„Největší morální úhony dosáhlo Ministerstvo vnitra za působení Ivana Langera a Jana Kubiceho. Pro ty dva nebylo nic nemožné. Chovali se ve státní správě jako v soukromém podniku, avšak s tou výjimkou, že to neplatili ze svého, ale z daní daňových poplatníků. Vedoucí funkce obsazovali svými kamarády a ty vedoucí, které tam nechali, upláceli vysokými odměnami, aby si zajistili jejich loajalitu, tedy mlčení o zrůdných praktikách, které do vnitra zanesli,“ říká na úvod bývalá kontrolorka Helena Bartůňková, kterou z vnitra loni propustili. Reaguje tím na údajné tristní poměry mezi úředníky tohoto resortu. Například na to, že minulý ministr Jan Kubice přiznal při odchodu svému tehdejšímu prvnímu náměstkovi Jaroslavu Hruškovi rentu pětašedesát tisíc korun, což zarazil nynější ministr v demisi Martin Pecina.

Praktiky na vnitru

„Kdo s těmito praktikami nesouhlasil, byl odejit. Tak si lze lehce představit, jakými lidmi je státní správa v současné době obsazena. Jednak těmi, kteří se neštítí podílet na nekalostech, a jednak těmi, kteří z existenčních důvodů pouze přihlížejí a mlčí. Konkurenční doložky ve státní správě jsou nestoudností a není nic jednoduššího, než je drobnou právní úpravou zakázat. To by ale k tomu musela být politická vůle,“ sděluje dále Bartůňková s tím, že Kubice přiznal Hruškovi zmíněnou měsíční rentu právě na takzvanou konkurenční doložku. Ministerstvo vnitra se již dříve opakovaně odmítlo k jejím komentářům vyjádřit.