Kritik Západu, znalec kruhů USA říkal svou pravdu o Ukrajině. Proti němu prozápadní profesor. A něco na té debatě bylo vskutku nezvyklé

25. 11. 2014 12:13

REPORTÁŽ Strana svobodných občanů představila v Olomouci svůj pohled na ukrajinskou krizi. Na české poměry nezvyklé, nicméně demokraticky působící bylo, že šlo o pohled dvojí. Prozápadní postoj zde zastával prof. Miloslav Bednář, vědecký pracovník Akademie věd ČR a vysokoškolský učitel zaměřený na politickou filozofii. A politiku Západu kritizoval královéhradecký krajský předseda Svobodných Vít Jedlička.

Kritik Západu, znalec kruhů USA říkal svou pravdu o Ukrajině. Proti němu prozápadní profesor. A něco na té debatě bylo vskutku nezvyklé
Foto: Petr Kupka
Popisek: Miloslav Bednář a Vít Jedlička na besedě v Olomouci

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46499 lidí

V sále Regionálního centra Olomouc se v pondělí večer sešly desítky členů a sympatizantů Strany svobodných občanů. Nejprve se ujal slova profesor Bednář: „Jde o válku, druhou studenou válku,“ řekl na začátek Bednář a pak se věnoval pojmu politická válka v kontrastu rovnováhy velmocí: „Objevuje se už v 5. století před Kristem. Athény a její spojenci byly demokratickým státem, který se právě proto stal velmi přitažlivým pro ostatní, protože to byl první stát svobodných občanů. Svobodné prostředí způsobilo logicky i ekonomickou prosperitu, Athény byly mocnou říší s mnoha spojenci.“

Samotná existence demokratického státu je ohrožující pro ostatní

Bednář upozorňoval na historický kontext, který umožní větší pochopení současnosti. Ve vysvětlení pojmu politická válka pokračoval představením odpůrců Athén: „V Řecku se rozkládal spolek peloponéský a ten byl veden spartským městským státem, který demokratický nebyl. Soutěž byla zřejmá. Athény byly svou svobodou nesmírně přitažlivé a vládci spartští uvažovali tak, že je pouze otázkou času, kdy občané dojdou k závěru, že příznivější pro jejich život by bylo zavést demokratické zřízení. Samotná existence svobodného státu se stala smrtelnou pro existenci státu nedemokratického. Proto se spartští vládci rozhodli vyprovokovat válku a rozhodli se Athény zničit.“ Válka byla téměř třicetiletá a nakonec Athény prohrály. Tento vzorec politické války funguje podle Bednáře dodnes i v jednadvacátém století. Z téhož důvodu vznikla I. sv. válka, kde se naštěstí ale neopakoval peloponéský scénář. Výsledkem II. sv. války byla porážka Německa, ale ze spojence se pak logicky stal nepřítel svobody. Takto nastínil přehled vývoje politické války profesor Bednář.

Klíčové teritorium pro rozhodování vztahů mezi východem a Západem

Bednář se pak věnoval geopolitickému území, teritoriu, které je naprosto klíčové pro rozhodování o „východní otázce,“ kde se rozhoduje vztah mezi východem a západem, jak v geografickém, tak politickém smyslu. Jako rozhodující označuje území mezi Německem a Ruskem a mezi Skandinávií a Řeckem. Území nazývané jako srdce světa nebo podle Masaryka ústřední pásmo střední Evropy, kde zcela logicky vznikaly světové konflikty. „Dá se říci, že k reorganizaci tohoto prostoru ve prospěch demokracie došlo, když se komunistická říše stáhla tak, že velká část států, které se jako demokratické zrodily v roce 1989, staly členy NATO. USA velmi váhaly, ale když u nás převážila svoboda, došlo k rozšíření. Masarykův cíl demokratické reorganizace tohoto pásma byl do značné míry naplněn, ale ne zcela,“ uvedl Bednář s tím, že část území v NATO není a to je velký handicap. „Právě v této souvislosti došlo k válce o Ukrajinu. Je důležité si uvědomit, co bylo spouštěcím mechanismem,“ upozornil Bednář.

Bednář: Putin začal realizovat řízenou demokracii

Profesor vysvětlil výchozí pozici Ruska. „Po roce 1989 to vypadalo tak, že se může skutečně stát demokratickým státem. Uskutečnily se svobodné volby, ale s ohledem na to, jak dlouho se tam vyvíjel komunismus, došlo v roce 2007 k nástupu ruského vůdce Vladimira Putina, který zdůrazňoval, že největší geopolitickou tragédií bylo rozpuštění Sovětského svazu.Vladimír Putin, důstojník KGB, posléze významný politik, se ujal realizace snu zavést opět de facto diktaturu ve zdánlivě demokratických podmínkách, sám tomu říká řízená demokracie tak, aby Rusko tímto způsobem posílilo a obnovilo v nějakém útvaru alespoň část svých tehdejších držav ve východní Evropě. Klíčovou byla samozřejmě Ukrajina, která se po rozpadu SSSR stala samostatným státem,“ upozornil Bednář.

Dlouho to vypadalo, že ruský vliv na Ukrajině bude převažující, ale politickou krizi způsobil prezident Juščenko, který souhlasil s ochotou Ukrajiny přidružit se k Evropské unii. „Poté, co došlo k ruské reakci Putina, který pohrozil nátlakem ekonomického charakteru, Juščenko otočil s tím, že smlouvu odvolá. V důsledku toho došlo k tomu, čemu se říká Majdan, který také podporovaly i západní organizace. Důležité bylo ale rozhodnutí místních občanů. Každému bylo zřejmě, že odstoupení od původních záměrů bylo vynuceno Ruskem,“ dodal Bednář. Ruská říše se pak rozhodla anektovat Krym, který probudil ze sna také amerického prezidenta Baracka Obamu a Evropskou unii, protože šlo o porušení mezinárodního práva. Napětí teď pokračuje dál a „kostky jsou vrženy.“

Vojensko-průmyslový komplex vytváří zisk také z prodeje zbraní novým státům NATO

Druhým řečníkem besedy byl Vít Jedlička, královéhradecký krajský předseda Svobodných a zakladatel občanského sdružení Reformy. cz, který na předchozí přednášku navázal: „Oba reprezentujeme dvě křídla nejen u Svobodných, ale také v zahraniční politice. Křídlo univerzalistické nebo globalistické, které hájí a reprezentuje určité univerzální hodnoty a myslí si, že by Západ měl tyto hodnoty rozšiřovat po celém světě a pokud možno i silou, a křídlo izolacionistické, které reprezentuji také já. Ukázal bych vám, jaké názorové kořeny tato politika má,“ uvedl Jedlička a připomenul varovaní v souladu s jeffersonismem před tím, aby se USA zaplétaly do vojenských aliancí a to, že myšlenky o tom, že by cílem Ameriky měla být prosperita dovnitř. Od tohoto směru se politika odchýlila, převládli globalisté.

„Už v roce 2008 existoval tlak, aby se stala Ukrajina součásti NATO,“ řekl Jedlička a dále hovořil o tom, že rozšiřováním NATO jde hlavně o rozšiřování vojensko-průmyslového komplexu, který vytváří zisk z prodeje zbraní novým členským státům. Už před 50 lety zazněla varování před nabobtnáním vojenské síly USA a vlivu fabrik, které vyrábějí zbraně, na společnost. „Když si všimnete, kde má NATO základny…. Je jich asi přes sto, kde udržují své vojáky. Vliv vojensko–průmyslového koncernu na celý svět je obrovský,“ dodal Jedlička. 

Jedlička: Rusko je autokracie, ale co USA?

Jedlička se pak věnoval útoku na Jugoslávii. „Je to důležitý milník v dějinách, kdy došlo k útoku na suverénní stát, ačkoli to bylo v rozporu se všemi dohodami. Václav Havel byl ještě před revolucí kritikem Varšavské smlouvy, ale i NATO. Svůj názor ale změnil, a proto je známý svým termínem humanitární bombardování,“ uvedl Jedlička s tím, že v Iráku zemřelo přes 900 tisíc lidí v důsledku intervencí Západu, další dodatečně zemřeli na rakovinu, připomenul oběti v Libyi atd.

„Je to docela slušný masakr,“ dodal. 12 dní poté, co se ČR stala součástí NATO, začalo bombardování Srbska. „Pan Bednář často hovoří o tom, že Rusko je autokracie a USA jsou demokratické. Já si myslím, že se Amerika stává autokracií nebo spíš diktaturou vojensko-průmyslového komplexu podstatně více, než si to chceme připustit,“ upozornil Jedlička. Připomenul také to, že cílem od začátku bylo vytvoření nového státu a odtrhnutí Kosova od Srbska. „Někdo to srovnával s tím, co se teď děje na Krymu. Mrtvých tam ale bylo minimum a rozhodně nebylo svrženo 25 tisíc bomb. Neobhajuji anexi Krymu, ale hledám srovnání pro situaci na Ukrajině,“ uvedl a pak citoval Václava Havla v souvislosti s „humanitárním bombardováním.“ „Suverenita už nebyla ničím posvátným a bylo možné zničit stát, který nikoho nenapadnul,“ podotkl Jedlička.

Důvod vojenské mašinérie? Ropa a záměr omezit vliv dolaru

Vít Jedlička pak upozornil na to, že Amerika údajně plánovala pětiletou vojenskou kampaň, kterou zastavila Velká Británie a tím USA ztratily spojence. „To, co se děje v Sýrii a to, co vedlo ke vzniku Islámského státu, je také dost zarážející,“ poznamenal a pak se zabýval motivy, proč má USA snahu režimy ovládnout. „Jedním z nich je ropa. Navíc se tyto režimy nějakým způsobem těsně před zásahem pokusily zavést něco, čím by se vyhnuly dolaru. Země začaly ohrožovat monopol amerického dolaru pro trh s ropou a nebyly konformní se západním režimem. Když se tyto faktory sešly, rozjela se vojenská mašinérie,“ myslí si Jedlička. „Je to docela drsné, že taková válka může vzniknout kvůli ropě,“ podotkl. Podle Jedličky jsou hospodářské sankce předstupněm války. „Na Irák byly vyhlášené 8 let a to, co pomohlo svrhnout režim, byl až brutální útok,“ uvedl.

Měl by Krym právo odtrhnout se, kdyby o tom svobodně rozhodli občané bez zásahů Ruska?

Na závěr se věnoval už pouze situaci na Ukrajině. „Vede to, jak říká Petr Mach, ke zvyšování popularity Putina, i když lidé strádají,“ zhodnotil Jedlička. „USA investovaly 5 miliard dolarů do změny režimu na Ukrajině a podporovaly různé nevládní organizace. Asociační dohoda skutečně odřízla východní část Ukrajiny od Ruska. Se všemi evropskými regulacemi na tom Ukrajina nebude líp, ale hůř,“ doplnil s tím, že východ Ukrajiny je skutečně ruský, protože v Doněcku jsou lidé, kteří hovoří rusky a jen 25 procent hovoří ukrajinsky. „Mám takovou řečnickou otázku: „Zajímalo by mě, jestli na Krymu, pokud by tam nebyla intervence z Ruska, by měli občané právo udělalo referendum a pak se odtrhnout? Mají lidé právo si udělat lidé referendum a v rozporu s vůli Kyjeva se odtrhnout od Ukrajiny?“

Že je v USA diktatura? Absurdní, řekl Bednář

„To, co tady předvedl kolega Jedlička, ukazuje, v čem je závažný problém nejen v uvažování u části veřejnosti, ale zejména v řadách Svobodných. Svobodní, tak jako každá strana, by měli vycházet ze svých základních výchozích zásad, principů, ideálů. A u nás je to přímo v názvu. Jde o svobodu. Jakmile tento kompas ztratíme a budeme se soustředit na různé jednotlivosti v izolaci od tohoto základního tématu, tak potom dojdeme k tomu, k čemu tady došel kolega Jedlička, že v USA je také diktatura, která je i třeba horší, protože tam je silný vojensko- průmyslový komplex. Říci, že proto USA není demokratická, je naprosto absurdní,“ reagoval na slova svého předřečníka Bednář.

A pokračoval: „Říci, že válka v Iráku vznikla kvůli ropě, to je částečná pravda. Samozřejmě tehdy ropa z Iráku vytvářela zhruba třetinu těžby, ale co bylo nejpodstatnější, byly politické důvody. Saddám Husajn se stal centrem šíření terorismu na Blízkém východě, financoval sebevražedné atentáty, soustavnou válku proti Izraeli a skutečně používal zbraně hromadného ničení, i když se tam nenašly. Hlavní důvod byl tedy strategický – zabránit tomu, aby se z tohoto území stala základna pro ovládnutí blízkého východu namířená zejména proti demokratické Evropě.“

Bednář: Referendum na Krymu za přítomnosti ruské armády. Je to normální?

Poté se Bednář vyjádřil k otázce referenda na Krymu. „Je skutečně zajímavé, že tato otázka zaznívá v Olomouci. Jak daleko od Olomouce vedla hranice toho území, kde převládalo německé obyvatelstvo, které bylo odtrženo od Československa? Po mém soudu to daleko nebylo. Jakmile německá armáda obsadila toto území v důsledku mnichovské dohody, bylo uspořádáno referendum, plebiscit. Jak dopadlo? No samozřejmě, že téměř všichni hlasovali pro Hitlera. A referendum na Krymu probíhalo za přítomnosti ruské armády. Je toto normální referendum? A je to srovnatelné s tím, co se stalo ve Skotsku, kde šlo skutečně o svobodné hlasování? To bychom museli do Skotska povolat nějakou armádu z nějakého státu, který si přeje, aby se Skotsko odtrhlo a potom by to bylo srovnatelné s tím, co se stalo na Krymu,“ konstatoval profesor.

Jedlička: Moskva neřídí můj život

Jedlička následně upozornil na podle něj patrný úpadek svobody na Západě. „USA se dramaticky propadly na žebříčku ekonomické svobody a úroveň přerozdělování se zvedla z nějakých 32 procent na 39 procent za posledních pět let v souvislosti s finanční krizí a osobní svobody tam drasticky padají, když k vám může policie v podstatě kdykoliv vtrhnout do bytu a sledovat veškerou vaši komunikaci. Toho bychom si měli všímat. Pro mě jako pro Čecha je mnohdy daleko větší ohrožení mojí svobody dané z Bruselu než z Moskvy. Moskva nijak neřídí můj život. Mně ho řídí Brusel, který vydává nějakých pět až šest tisíc směrnic ročně,“ tvrdil Jedlička.

Bednář: EU je největší vnitřní ohrožení a Rusko největší vnější ohrožení

„Já Evropskou unii pokládám za největší vnitřní ohrožení existence svobody a demokracie v Evropě a nynější Rusko pokládám za to největší vnější ohrožení,“ prohlásil nato Bednář.

Měla by ČR vystoupit z NATO?

Po chvíli byla řeč o tom, zda by Česká republika měla vystoupit ze Severoatlantické aliance. „Nemyslíte si, že NATO, ve kterém se hlasuje v zásadě jednomyslně, je menší zlo než případná společná bezpečnostní a obranná politika Evropské unie, která hrozí?“ zazněl dotaz z publika. Tazatel se domníval, že pokud by skutečně došlo k našemu vystoupení ze Severoatlantické aliance, případně k jejímu úplnému rozpuštění, tím spíše by vznikaly další snahy na vytvoření společné evropské obranné politiky, jakožto výlučné pravomoci Evropské unie.

„Já si myslím, že vystoupení z Evropské unie má určitě prioritu. Poté se nás věc společné evropské politiky nebude týkat. A rozpad evropských struktur je daleko pravděpodobnější. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie povede k rozkladu evropského aparátu. Němci pak couvnou v budování čtvrté říše. A pokud by někdo zaútočil na USA, tak by se od nás plně očekávalo, že je budeme bránit. Mě ale děsí spíše to, že je tu vážný zájem dostat Ukrajinu do NATO,“ odpověděl Jedlička a dodal, že pokud bude přijata Ukrajina do NATO, v tu chvíli se můžeme ocitnout ve válce s Ruskem. „Místo budování vojenských nebo ekonomických říší je lepší vytvářet samostatné územní celky, které si mohou konkurovat daňově, svobodami občanů, aby se v Evropě dalo lépe dýchat,“ řekl Jedlička.

„Je samozřejmě pravda, že vyhlášení neutrality je jednostranný právní úkon, ale kde berete jistotu, že toto vyhlášení neutrality ze strany České republiky bude akceptováno například Ruskem?“ ptal se dále jeden z členů Svobodných.

„Pravděpodobnost, že nás napadne Rusko ve chvíli, kdy vyhlásíme neutralitu, je daleko menší, než že nás napadne ve chvíli, kdy pošleme své vojáky na Ukrajinu bojovat proti ruským vojákům,“ reagoval Jedlička.

Bednář to vidí zcela opačně. „Členství v NATO se zdůrazňuje i v našem programu. Já vidím naše členství v NATO jako prvořadý národní zájem. NATO je organizace na ochranu svobody a demokracie, na ochranu našich hodnot. To, že někdo napadne USA, se přece už dávno stalo. USA byly napadeny přímo z Afghánistánu, a proto jsou naši vojáci v Afghánistánu. A pokud by někdo napadl Českou republiku, tak samozřejmě všichni hájí podle článku 5 Českou republiku. To je naprosto bez debaty,“ oponoval Bednář. Podle něj je Severoatlantická aliance jedinou zárukou svobody v euro-americkém prostoru. Asi po dvou hodinách akce skončila.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka, Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

23:31 Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

Opět i tuto neděli sepsal premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš své tradiční facebookové hlášení…