem se, jestli ho mám zažalovat. Ale ne, až ho potkám, tak mu ji fláknu. Ale proč jsou lidé, kteří mají možná jiné myšlení, neustále v této zemi napadáni od lidí, o které bych si neotřel ani boty. Já se omlouvám za ten výron, doufám, že si to budou nahrávat, pouštět a budou mě napadat, ale mně je to u...“ prohlásil Vítězslav Jandák.